Ocenění rozdána. Nobelova cena za ekonomii putuje k trojici vědců

Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.

Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 procent. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz.

V případě naplnění Trumpovy pohrůžky by šlo jen o nepatrně nižší clo, než jakému Čína přechodně čelila po poměrně krátkou dobu letos v první polovině roku. Do doby, než se obě největší ekonomiky světa dohodly na celním příměří, takže vzájemná cla klesla hluboko pod úroveň 100 procent – na hodnoty, při kterých už obchod probíhat může. Ovšem před dosažením příměří Čína také reagovala odvetným zvednutím svého cla na americký dovoz na prohibitivně vysokou úroveň 125 procent.

Toto příměří tedy nyní Trump trhá na kusy.

Rozezlilo jej, že Peking omezuje vývoz kovů vzácných zemin. Čína totiž ve čtvrtek oznámila, že bude od 1. listopadu požadovat po zámořských vývozcích exportní licenci, pokud položky jejich exportu obsahují byť jen stopové množství kovů vzácných zemin. Ve skutečnosti by tak šlo o bezprecedentní kontrolu vývozů daných vzácných kovů, na nichž je Západ stále více závislý, neboť je upotřebí v nejpokročilejších technologiích v oblasti elektromobility, čisté energetiky, ale také třeba ve vojenství a výrobě zbraňových a obranných systémů. 

Trumpa naštvaly čínské restrikce na vývoz cenných kovů. Uvalí na zemi extra cla 100 procent

Politika

Celní sazby uvalené na výměnu zboží mezi oběma největšími světovými ekonomikami by se tak dostaly zhruba na úroveň, která v dubnu vyvolala obavy z prudké recese a chaos na finančních trzích.

ČTK

Přečíst článek

Čína svým krokem Trumpovu administrativu zjevně zaskočila, vlastně přešla do nečekané ofenzivy. Trump daný krok Pekingu označuje za „mimořádně agresivní“. Měl se s čínským protějškem Si Ťin-pchingem setkat později v tomto měsíci během summitu v Jižní Koreji, včera ale pohrozil, že setkání ruší.

Prostor pro jednání

Nicméně jak Peking, tak Washington svá opatření plánují zavést až od 1. listopadu, což naznačuje, že z obou stran jde nyní o snahu kolíkovat si vyjednávací prostor pro další negociace v rámci již zmíněného dojednaného příměří. Čína před plánovaným summitem v Jižní Koreji zřejmě „chtěla ukázat svaly“ a tato její výstraha je o to účinnější, že přišla tak nečekaně. Přišla v době, kdy se nejen Trumpova administrativa, ale také světové akciové a finanční trhy obecněji poněkud nechaly ukolébat. Trump sám se poslední dobou soustředil spíše na zprostředkování ukončení bojů a mír na Blízkém východem, mezi Izraelem a Hamásem.

O tom, že světové trhy zastihl čínský krok – resp. Trumpova včerejší reakce na něj – v nedbalkách, signalizuje vývoj na trzích s kryptoměnami. S nimi se totiž obchoduje i o víkendu, na rozdíl od akcií a dalších tradičních aktiv typu dluhopisů či měn.

Reakce kryptoměn? Minus 20 miliard dolarů

Světový trh s kryptoměnami v reakci na skokové zvýšení obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem prožil zvláště temné hodiny. V pátek večer středoevropského času, po Trumpově oznámení, načasovaném zjevně na dobu po uzavření burz s tradičními aktivy, došlo k největšímu odlivu kapitálu z kryptoměnových aktiv v celé jejich historii. Kryptoměny tak za včerejší den zaznamenaly odliv kapitálu v objemu až takřka 20 miliard dolarů (přes 400 miliard korun). Například cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, bitcoinu, spadla v pátek večer ze zhruba 122 000 na nějakých 105 000 dolarů. Každý jeden bitcoin tak vlastně v okamžiku odepsal ze své hodnoty částku v přepočtu odpovídající takřka 360 000 českých korun.

Nelze vyloučit, že panika a související masové výprodeje zasáhnou po pondělním otevření burz právě také tradiční aktiva typu akcií. Ostatně už včera ty americké klesly nejvýrazněji za půl roku, a to tedy ještě před Trumpovou eskalací.

Bude ovšem záležet na tom, zda do té doby Washington a Peking nějak zmírní styl své nejnovější přetahované. 

Další články ekonoma Lukáš Kovandy

Šimčák z Broker Consulting: Z geopolitického dění mám obavy, ale trh se z toho jako vždy zotaví

Trhy

Investice, nebo spekulace? Hranice je někdy velmi tenká. Začínající investor tak mnohdy přejde rovnou ke spekulacím – a ani o tom neví. Říká to Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting. Přispívají k tomu podle něj některé on-line aplikace, které se snaží přeskočit nudnou fázi a ženou investory do světa tradingu. O tom ale investování není. „Dobrá investice je v zásadě nudná a její výsledek nezávisí na tom, jestli máte pravdu, když předpovídáte další dění,“ vysvětluje.

Klára Sýkora (Sudová)

Přečíst článek

Nvidia má v Číně stopku. Peking tlačí domácí čipy

Money

Čínské úřady nařídily největším technologickým firmám v zemi přestat nakupovat čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké Nvidie. Zároveň mají čínské společnosti zrušit stávající objednávky. Píše o tom web deníku Financial Times (FT). Peking zintenzivňuje úsilí o podporu domácího polovodičového průmyslu a posiluje konkurenční boj se Spojenými státy.

ČTK

Přečíst článek

Rusko se nezalekne ani přímé konfrontace se Západem, pokud to bude považovat za nutné. Při veřejném slyšení šéfů tří německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to řekl předseda Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger. Podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinana Selena stojí Rusko v poslední době za většinou sabotážních akcí v Německu a Evropě.

Evropa se podle Jägera nesmí nechat ukolébat předpověďmi, že by Rusko mohlo být připraveno Severoatlantickou alianci napadnout až v roce 2029. Situace je podle něj už nyní kritická. Současný stav označil Jäger také za „mrazivý mír“, který se může kdykoli změnit „v horkou konfrontaci“. Rusko přitom šéf vnější civilní tajné služby označil za agresivního protivníka, jehož cílem je podkopat evropskou bezpečnost a soudržnost a rozšířit svou sféru vlivu na západ.

Moskva podle Jägera k dosažení svých cílů využívá špionáže a sabotáže. To sice není nic nového, v poslední době ale její diverzní činnost dosáhla „nových kvalit“. Jakékoli ústupky si podle šéfa BND Rusko bude vykládat jako slabost.

Šéf vnitřní civilní tajné služby BfV Selen řekl, že souhlasí s názorem, „že ještě nejsme ve válce, ale už nežijeme ani v míru“. Podobně se před časem vyjádřil například německý kancléř Friedrich Merz. Rusko je přitom podle Selena v současnosti „hlavním původcem příprav a realizace sabotážních aktů v Německu a dalších evropských státech“.

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl

Názory

Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Komplexní hybridní hrozba

Také předsedkyně vojenské tajné služby MAD Martina Rosenbergová varovala, že Německo čelí „komplexní hybridní hrozbě“ a v minulých měsících se bezpečnostní situace dále zhoršila. Kromě vnějších nepřátel, kteří se snaží oslabit armádu, a tedy obranyschopnost Německa, představují podle Rosenbergové ohrožení také extremistické tendence uvnitř bundeswehru a mimo něj.

Šéfové trojice německých tajných služeb se každoročně účastní veřejného slyšení v kontrolním výboru německého Spolkového sněmu. Pro Jägera a Selena bylo dnešní slyšení premiérou. Bývalý velvyslanec Německa na Ukrajině, v Iráku či Afghánistánu Jäger byl do funkce jmenován v září, dosavadní místopředseda BfV Selen se předsedou tajné služby stal minulý týden. Rodák z Istanbulu Selen je prvním šéfem této tajné služby, který se nenarodil v Německu.