Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Většina Němců si přeje návrat povinné vojenské služby

Většina Němců si přeje návrat povinné vojenské služby
iStock
 ČTK

Německé vládní strany se dál přou o podobě vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Podle mnoha konzervativních poslanců z Merzovy CDU/CSU ale nejde návrh dostatečně daleko, protože sází na dobrovolnost. Chtějí ho proto ještě upravit. Podle zveřejněného průzkumu by si přitom návrat povinné vojenské služby přála více než polovina Němců, především těch starších, kterých by se netýkala.

Návrh zákona z dílny ministra obrany Borise Pistoriuse německá vláda schválila na konci srpna. Cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona sociálního demokrata Pistoriuse kritizuje a požaduje návrat k povinné vojenské službě. Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena. Také kancléř Merz před časem naznačil, že u dobrovolnosti zřejmě nezůstane.

Východní hranici EU má střežit „zeď“ proti dronům

Už nejen „zeď“. Ochrana proti dronům má být nad celou Evropou

Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.

Přečíst článek

Mladí návrat vojny nechtějí

Podle dnes zveřejněného průzkumu souhlasí s návratem povinné vojenské služby většina Němců. Pro její opětovné zavedení se jich vyslovilo v průzkumu agentury Forsa 54 procent. Proti jich bylo 41 procent, pět procent názor nemělo. Nejčastěji přitom souhlasí s návratem povinné vojny voliči CDU/CSU. Pro jich bylo v průzkumu 74 procent. Ale i 58 voličů sociální demokracie (SPD) takový krok podporuje. Značné rozdíly jsou přitom při zohlednění věku respondentů. Podporu má návrat povinné vojenské služby u 61 procent lidí nad 60 let, tedy těch, kterých by se opatření nedotklo. Naopak mezi mladými lidmi od 18 do 29 let se vyslovilo 69 procent proti.

Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.

Friedrich Merz

Německo není ve válce, ale ani v míru, řekl Merz

Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Tak okomentoval spolkový kancléř Friedrich Merz bezpečnostní situaci, které Německo a Evropa čelí, uvedla agentura DPA. Německo stejně jako mnohé další evropské země má značně napjaté vztahy s Ruskem, jehož armáda v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.

Přečíst článek

Dobrovolnost je jablkem sváru mezi CDU/CSU a jejich koaličními parterem SPD. Otázkou totiž zůstává, co se stane v případě, že se nepřihlásí dostatek dobrovolníků pro službu u bundeswehru. Konzervativci navrhují, aby se do zákona dostaly i konkrétní cíle pro počet rekrutů. Pokud by se jich nepodařilo dosáhnout, přestal by platit princip dobrovolnosti. Kdo nastoupí k povinné vojenské službě, by pak určoval los. „Proces losování zaručuje rovnost, protože všichni mají stejnou šanci být nebo nebýt vybráni,“ uvedl poslanec CSU Alexander Hoffmann.

V prvním čtení bude Spolkový sněm o návrhu zákona debatovat ve čtvrtek. Původně byla rozprava v plánu už minulý týden, kvůli neshodám ji ale vládní frakce odložily.

Související

Karel Pučelík: S Petrem Macinkou a Motoristy vzhůru do 19. století

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka
ČTK
Karel Pučelík

Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.

Podstatnou část pozornosti při jednání o složení nového kabinetu na sebe strhl Filip Turek. Je nemyslitelné, aby se autor tak příšerných výroků (a stačí jen ty, které prokazatelně psal), stal v civilizované zemi ministrem zahraničí. Jeho kolega Petr Macinka jako ministr životního prostředí by ovšem byl jen o něco méně skandální volbou.

Jmenovat na životní prostředí člověka, který popírá klimatickou změnu, je něco podobného, jako svěřit zdravotnictví člověku, který by léčil rakovinu koňskou mastí, infarkt zaříkáváním a zápal plic pijavicí. Zní to sice vtipně, ale nic směšného na tom není. Takových případů, kdy si politici a velký byznys hráli se zdravím lidí, je spousta. Stačí vzpomenout, jakou práci dalo přesvědčit svět, že kouření škodí zdraví. Nakonec se to povedlo, ale tisícům lidí už to nepomohlo.

S klimatem to je podobné. Statisíce lidí ročně umírají na následky nadměrného horka, takže starost o životní prostředí není zdaleka jen o cyklostezkách a kůrovcích, ale jde o lidské životy. Následky našeho mudrování nesou ti nejzranitelnější, popřípadě nejchudší. Proto je třeba ke klimatické politice přistupovat se vší vážností. Pokud někdo plácá něco o proudech „zelené krve“ bez hlubších znalostí zelené problematiky, neměl by to plácat jako ministr.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Přečíst článek

Nebránit inovacím

Jako na potvoru se tento týden rozdělovaly Nobelovy ceny za ekonomii. Ve vysokých patrech světové vědy panuje jiná shoda než v české politice. Na závažnosti klimatické změny se shodnou nejen biologové a environmentalisté, ale i ekonomové. Příkladem je oceněný francouzský akademik Phillippe Aghion, který se zabývá teorií kreativní destrukce, ale také ve svých pracích objevuje potenciál inovací nebo zkoumá nerovnost. A světe div se, vedle umělé inteligence mluví i o zelené transformaci.

Aghion tvrdí, že k zeleným investicím jsou potřeba inovace jako impuls, protože firmy se do zelených řešení jen tak pro nic za nic neženou. Úkolem politiků je tyto inovace podporovat a vytvářet příznivé prostředí pro přesun inovací z laboratoří do reálného světa – nebo takovému procesu alespoň nebránit. Zelená transformace je fakt, dříve nebo později bude ekonomika udržitelná. Politici, kteří jí brání jsou jako „luddité“, kteří v době průmyslové revoluce rozbíjeli stroje v továrnách.

Motoristé a jiní političtí zaříkávači to ale nechápou. Zelená transformace neznamená, že se vrátíme k žebřiňákům, ale že upgradujeme hospodářství tak, abychom nejen prosperovali, ale zároveň se u toho nedusili. Motoristé ale skončili u rozčilení, že jim Brusel chce sebrat jejich velká auta, která hodně žerou a hodně vrčí (hlavně jim neříkejte, že už vloni všechny spalováky na Rallye Dakar porazil elektromobil).

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Ohledně výsledků sněmovních voleb v Česku nejprve panoval opatrný optimismus, už po deseti dnech se ovšem ukazuje, jak moc byl předčasný, napsal slovenský list Sme o skládání vládní koalice vítězným hnutím ANO Andreje Babiše s Motoristy a SPD. Podle listu Denník N se v Praze rozhoduje o setrvání Česka v civilizaci, kterou Slovensko po volbách už opustilo.

Přečíst článek

Udržitelná ekonomika se vyplácí

Aghionův kolega z London School of Economics Nicholas Stern jde ještě dál. Z jeho slov z tohoto týdne (nezávisle na Nobelovkách) vyplývá následující: pokud vám nezáleží na vašich dětech a vnucích, měli byste se zamyslet alespoň nad svým byznysem.

Podle Sterna se zelená řešení ve výsledku vyplatí. „Solární energie překonává elektřinu z fosilních paliv na většině světa, včetně velkých částí USA. Dobří lidé v Texasu budou investovat do solární a větrné energie, protože je levnější než alternativy. Je mnohem lepší investovat do technologií 21. století než do technologií 19. a 20. století,“ uvádí Stern, který je jednou z největších autorit nejen britské evironmentální ekonomie. Není přitom zdaleka sám, kdo k takovým závěrům dochází.

Podle Sterna jsou investice do fosilní ekonomiky nesmysl, naopak udržitelnost nabízí největší potenciál růstu pro 21. století. Nevím jak vy, ale já radši budu důvěřovat světovému ekonomovi, který strávil desítky let seriózním výzkumem, než takřka celoživotnímu zaměstnanci Václava Klause.

Související

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Přečíst článek

David Ondráčka: Český surrealismus. V současné situaci může být Babiš kotvou zdravého rozumu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
ČTK
David Ondráčka

Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.

Nakonec ještě budou na náměstích demokratické demonstrace na jeho podporu, to je český surrealismus. Babiš brzdí šílence  to zní jako začátek české pohádky, nebo noční můry. Ale jsme zemí neuvěřitelných příběhů a role se v nich často mění, padouch nebo hrdina, dnes tak, zítra naopak.

Demokratické demonstrace za Babiše: nová úroveň českého surrealismu

Absolutní paradox současného vyjednávání vlády spočívá v tom, že se Babiš stane umírněnou variantou zdravého rozumu. Nakonec z něj bude zkušený, standardní a vlastně umírněný politik. Jasně, dojí bez skrupulí stát do své vlastní kapsy, má střet zájmů úplně v každém rozhodování, je trestně stíhaný, mění názory třikrát denně, lže, kudy chodí, ale vlastně je v tom všem takový předvídatelný.

V trojici mezi Okamurou a Turkem není vyloučeno, že bude vypadat jako ten rozumný chlapík, který brzdí jejich bizarní nápady a drží kontinuitu systému. Protestovat se bude proti Turkovi, Macinkovi a Okamurovi; ti mezi sebou budou soupeřit o to, kdo vymyslí větší blbost a kdo bude radikálnější. Na premiéra se bude apelovat, aby je brzdil, umravnil nebo vyhodil. Myslím, že mu to bude vyhovovat a že si bude užívat tuto proměnu – jak vystřiženou z absurdního divadla.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Karel Pučelík: S Petrem Macinkou a Motoristy vzhůru do 19. století

Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.

Přečíst článek

Pragmatik zahraniční politiky bez ideálů

V zákulisí všichni dávno ví, že Babiše nějaké detaily zahraniční politiky vůbec nezajímají. Vlastně ho zahraniční politika nijak moc nezajímá, hlavně ať to pomáhá byznysu a moc to nestojí, to je jeho přístup. Chce, aby Česko zůstalo pevně v EU a NATO, a s těmito strukturami hodlá jednat čistě pragmaticky, zájmově. Právě tenhle pragmatismus může být však nakonec pro zemi paradoxně výhodou. Babiš potřebuje na ministerstvu zahraničí schopného, loajálního úředníka bez ambicí moralizovat. Nejlépe bývalého diplomata s nějakou zkušeností, kterého ten diplomatický sbor akceptuje a nebude brblat. Možná tam nakonec skončí Adam Vojtěch, který si užil svou velvyslaneckou trafiku ve Finsku. Mluví mírně, nic moc neříká, to půjde.

Ale celé to dost to dost ostře kontrastuje s poraženým táborem Fialy a Rakušana a Hradu, kteří svět a zahraniční politiku vidí prizmatem hodnot a gest. Budou se na tom šťavit, Babišova pragmatika ostřelovat (což je v opozici legitimní), ale moc to fungovat nebude, aspoň myslím.

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Ohledně výsledků sněmovních voleb v Česku nejprve panoval opatrný optimismus, už po deseti dnech se ovšem ukazuje, jak moc byl předčasný, napsal slovenský list Sme o skládání vládní koalice vítězným hnutím ANO Andreje Babiše s Motoristy a SPD. Podle listu Denník N se v Praze rozhoduje o setrvání Česka v civilizaci, kterou Slovensko po volbách už opustilo.

Přečíst článek

Povolebí vyjednávání jako komedie

Na celkové povolební vyjednávání lze zatím hledět jako na nepovedenou komedii. Turkem se spíš vrtí, jakkoli je úplně jasné, že tak nedospělý chlápek nemůže dělat ministra, ničeho. Ale myslím, že ten veřejný tlak vyhovuje Babišovi, který si počká a nechá je vyblbnout. A mezitím si potřebuje vyřešit vlastní problémy se soudy, vlastní imunitou, dotacemi i bankami financujícími jeho byznys. Nejprve musí vyšešit to, až pak se může věnovat dalším věcem.

Za kulisami politiky: všechno je to o penězovodech

Ale lze na to hledět také jako na strategickou hru se zatím dost skrývanými zájmy některých klíčových aktérů. Hodně zájmů není moc vidět a velmi umně odvádí pozornost. Nenechme se moc napálit, jde hlavně o byznys, dlouhodobé přenastavení finančních toků a penězovodů. Byznys nad ideály, to je česká politická klasika. Nyní probíhají schůzky, kde se tyto věci domlouvají, a o kterých se neinformuje veřejnost. Myslím, že to vyjednávání bude dlouhé, může mít několik kol a nakonec dopadnout ještě dost jinak.

Související

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Přečíst článek
Filip Turek

Turek se rozpovídal o tom, kdo by mohl obsadit jednotlivá ministerstva. On sám by mohl být ministrem zahraničí

Přečíst článek
Doporučujeme