Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém dnes informovala.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Humanitární organizace Člověk v tísni otevře novou pobočku ve Spojených státech, sídlit bude v Chicagu. Jejím cílem je posílit působení organizace v USA, rozvíjet spolupráci s americkými partnery a získávat nové dlouhodobé podporovatele humanitárních a lidskoprávních projektů.
Ředitel izraelské tajné služby Mossad Roman Gofman dnes ve Washingtonu jedná s vysokými představiteli administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce s Íránem. Napsal to server Axios s odvoláním na své zdroje. Návštěva jednoho z nejbližších spolupracovníků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přichází podle Axiosu v době, kdy Netanjahu vyvíjí na Trumpa tlak, aby obnovil údery proti Íránu.
Situace kolem globálního výpadku služeb americké technologické společnosti Microsoft se zlepšuje. Firma to odpoledne uvedla na sociální síti X. Dodala, že její snahou je stabilizovat obnovenou infrastrukturu, nadále mírnit dopady v zasažené infrastruktuře a zmenšit fronty zpožděných e-mailů. Problémy nicméně částečně přetrvávají.
Energetická společnost innogy od začátku příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh. Podle firmy se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Drtivá většina z nich má totiž fixované ceny.
V Česku ukončuje provoz ruský diskontní řetězec Mere, který zde provozuje 12 prodejen. Informovaly o tom servery Page Not Found a Odkryto.cz, podle kterých se chystá změna názvu na Zboží z palet a provozovatele, kterým by se mohl stát dosavadní dodavatel zboží do prodejen, společnost Šetro Retail podnikatele Igora Cherednyka. Mere v Česku vstoupil na trh v roce 2021. Z dalších evropských zemí se kvůli sankcím postupně stáhl.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily to ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Cílem ukrajinského útoku byla volgogradská rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.
Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory dnes nezazněl.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní.
Americký prezident Donald Trump chce podniknout vojenskou intervenci na Kubě s cílem svrhnout tamní vládu před koncem svého funkčního období v lednu 2029. Ve čtvrtek to podle webu Politico řekl v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem. V tomto úsilí by podle Trumpa hrál klíčovou roli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook 📩 i dalších služeb. Firma uvedla, že její snahy o odstranění výpadků nepostupují podle očekávání. Dodala, že na nápravě situace dál pracuje.
Číst více