Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém dnes informovala.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Na zrychlení ekonomického 📈 růstu o jeden procentní bod ročně cílí hospodářská strategie, kterou dnes představili opoziční Piráti. Počítá například s vyřazením největších firem z příjmu plošných dotačních titulů tak, aby podpora směřovala k malým a středním podnikům, případně se zavedením stropu u zemědělských dotací. Dokument se nezabývá nastavením daní, kterým se bude věnovat druhá část plánovaná k vydání do konce roku.
Počet nových případů žloutenky A, s jejíž epidemií se Česko potýkalo v posledním roce, od února 📉 klesá, v srpnu jich bylo 70. Návrat dětí do škol může situaci zhoršit, uvedl na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři zachytili 3255 nemocných, nejvíc od 80. let minulého století. Letos do konce srpna bylo nakažených 1483.
Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta 👴 Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ostrou kritiku přitom před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.
Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou podle ministra zahraničí 👨 Petra Macinky alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Novinářům to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou.
Kvůli zřejmě úmyslně způsobenému zkratu na rozvodně v Bergheimu na západě Německa bylo ze sítě ❌ odpojeno pět bloků dvou elektráren v jejím okolí. Podle agentury DPA o tom dnes informovala energetická společnost RWE. Dodávky elektrické energie to neohrozilo, provozovatel sítě dokázal výpadek vykrýt.
Ceny ropy se dnes dál 📈 zvyšují. Pokračující vojenské údery mezi Spojenými státy a Íránem podle analytiků podkopávají naděje na rychlé řešení konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent krátce před 9:00 středoevropského letního času vykazovala zhruba jednoprocentní růst, dostala se tak nad 95 dolarů za barel.
Podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové má srpnový útok na letiště Lipsko/Halle všechny známky státem podporovaného terorismu. Kallasová to uvedla před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v irském Wicklow. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok Rusku.
Známý hongkongský prodemokratický aktivista 👨 Joshua Wong se dnes během soudního procesu přiznal ke spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
Izraelští představitelé v Německu převzali poslední z šesti objednaných ponorek třídy Dolphin, která je nyní na cestě do Izraele. Oznámilo to v úterý izraelské ministerstvo obrany. Portál The Jerusalem Post napsal, že podle zahraničních médií jsou izraelské ponorky spolu s 🚀 raketovými nosiči a letouny součástí jaderné triády.
Při poslední úterní vlně amerických útoků na Írán zemřelo 1️⃣1️⃣ lidí, informovala dnes ráno agentura IRNA. Po zhruba měsíci relativního klidu se boje mezi Washingtonem a Teheránem znovu rozhořely. Írán v noci na dnešek pokračoval v odvetných útocích na americké základny v arabském regionu.