Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dnes podle agentury Reuters uvedl nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje pro jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem jako neutrální místo Ženevu. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis uvedl, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud. Cassis to uvedl na tiskové konferenci po setkání se svým italským kolegou Antoniem Tajanim v Bernu, informuje AFP.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dohodl, že schůzka Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl německý kancléř Friedrich Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Pokud Vladimir Putin po pátečním summitu na Aljašce neodsouhlasí konec války, bude to mít vážné důsledky, řekl bez dalších podrobností Donald Trump. Evropští lídři byli pro tento případ sdílnější. Chtějí jít cestou ekonomických sankcí.
Varianty budoucího vývoje války sestavila stanice CNN. Ani jedna přitom není pro Ukrajinu příznivá. Otázkou je, zda bude k jednání přizván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten již v reakci na oznámení schůzky uvedl, že jakékoliv řešení konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.