Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém dnes informovala.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Zahraniční obchod ČR se v září po dvou měsících vrátil do přebytku, činil 23,7 miliardy korun. Meziročně byl ale o 3,3 miliardy korun 📉 nižší. Negativní vliv na to mělo zejména prohloubení deficitu s ropou a zemním plynem, s počítači a koksem a rafinovanými ropnými produkty. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Stavební výroba v Česku v září meziročně vzrostla o 1️⃣,6️⃣ procenta. Data zveřejnil Český statistický úřad. Po srpnovém poklesu o 1,4 procenta se tak stavebnictví vrátilo k růstu. Inženýrské stavitelství, kam spadá výstavba cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, evidovalo v září meziroční růst o 2,9 procenta. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 0,8 procenta.
Průmyslová výroba v Česku se v září meziročně 📈 zvýšila o 6,2 procenta. Byl to nejvyšší měsíční růst za čtyři roky, naposledy průmysl rostl rychleji v září 2022. K letošnímu zrychlení pomohla zejména výroba motorových vozidel a elektřiny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada se dostala mezi firmy, které mohou usilovat o zakázky na modernizace sedmi amerických muničních závodů dohromady za až 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (91,5 miliardy korun). Jednotlivé projekty bude americká armáda v pětiletém rámcovém programu MATOC zadávat samostatně podle výsledků soutěží.
Ministerstvo obrany chce ❌ zrušit finanční podporu pro obranný summit. Navrhuje odstoupit od darovací smlouvy s mezinárodním think-tankem, který Prague Defence Summit organizuje. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz s odvoláním na interní dokument ministerstva. V pondělí o tom má rozhodnout vláda. Mezinárodní konference o obraně se letos konala v hlavním městě potřetí, podruhé s finanční podporou české vlády.
Asijské akciové trhy 📉 výrazně oslabují v čele s technologiemi. Zasáhly je obavy z možného nadhodnocení akcií navázaných na umělou inteligenci a z přísnějších regulací odvětví po vítězství demokratů v USA, které stály za čtvrtečním propadem amerických trhů. Ztrácejí výrobci čipů, neboť mezi americkými voliči se projevil výrazný odpor k výstavbě datových center.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě 🤝 setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl.
Americké akcie prudce 📉 oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence.
Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa 👨 Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině.