Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Indie ušetřila 17 miliard dolarů (360 miliard korun) tím, že po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zvýšila dovoz zlevněné ropy z Ruska, které čelí mezinárodním sankcím. Vysoká cla, která ode dneška platí na dovoz indického zboží do Spojených států, ale tyto zisky rychle smažou. Ve své analýze to ve středu uvedla agentura Reuters.
Maximální celní sazba na dovoz z Indie do USA od středy 27. srpna činí až 50 procent. Americký prezident Donald Trump už dříve avizoval, že dovoz z Indie zatíží vyššími celními sazbami mimo jiné právě proto, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Rozhodnutí amerického prezidenta by mohlo snížit vývoz z Indie o více než 40 procent, což je přibližně o 37 miliard dolarů ročně, odhaduje think-tank Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí. O úspory z dovozu zlevněné ropy by tak Indie mohla přijít v řádu měsíců.
GTRI uvedl, že nejvíce opatření zasáhne vývoz textilu, drahých kamenů, šperků, krevet a koberců. Tyto sektory se připravují na 70procentní propad vývozu, který podle uvedeného think-tanku ohrozí stovky tisíc pracovních míst.
Pokud Dillí nenajde řešení, dopady cel budou přetrvávat a mohly by politicky oslabit premiéra Naréndru Módího, píše Reuters. Dopady cel navíc ohrožují tisíce pracovních míst.
„Indie potřebuje Rusko pro obranné vybavení ještě několik let, levnou ropu, pokud je k dispozici, geopolitickou podporu v kontinentálním prostoru a politickou podporu v citlivých záležitostech,“ řekl Happymon Jacob, který je zakladatelem Rady pro strategický a obranný výzkum v Dillí. Pro Indii to z Ruska podle něj dělá těžko nahraditelného partnera.
Britská banka Standard Chartered odhaduje, že cla by mohla snížit růst hrubého domácího produktu (HDP) Indie až o jeden procentní bod. Nicméně indická ekonomika je podle analytiků této banky díky zaměření na domácí trh stále méně ohrožena než ekonomiky jiných asijských zemí, které jsou více zaměřené na export. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Indie.
Aktualizováno
Trump trestá Indii za ruskou ropu. Na zemi uvalil dodatečné clo na dovoz zboží
Americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy, oznámil Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP. Indická vláda označila postup USA za nespravedlivý a nerozumný a hodlá podniknout veškeré potřebné kroky k ochraně svých zájmů.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Tomáš Kolář, výkonný šéf proslulého exportéra nemocničních lůžek Linet, vidí velkou příležitost pro Česko i celou Evropu v rozvojové spolupráci. „Předpokládal bych, že nyní bude mnohem aktivnější Evropská unie, kde má rozvojovou agendu Global Gateway na starosti komisař Jozef Síkela,“ řekl Kolář v rozhovoru pro Export.cz. Vznikla tu totiž velká mezera po americké agentuře USAID, která se z rozvojových programů naopak stáhla. V mnoha zemích navíc zjistili, že ani spolupráce s Číňany není ideální.
Díky rozvojové spolupráci si můžou evropské firmy podle známého českého manažera seriózním způsobem koupit kontakty a velmi kultivovaně za relativně málo peněz dosáhnout toho, co by jinak budovaly celé dekády. Linet se různými formami podílí například na rozvojové spolupráci v Africe. „Když se česká firma tímto způsobem dostane do rozvojové země, stává se pro ni významným partnerem pro získávání dalších zdrojů,“ zdůraznil Tomáš Kolář.
Pokud jsou dnes firmy aktivní na Ukrajině, dělají to i proto, aby tam byly třeba dalších třicet let. „Obávám se ale, že příležitosti, které se týkají českého byznysu v příštích desítkách let, promarníme třeba kvůli momentálním půtkám o státní rozpočet,“ dodal šéf Linetu.
Linet má výrobní kapacity v Česku, Německu i Indonésii. Mluvil jste o tom, že nějaké rychlé rozhodování o výrobě ve Spojených státech momentálně nepřipadá v úvahu. Chystáte výrobu i jinde ve světě?
Jsme na to připravení. Sledujeme různé trendy a jsme schopni lokalizovat výrobu podle potřeby. Podepsali jsme například příslušná memoranda s egyptskou armádou. Jsme dlouholetým dodavatelem do Egypta a jedinou institucí, která má peníze na rozvoj zdravotnictví, je tam právě armáda. Egypt vyvíjí velký tlak na lokalizaci. Příprava samotné výroby je pro nás zhruba čtyřměsíční projekt. Nemáme s tím problém, protože stále vlastníme náš produkt, realizujeme marži a je to pro nás jenom otázka efektivity. Hlavní otázkou tedy je, jak v zahraničí vyrábět stejně efektivně jako tady v Želevčicích u Slaného, kde jsme na to dlouhodobě zařízeni.
Chystat další scénáře pro americký trh teď nedává smysl, říká šéf Linetu Tomáš Kolář
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Další investice realizujete formou akvizic. Předpokládám, že klíčovým kritériem, jestli koupíte určitou firmu v zahraničí, je další know-how a produkty, které akvizicí získáte.
Velmi úspěšnou akvizici jsme udělali v době covidu v Austrálii. Koupili jsme australskou firmu Pegasus Health Group, která tam poskytuje služby a pronajímá různé produkty do nemocnic, aby si je nemusely kupovat. Touto investicí jsme získali také čtyři australské supermarkety se zdravotnickými potřebami. A kolem tohoto základu si tam budujeme značku, vstupujeme do tendrů nemocnic, podobně jako jinde ve světě. Výsledkem je velmi slušný růst tržeb.
Využíváte této australské zkušenosti i na dalších trzích?
Vstup na určitý trh můžete urychlit tím, že tam koupíte zaběhnutý byznys, rozvíjíte ho a rozšiřujete o další aktivity. Na trhu se pak uchytíte poměrně rychle, zatímco budovat byznys od začátku by vám trvalo třeba tři až pět let. Chystáme další akvizice například v Německu, dál se zaměřujeme i na oblast služeb.
Pokud vím, poslední akvizicí byl zatím francouzský Domalys?
To byla taková rychlá akvizice. Naskytla se příležitost a my jsme rychle zareagovali. Domalys založil svůj byznys na inteligentní přístroje pro domovy důchodců. Rozšiřujeme naše portfolio o podobné technologie, protože očekáváme růst poptávky po službách v domovech důchodců, ale i v domácí péči. Evropa se zřejmě bude čím dál více potýkat s nedostatkem personálu v domovech důchodců i nemocnicích. Buď tyto lidi výrazně více zaplatíme nebo budeme mít velký problém. Částečně, ale samozřejmě ne zcela, je můžou nahradit technologie.
Rekordní rok pro Linet. Výrobce lůžek utržil devět miliard, rostl i provozní zisk
Před časem jsem mluvil se zakladatelem Linetu Zbyňkem Frolíkem o různých funkcích, které jsou spojené s lůžkem a pomáhají monitorovat zdravotní stav pacienta. Zároveň upozorňoval na další trend – sledování okolí lůžka a například předcházení nepříjemným pádům pacienta. Jednou z předností Domalysu je chytrá lampa Aladin, která dokáže identifikovat pomocí kamer rizikové chování, upozorní personál a zároveň zapne osvětlení v místnosti…
K tomu všemu také potřebujete monitorovací centra, která dokážou veškeré informace zpracovávat a na rizika reagovat. Musíte vytvořit bezpečné prostředí pro lidi v domovech důchodců nebo domácí péči, kteří jsou víceméně samostatní, ale nedokážou si poradit v rizikových situacích. Pokud jim pomůžou technologie, nemusí být neustále závislí na dalších lidech. Průměrná doba takové závislosti je v poměru k celé délce života relativně krátká – jsou to řádově měsíce až jednotky let. Každý den, kdy člověk zůstane samostatný a nepotřebuje péči, se počítá.
Orientace na domácí péči se tak pro Linet stává jedním ze strategických směrů?
V současnosti operujeme ve dvou základních byznysech – nemocnice a domovy důchodců. Z těch se ale bude přelévat část péče do domácího prostředí, protože v domovech důchodců nebude možné ubytovat všechny lidi, kteří takovou péči potřebují. Nemocnice zároveň budou muset přecházet v řadě případů na jednodenní péči. Nemocniční péče je velmi drahá a do značné míry zbytná. Není například nutné po půlhodinové anestezii zůstávat v nemocnici ještě dva dny. Když vám anestezii udělají ráno, můžete být večer doma, jenom jsme si na to ještě nezvykli. Tím se sníží obrovský tlak na ty nemocnice, které jsou tím nejdražším, co ve zdravotnictví máme. Jedou v režimu 24/7/365.
Už jsme mluvili o tom, že kromě Spojených států se v poslední době hodně zaměřujete na trh jihovýchodní Asie. Jak je na tom tamní zdravotnictví?
Hlavní rozvojový potenciál skutečně vidíme ve Spojených státech a jihovýchodní Asii, je to ale ze dvou různých důvodů. V Americe máme podíl na trhu okolo pěti procent a pokud bychom v tak bohaté zemi dosáhli deseti procent, znamenalo by to pro nás z hlediska tržeb obrovský posun. Jihovýchodní Asie je atraktivní díky tomu, že je v jistém smyslu úplným opakem Evropy. V Evropě se téměř nestaví nové nemocnice a pokud se přece jen nějaké postaví, nahrazují ty staré, které už bylo nutné uzavřít. V Asii se budují nové kapacity, protože tamní zdravotnictví často startuje téměř z nuly. Jak jsem říkal, země jako Vietnam, Malajsie, Indonésie, Filipíny nebo Thajsko jsou velmi rychle rostoucí a dravé ekonomiky, které si mohou dovolit modernizovat zdravotnictví.
Linet zasáhla americká cla. Ceny lůžek porostou, přiznává šéf firmy
Výrobce zdravotnických lůžek Linet řeší dopad nového 15procrentního cla na evropské zboží dovážené do USA. Firma připouští zdražení a také možnost přesunu části výroby přímo do Spojených států. Trh USA je pro ni klíčový, tvoří asi 20 procent jejího celosvětového obratu.
Nadějné zprávy ale přicházejí i z dalších regionů. Česko nedávno uzavřelo dohodu se Spojenými arabskými emiráty, díky níž se budou tuzemské firmy svými dodávkami zdravotnických prostředků podílet na emirátské rozvojové pomoci v Africe. Je to pro vás důležité?
Zmiňujete Emiráty, ale víceméně každá bohatší země se zabývá také rozvojovou pomocí. Tím se dostáváme k dalším zdrojům, které tečou i do zdravotnictví. Například Linet UK se tak podílí také na rozvojové spolupráci Velké Británie v Africe. Když se česká firma tímto způsobem dostane do rozvojové země, která podporu čerpá, stává se pro ni významným partnerem pro získávání dalších zdrojů. Předpokládal bych, že nyní bude mnohem aktivnější také Evropská unie, kde má rozvojovou agendu Global Gateway na starosti komisař Jozef Síkela. Vznikla tu totiž velká mezera po americké agentuře USAID, která se z rozvojových programů naopak stáhla. Mnozí Afričané navíc zjistili, že ani spolupráce s Číňany není ideální. Pro Evropu se tady rýsují obrovské příležitosti.
Považujete rozvojovou spolupráci za velkou šanci i pro české firmy?
Rozhodně. Slouží totiž také k tomu, abychom si seriózním způsobem koupili kontakty. Díky rozvojové spolupráci můžeme velmi kultivovaně a za relativně málo peněz dosáhnout toho, co bychom za obrovské peníze budovali třeba celé dekády. Nesmíme ale podobné příležitosti zaspat. Občas mi připadá, že pořád čekáme na Godota, který nepřichází.
Vidíte šanci ve spojování sil českých exportérů na zahraničních trzích? Před časem dávala dohromady české subdodavatele tuzemská dcera rakouské skupiny Vamed, která realizovala projekty celých poliklinik a částí nemocnic v různých koutech světa. Jak hodnotíte tuto zkušenost?
Vamed spolupracoval s mnoha českými firmami a pro nás to byly velmi úspěšné projekty. Také Vamed měl podle všeho s tuzemskými společnostmi dobrou zkušenost. Díky těmto projektům přicházely do Česka dividendy, které bylo možné využít na další rozvoj zdejšího zdravotnictví. V rámci subdodávek pro Vamed vznikla enkláva českých firem, které dále posílily své vzájemné vztahy.
Trump dělá likvidací zahraniční pomoci strategickou chybu. Proč ho západní lídři následují?
Donald Trump osekáním zahraniční pomoci udělal díry do rozpočtů humanitárních projektů po celém světě. Západ se však až na výjimky nepokouší americké peníze nahradit. Naopak, z Trumpa si berou příklad lídři Německa, Kanady i Británie a položku zahraniční pomoci také snižují. Je to ale krátkozraké jednání a strategická chyba.
Pokud vím, s Vamedem jako integrátorem podobných projektů českých firem už se příliš nepočítá…
Rakouský Vamed získal nové majitele. Ve světě se ale rodí další projekty podobného typu a české firmy by mohly navázat na zakázky, které společně realizovaly v minulosti. Je to jedna z našich dalších strategických vizí.
Kdo by mohl být finálním dodavatelem místo Vamedu? Mluví se například o Comedequ, české firmě, která se zaměřuje na širší dodávky pro zdravotnictví. Je to reálné?
Comedeq je velmi schopná firma, ale poměrně malá. Musíte zapojit finančně silné firmy, které mají významné výrobní a obchodní kapacity. Comedeq ale může být finálním dodavatelem, který dá nabídku českých firem dohromady.
Finančně silnou firmou je samozřejmě Linet…
Ve finále to vždycky pojmete projektově. Ukazují to různé zkušenosti z našeho oboru. Když silná společnost nebo skupina realizuje velký projekt ve zdravotnictví, neznamená to, že si všechno vezme na svá bedra. Dohodne se s různými firmami. Určitě se budeme snažit dohodnout třeba právě s Comedeqem, abychom vše efektivně uspořádali. Velké příležitosti vidíme například v rámci rozvojové spolupráce na Ukrajině. Teď půjde o to, abychom tam uspěli ve výběrových řízeních a zároveň měli nezbytnou podporu Národní rozvojové banky a také ministerstva financí, které by mělo posvětit přidělení potřebných finančních prostředků v rámci podpory Ukrajiny. Ve hře je realizace projektů v nemocnicích v místech, která nejsou daleko od fronty a zahrnují i stavební práce. Není to nic jednoduchého, to už jsou velmi seriózní projekty.
Papež František tvrdě kritizuje Trumpa. Jeho politika prý „skončí špatně“
Donald Trump se často staví do role kvazi-náboženského vůdce, souběžně s tím se však dostává do konfliktů s mnoha křesťanskými představiteli a duchovními. Nyní se na stranu kritiků veřejně postavil i papež František. Výtky hlavy katolické církve už nepůjde tak jednoduše smést ze stolu.
Nejenom na Ukrajině, ale i na dalších rozvojových trzích bude velmi důležité, aby se české firmy dokázaly dostat k financím mezinárodních finančních institucí. Souhlasíte?
To je skutečně naprosto zásadní pro další dekádu. A platí to i pro Ukrajinu, kde pořád není jisté, jestli české firmy opravdu dostanou šanci se výrazně podílet na obnově země. Jak fungoval Marshallův plán? Spojené státy financovaly pomoc západní Evropě, ale zároveň tím podpořily vstup amerických firem do Evropy. Pokud chceme, aby Češi do budoucna uspěli v různých odvětvích na Ukrajině, musíme být aktivní nyní. To neznamená, že se tam nyní pustíme do projektů, které dokončíme, sbalíme si fidlátka a odjedeme domů. Ne, děláme to proto, abychom tam byli dalších třicet let. Obávám se ale, že příležitosti, které se týkají českého byznysu v příštích desítkách let, promarníme třeba kvůli momentálním půtkám o státní rozpočet.
Obáváte se, že naše rozvojová pomoc Ukrajině nakonec neotevře brány českému byznysu, jak mnozí očekávají?
Po pravdě řečeno, jsem z toho nervózní. Češi se v pomoci hodně angažovali, navíc se Česku podařilo v Evropské unii dojednat finanční rámec pro podporu zdravotnictví Ukrajiny, který se týká i zdravotnictví a činí až 200 milionů eur. Jeho administraci má mít na starosti česká Národní rozvojová banka. Devadesát procent prostředků na tyto projekty by mělo jít z Evropské unie, na české spolufinancování tedy zbývá deset procent. Hlavně jde ale o to, aby česká strana dokázala úspěšně dokončit administraci. Pokud vím, má s tím velké potíže. Přitom česká ekonomická diplomacie odvádí obrovský kus práce a otevírá dveře českému byznysu – jak na Ukrajině, tak například v Africe. Bylo by smutné, kdyby veškeré úsilí přišlo vniveč, protože nakonec nejsme schopni dotáhnout vše do konce.
Upozorňujete, že české firmy už v minulosti promarnily příležitosti i v jiných částech světa…
Nechali jsme si ujít příležitosti v Iráku i v Kuvajtu. Bude smutné, jestli to na Ukrajině dopadne stejně. Přitom Češi tam mají skvělou pověst, nejenom díky rozvojové pomoci nebo muniční iniciativě, ale i vzhledem k tomu, jak jsme se zachovali k Ukrajincům, kteří odcházeli ze země po ruské agresi v roce 2022. Obávám se ale, že rozvojové banky dalších zemí – například Německa – dokáží být mnohem pružnější než ta naše.
Pokud by se podařilo překonat současné potíže, Ukrajina by se mohla stát další významným trhem i pro Linet?
Ukrajina je sice jenom jedna země, bude ale potřebovat rozsáhlou poválečnou obnovu. Myslím, že Evropa si její význam uvědomuje. Pokud necháme Ukrajince na holičkách, fakticky Rusům bez války odevzdáme celou zemi. Je naprosto zásadní, aby se na Ukrajině po válce pozvedla životní úroveň. Evropská unie přitom ví, že ekonomická a rozvojová spolupráce přináší výsledky, vyzkoušela si to už ve východní Evropě. Koukněte se, jak to tady vypadalo v roce 1990, jak to tady vypadá dnes a co všechno se podařilo vybudovat za evropské peníze. Ukrajina je navíc významný trh se 40 miliony lidí a významným nerostným bohatstvím. Kdo to pochopí, dokáže toho ekonomicky využít. Když to Češi nepochopí, nebudou tam, i když si to předtím v mnohém odpracovali. Najednou bohužel ztrácíme náskok v té poslední míli.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Linet zasáhla americká cla. Ceny lůžek porostou, přiznává šéf firmy
Co všechno se dá postavit z dřevěných panelů? Například moderní rodinný dům se zelenou střechou a jezírkem skoro „v obýváku“.
Prioritou investorů byl dům, v němž bude hodně světla a kde se okolní příroda stane součástí interiéru. Se svým přáním oslovili společnost 3AE a architekta Lukáše Pejsara, jejího zakladatele. Ten pro ně vytvořil dům s pěti obytnými místnostmi, dvěma koupelnami, šatnou a zároveň prostorným obývákem s kuchyní a jídelnou.
Dominantním prvkem zahrady je koupací jezírko. To ale zároveň tvoří i centrum domu, navazuje totiž na dřevěnou terasu u hlavní obytné místnosti s velkoformátovými posuvnými portály. Domu říkají „vila nad vodou“.
Hlavní roli hraje bezpochyby dřevo. Při stavbě bylo využito speciální velkofomrátových dřevěných panelů, fasáda je ze speciálně upraveného dřeva. To dominuje i interiéru.
„Panely v interiéru zůstávají přiznané nejen zevnitř, ale i na dotek. Jejich struktura, barva i vůně přispívají k přirozeně zdravému prostředí, ve kterém se dobře žije i dýchá. Povrchy dřeva jsou ošetřeny tak, aby si zachovaly svůj přirozený vzhled a zároveň odolaly času. Dům dýchá, ale stárne s grácií. Stejně jako jeho okolí,“ dodávají architekti.
Zchátralý areál na jižní Moravě se proměnil. Za 22 milionů postavili sídlo firmy i rodinný dům. Z modulů
Ekologická bilance domu je příkladná. Konstrukce obsahuje desítky kubíků dřeva, které vážou tuny CO2. Díky fotovoltaice, dešťové akumulaci a promyšlené technice je provoz minimálně zatěžující. O vytápění se stará elektrické podlahové topení doplněné krbovou vložkou, ohřev vody zajišťuje tepelné čerpadlo. Většina materiálů pochází z českých zdrojů. A protože je dům z více než 80 procent recyklovatelný, má nejen lehkou siluetu, ale i lehkou stopu.
V Liberci chtějí dřevěnou bytovku. Architekti ji navrhli jako stavebnici
Liberec, město skrze ateliér Sial historicky spjaté s progresivní architekturou, se může stát prvním v Česku, v jehož katastru bude stát výškový dům ze dřeva. A to přímo v centru města.
Dům na klíč, který stojí do pár dnů. To je kouzlo dřevostaveb, které se na sebe poutají pozornost stále více Čechů. Jejich výstavba má však i svá úskalí. To hlavní tkví ve financování takové stavby. Hypotéka na dřevostavbu se liší od té klasické na zděný dům. Jak na financování dřevostavby radí expert fintech startupu Hyponamíru.cz.
Na první pohled se čtyři domy ze dřeva od bytových domů ze železobetonu a cihel liší jen dřevěným obkladem, ale první pražské vícepodlažní bytové dřevostavby mají z betonu pouze podzemní garáže, schodišťová ramena a v jednou z domů i výtahovou šachtu. Všechny ostatní konstrukční prvky, včetně tří výtahových šachet, jsou ze dřevěných panelů a desek.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
