Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Třetina českých center už automatizuje procesy pomocí umělé inteligence, čtvrtina má vlastní AI týmy. Ruku v ruce s digitalizací ale roste i počet kyberhrozeb. Lídři sektoru podnikových služeb proto na konferenci ABSL 2025 řeší, jak využít sílu umělé inteligence a dál posilovat roli Česka jako evropského centra inovací, bezpečnosti a technologické odolnosti.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dnes podle agentury Reuters uvedl nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje pro jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem jako neutrální místo Ženevu. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis uvedl, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud. Cassis to uvedl na tiskové konferenci po setkání se svým italským kolegou Antoniem Tajanim v Bernu, informuje AFP.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dohodl, že schůzka Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno, řekl německý kancléř Friedrich Merz podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.