Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém dnes informovala.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta a zástupci americké mediální společnosti Paramount Skydance výrazně pokročili v jednání ohledně mimosoudního urovnání sporu o plánovanou akvizici společnosti Warner Bros. Discovery. Paramount přistoupil na řadu ústupků, včetně investice za 1️⃣,5️⃣ miliardy dolarů (31,8 miliardy korun) do filmové produkce v Kalifornii, uvedl s odvoláním na informované zdroje server listu The Wall Street Journal.
Ministerstvo zemědělství se musí znovu zabývat vodoprávním povolením, které by umožnilo 📈 zvýšit hladinu vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě až o 35 centimetrů. Při minulém rozhodování chybovalo, potvrdil Nejvyšší správní soud. Zamítl kasační stížnosti ministerstva a Povodí Moravy proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který loni vyhověl žalobě Dětí Země.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.