Spor vlády s Hradem o cestu Petra Pavla na summit NATO pokračuje. Ministr zahraničí Petr Macinka má definitivní složení delegace představit vládě v pondělí, zatím tvrdí jen to, že o něm ví premiér Andrej Babiš. Prezidentova akreditace podle Aleny Schillerové bezpochyby proběhla, spor o to, kdo delegaci povede, ale dál trvá.
Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.
Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.
Třetí ročník festivalu The Listening World Summit letos otevírá téma síly naslouchání – sobě, druhým i životu samotnému. Organizátoři chtějí vytvořit prostor pro hlubší porozumění, zklidnění a lidské propojení v době, kterou mnozí vnímají jako stále hlučnější a rozdělenější. Sledujte živý stream ze zahájení akce.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Třetina českých center už automatizuje procesy pomocí umělé inteligence, čtvrtina má vlastní AI týmy. Ruku v ruce s digitalizací ale roste i počet kyberhrozeb. Lídři sektoru podnikových služeb proto na konferenci ABSL 2025 řeší, jak využít sílu umělé inteligence a dál posilovat roli Česka jako evropského centra inovací, bezpečnosti a technologické odolnosti.
