Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) bude vládnout s důvěrou Sněmovny. Poslanci rozhodli o jejím vyslovení po více než 100 dnech od voleb loni v říjnu. Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Byla dosud nejdelší. Nynější jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech. Poslanecká schůze bude pokračovat v pátek.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček nazval mimořádnou sněmovní schůzi ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše politickým zoufalstvím opozice. O dosavadních schůzkách Babiše s prezidentem Petrem Pavlem ke vzniku nové vlády i předložení návrhu programového prohlášení hovořil v diskusním pořadu Partie CNN Prima News jako o projevech dobré vůle. Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil za zbytečné a hloupé, že si nastupující vláda zhoršuje s prezidentem vztahy.
Nová Poslanecká sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, oznámil předseda ANO Andrej Babiš. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová začne jednat s opozicí, které ANO nabízí vedení osmi výborů, tří komisí a jedné stálé delegace. V končícím období bylo místopředsednických pozic v dolní parlamentní komoře šest. ANO mělo dva, a to Karla Havlíčka a Aleše Juchelku. Funkci místopředsedy Sněmovny dále zastávali Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti).
Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron ji přijal, oznámil Elysejský palác. Macron rovněž podle DPA pověřil Lecornua tím, aby se do středečního večera pokusil najít politické řešení krize. V případě neúspěchu poté prezident převezme odpovědnost, napsal list Le Figaro.
Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) soudí, že bitcoinová kauza je uzavřenou kapitolou. Nic podle ní nebylo zameteno pod koberec. Ve svém vystoupení v úvodu patrně poslední předvolební řádné schůze Sněmovny vyzdvihla dohody o narovnání s kupci kryptoměny pochybného původu, kterou ministerstvu ještě pod vedením Pavla Blažka daroval nyní obviněný Tomáš Jiřikovský. Úplnost vysvětlování aféry pak před poslanci zpochybnili Piráti Olga Richterová a Jakub Michálek.
Za dva měsíce budou v Česku volby, které otočí kormidlem této země. Jasným favoritem voleb je Andrej Babiš. Otázkou ovšem je, s kým seskládá vládu. Jak jsou nyní karty rozdány?
Sněmovnímu jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS) dominovaly ve středu po poledni opoziční výtky zejména od SPD. S obhajobou vlády naopak vystoupila dvojice lidoveckých poslanců. Piráti se opakovaně, ale marně dožadovali účasti ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Slova nového německého kancléře Friedricha Merze o možném přitvrzení přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie, nenechala slovenského premiéra Roberta Fica chladným. Merzova slova kritizoval i slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Opozice naopak zopakovala tvrzení, že Ficova politika dostala zemi do izolace.
Volební klání se rozjíždí naplno. Není se čemu divit, do voleb totiž zbývá téměř přesně půl roku. A tak jednotliví vůdci již ladí formu a strategie, jak převálcovat soupeře. Nejzajímavější je z tohoto pohledu šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který již podniká spanilé jízdy po regionech. A oproti předchozím kampaním má tentokrát jednu zásadní novinku. A právě ta mu zcela jistě vyhraje volby.
