Vyšší rozpočtový schodek? Žádný problém, signalizují mezinárodní invesoři i ČNB
Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.
Přitom v minulosti ČNB upozorňovala, že klíčovým zdrojem výraznější inflace jsou poměrně vysoké rozpočtové schodky. Zmíněné navýšení deficitu na 310 miliard ale udrží schodek veřejných financí v poměru k hrubému domácímu produktu na úrovni kolem dvou procent. Tedy zhruba na stejné úrovni, jakou plánovala i Fialova vláda, když navrhovala schodek 286 miliard korun.
Podstatná část navýšení schodku je navíc fakticky dána loňským ukončením uplatňování kontroverzní daně z mimořádných zisků. Daň, kterou platili takřka výhradně menšinoví akcionáři energetické společnosti ČEZ, a proti níž se veřejně vymezuje už třeba i část vedení opoziční ODS, skončila loni. Vynášela až takřka 40 miliard korun ročně. Pokud by ji Fialova vláda loni neuplatňovala, její výsledný schodek za loňský rok by nečinil bezmála 291 miliard korun, nýbrž takřka 330 miliard korun. Byl by tedy o nějakých dvacet miliard korun vyšší, než ten jaký pro letošek plánuje kabinet Babišův.
Úvahy nad inflačními tlaky
Z hlediska ČNB tak vyšší schodek evidentně nevyvolává žádné nové inflační tlaky. I proto, že vlastně odráží ukončení účinnosti jedné kontroverzní daně, uvalené na specifickou, poměrně úzkou část poplatníků.
To, že ČNB zůstává i po navýšení plánovaného rozpočtového schodku „v klidu“, nejlépe ilustruje fakt, že v posledních dnech začali její představitelé signalizovat možnost až dvojí letošní redukce základní úrokové sazby. K takové signalizaci by se neuchylovali, pokud by se rozpočtový schodek zásadněji vymykal dosavadní linii, takže by hrozil vyvolat výraznější dodatečné inflační tlaky. V takovém případě by ČNB těžko mohla zahájit komunikaci o možném snížení sazeb, a naopak by upozorňovala na jejich možné zvýšení.
ČNB ovšem nejenže zjevně nemá navýšený rozpočtový schodek za jakkoli výrazněji proinflační, navíc si všímá možných protiinflačních tlaků přicházejících ze zahraničí. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. Procházka šířeji hovořIl o možném pádu cen aktiv, nejen akcií, který by zbrzdil hospodářské oživení v Německu, stěžejním vývozním trhu České republiky. Podle něj rekordní ocenění akcií klíčových světových trhů nemusí být udržitelné.
Přijde to opět z ciziny?
Jen o den dříve, toto úterý, se v podobném duchu vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně. Faktory, jako je možný růst dlouhodobějších tržních úrokových sazeb nebo možné náznaky nerovnováhy na finančních trzích, tak mohou ČNB už celkem záhy přimět ke snížení sazeb, byť zřejmě ne hned na zasedání v nadcházejícím týdnu. Rovněž Frait, podobně jako Procházka, se tedy evidentně obává možných otřesů na světových trzích aktiv, jimiž by se ony jím zmíněné nerovnováhy zhmotnily.
Poselství ČNB je tudíž zřejmé. Vyšší domácí rozpočtový schodek za proinflační nepovažuje, naopak se v rostoucí míře zaměřuje na možné protiinflační tlaky přicházející ze zahraničí.
Trh novou komunikaci ČNB již reflektuje. Zatímco před pouhým měsícem předpokládal, že během jednoho roku se základní sazba ČNB zvýší z nynější úrovně 3,5 procenta na úroveň 3,75 (viz graf agentury Bloomberg: žlutá křivka), potenciálně dokonce na rovná čtyři procenta, nyní jako s nejpravděpodobnějším počítá se scénářem jejího poklesu na tři procenta (tentýž graf: zelená křivka). Během měsíce se tak sazba ČNB v ročním výhledu trhu snížila až o jeden procentní bod. To není málo. Snížila se navzdory navýšení plánovaného letošního schodku. Které tudíž za jakkoli zásadní, totiž proinflační, nepovažují ani trhy samotné, tedy čeští i zahraniční investoři.