Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2,3 miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

I když se podle Zavorala v roce 2024 částečně uklidnila makroekonomická a geopolitická situace, proměnilo se v Česku konkurenční prostředí. Na trh se podle něj dostala řada čínských či evropských firem, které zneužívají nerovných obchodních podmínek. Evropská legislativa proti nim není schopná efektivně zakročit a vymáhat po nich dodržování pravidel, tvrdí Zavoral.

Zároveň podle něj v předloňském roce rostly náklady na pracovní sílu, reklamu či nájmy. Přesto finanční výsledky společnosti Zavoral hodnotí kladně. „Rok 2024 v několika případech potvrdil, že čistá honba za obratem a růstem za každou cenu není v podnikání tou správnou cestou, protože vede ke křehkému prostředí, které v době nejistoty a vyšších nákladů ukazuje své slabiny,“ dodal Zavoral.

Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání

Názory

V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Alza ke konci předloňského roku zaměstnávala 2470 lidí na hlavní pracovní poměr a 615 osob na základě dohod. V roce 2023 zaměstnávala společnost průměrně 1856 lidí a rok předtím 2273 pracovníků. Na osobní náklady zaměstnanců Alza v roce 2024 vydala 2,2 miliardy korun, tedy o zhruba 331 milionů více než rok předtím.

Počet výdejních boxů Alza meziročně zvýšila o polovinu na 3600. Zároveň společnost předloni otevřela dvě nové prodejny v Maďarsku, a to v Budapešti a v Györu. Druhou prodejnu pak otevřela ve Vídni.

Kromě elektroniky a výpočetní techniky společnost podle výroční zprávy zaznamenala růst prodeje zboží pro automobily, kosmetiky, drogerie, hraček či potřeb pro domácí mazlíčky. Za významné pak firma považuje spuštění nabídky volně prodejných léků.

Společnost Alza.cz Zavoral založil v roce 1994 jako obchod s počítači a příslušenstvím. O čtyři roky později si firma pořídila první webové stránky a v roce 2000 spustila internetový obchod. V současné době skupinu Alza vlastní investoři, kteří ji ovládají přes holdingovou společnost L.S. Investments Limited se sídlem na Kypru. Vedle České republiky působí také na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku a v Německu.

Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.

Podle Landovského Spojené státy zásahem ve Venezuele ukázaly, že jejich bezpečnostní politika neexistuje pouze na papíře, ale že reálně funguje. V praxi pak zkoušejí novou cestu, která nespoléhá na dlouhodobé obsazování zemí, jako tomu bylo v Afghánistánu nebo Iráku, kdy na sebe Američané zároveň přebírali břemeno správy země prostřednictvím okupačních sil.

USA podle něj nyní spíše zkoušejí přesným použitím síly dodat hodnověrnost své zahraniční politice. „Americkým zájmem již není šířit podobné systémy jako v USA, ale dosahovat strategických efektů, které se mohou týkat surovin či zamezení cizímu vlivu,“ dodal Landovský. Americký prezident Donald Trump pak podle něj chce například i Íránu ukázat, že je v některých případech ochoten použít sílu.

Svoboda upozornil, že Čína a Rusko proti americkému útoku protestovaly, ale pouze slovně. Spojené státy se teď podle něj pokusí v zemi politickou situaci stabilizovat a je možné, že jejich dohled nad Venezuelou bude fungovat jako určitá forma protektorátu. V současnosti USA v zemi nechtějí nové volby a dohodly se na vedení státu s bývalou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou. „Nechystá se teď velký politický převrat. Spojené státy to chtějí spíše stabilizovat v rukou rodiny Rodríguezových, protože bratr prezidentky je předseda parlamentu,“ dodal Svoboda.

13 fotografií v galerii

Celá situace podle Landovského i Svobody zároveň ukazuje, že Spojené státy chtějí podobné incidenty řešit na úrovni vlastního práva, nikoli mezinárodního. Zajatý Nicolás Maduro byl převezen před americké soudy a je v americké vazbě. Podle Landovského jde o demonstraci toho, že žádný z možných nepřátel USA není chráněn před americkým právním systémem.

Vystrčil v ostré diskuzi s Okamurou: Kdo nechce Ukrajině pomáhat zbraněmi, chce její kapitulaci

Politika

Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Spojené státy americké v Latinské Americe pravidelně intervenovaly už ve 20. století v období studené války. Snahou bylo omezit vliv levicových stran, které často inklinovaly k politice Sovětského svazu, a namísto toho dosazovat pravicově orientované politiky nakloněné USA. Američtí prezidenti v tomto období odkazovali také na Monroeovu doktrínu z roku 1823, podle níž evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na americkém kontinentu.

Americké útoky na území cizích států nebyly výjimkou ani ve 21. století. Po teroristických útocích na New York v roce 2001 Spojené státy provedly invazi do Afghánistánu a o dva roky později do Iráku. V roce 2014 se připojily k bojům v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát a v minulém roce společně s Izraelem provedly několik útoků v Íránu.