Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Třetina českých center už automatizuje procesy pomocí umělé inteligence, čtvrtina má vlastní AI týmy. Ruku v ruce s digitalizací ale roste i počet kyberhrozeb. Lídři sektoru podnikových služeb proto na konferenci ABSL 2025 řeší, jak využít sílu umělé inteligence a dál posilovat roli Česka jako evropského centra inovací, bezpečnosti a technologické odolnosti.
Americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dnes podle agentury Reuters uvedl nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje pro jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem jako neutrální místo Ženevu. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis uvedl, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud. Cassis to uvedl na tiskové konferenci po setkání se svým italským kolegou Antoniem Tajanim v Bernu, informuje AFP.
