Je důležité, aby spojenci na summitu NATO v Ankaře přijali silná rozhodnutí na podporu ukrajinské protivzdušné obrany, uvedl po dalším rozsáhlém ruském útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na ukrajinskou metropoli a její okolí si podle něj vyžádal 14 obětí a kolem 76 zraněných.
Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel rozhodnutí vlády vyloučit ho z delegace považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Hradu jde také o omezení ústavních pravomocí hlavy státu.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Írán a USA se podle Kataru a Pákistánu dohodly na cestovní mapě k finální dohodě do 60 dní. Diplomatický průlom ale dál ohrožují boje v Libanonu, spor o Hormuzský průliv i napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem.
Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.
Třetí ročník festivalu The Listening World Summit letos otevírá téma síly naslouchání – sobě, druhým i životu samotnému. Organizátoři chtějí vytvořit prostor pro hlubší porozumění, zklidnění a lidské propojení v době, kterou mnozí vnímají jako stále hlučnější a rozdělenější. Sledujte živý stream ze zahájení akce.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
