Většina Němců si přeje návrat povinné vojenské služby

Německé vládní strany se dál přou o podobě vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Podle mnoha konzervativních poslanců z Merzovy CDU/CSU ale nejde návrh dostatečně daleko, protože sází na dobrovolnost. Chtějí ho proto ještě upravit. Podle zveřejněného průzkumu by si přitom návrat povinné vojenské služby přála více než polovina Němců, především těch starších, kterých by se netýkala.
Návrh zákona z dílny ministra obrany Borise Pistoriuse německá vláda schválila na konci srpna. Cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona sociálního demokrata Pistoriuse kritizuje a požaduje návrat k povinné vojenské službě. Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena. Také kancléř Merz před časem naznačil, že u dobrovolnosti zřejmě nezůstane.
Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.
Už nejen „zeď“. Ochrana proti dronům má být nad celou Evropou
Politika
Mladí návrat vojny nechtějí
Podle dnes zveřejněného průzkumu souhlasí s návratem povinné vojenské služby většina Němců. Pro její opětovné zavedení se jich vyslovilo v průzkumu agentury Forsa 54 procent. Proti jich bylo 41 procent, pět procent názor nemělo. Nejčastěji přitom souhlasí s návratem povinné vojny voliči CDU/CSU. Pro jich bylo v průzkumu 74 procent. Ale i 58 voličů sociální demokracie (SPD) takový krok podporuje. Značné rozdíly jsou přitom při zohlednění věku respondentů. Podporu má návrat povinné vojenské služby u 61 procent lidí nad 60 let, tedy těch, kterých by se opatření nedotklo. Naopak mezi mladými lidmi od 18 do 29 let se vyslovilo 69 procent proti.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Tak okomentoval spolkový kancléř Friedrich Merz bezpečnostní situaci, které Německo a Evropa čelí, uvedla agentura DPA. Německo stejně jako mnohé další evropské země má značně napjaté vztahy s Ruskem, jehož armáda v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.
Německo není ve válce, ale ani v míru, řekl Merz
Politika
Dobrovolnost je jablkem sváru mezi CDU/CSU a jejich koaličními parterem SPD. Otázkou totiž zůstává, co se stane v případě, že se nepřihlásí dostatek dobrovolníků pro službu u bundeswehru. Konzervativci navrhují, aby se do zákona dostaly i konkrétní cíle pro počet rekrutů. Pokud by se jich nepodařilo dosáhnout, přestal by platit princip dobrovolnosti. Kdo nastoupí k povinné vojenské službě, by pak určoval los. „Proces losování zaručuje rovnost, protože všichni mají stejnou šanci být nebo nebýt vybráni,“ uvedl poslanec CSU Alexander Hoffmann.
V prvním čtení bude Spolkový sněm o návrhu zákona debatovat ve čtvrtek. Původně byla rozprava v plánu už minulý týden, kvůli neshodám ji ale vládní frakce odložily.