Koalice chce až do roku 2030 zastavit růst platů prezidenta, ministrů, poslanců a dalších vrcholných politiků. Sněmovna návrh pustila do dalšího projednávání, opozice ale zablokovala jeho rychlé schválení. Podle STAN jde jen o populistické gesto, lidovci navíc varují před tím, že po několika letech zmrazení mohou odměny politiků vyskočit naráz zhruba o 30 procent.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
Lubomír Metnar ztělesňuje politiku nízkých očekávání: nevýrazné vedení, chybějící vizi a resort jedoucí na autopilota, píše ve svém komentáři David Ondráčka, analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Ruské úřady definitivně vyřadily z parlamentních voleb opoziční stranu Jabloko, jedinou kandidující stranu otevřeně vystupující proti válce na Ukrajině. Nejvyšší soud odmítl její odvolání a před budovou zadržela policie desítky podporovatelů. Verdikt dál zužuje prostor pro legální protiválečný hlas v ruské politice.
ANO začíná otevírat prezidentskou hru. Místopředseda hnutí Radek Vondráček říká, že strana si nemůže dovolit volbu hlavy státu jen sledovat zpovzdálí a měla by postavit vlastního kandidáta, případně někoho jasně podpořit. Sám svou kandidaturu nevyloučil: je to prý „velká debata se sebou samým“.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Opozice se nemusí skládat na vlastního prezidentského kandidáta jen proto, aby vyvracela útoky Andreje Babiše na Petra Pavla. Tvrdí to šéf Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož je snaha premiéra líčit současného prezidenta jako opozičního hráče směšná. Reaguje tak na návrh předsedy Senátu Miloše Vystrčila, aby demokratické opoziční strany zvážily vlastního kandidáta pro volbu hlavy státu v roce 2028.
Půl roku po volbách přichází vystřízlivění. Spokojenost voličů s vládou Andreje Babiše klesla a největší problém mají Motoristé, jejichž práci hodnotí nejhůře vlastní příznivci. Slábne ale i důvěra v opozici, která podle expertů působí rozloženě a bez silného lídra.
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
