Česko dál odmítá podobu emisního cíle pro rok 2035, který by fakticky znamenal konec nových aut se spalovacími motory. Vládní zmocněnec Filip Turek v Lucemburku varoval, že bez větší flexibility hrozí evropským automobilkám pokuty v řádu miliard eur.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém dnes informovala.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Podle studie KPMG vládne v automobilkách optimismus. Krize? Spíš přerod. I čínská expanze se může nakonec změnit v příležitost, zní od manažerů v autoprůmyslu. Vyplývá to z aktuální studie vypracované poradenskou společností KPMG.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse. Evropské země jsou mimo jiné značně závislé na čínském dodavatelském řetězci u baterií pro elektromobily.
Pražská burza dnes stagnovala, index PX 📉 klesl o nepatrných 0,09 procenta na 2613,26 bodu. Z předních titulů se dařilo akciím Erste Bank a Monety Money Bank, naopak Komerční banka, pojišťovna VIG a energetický ČEZ ztratily. Z menších emisí si polepšily například tabáková Philip Morris a oslabily cenné papíry zbrojařských společností.
Maďarská státní televize oznámila, že ❌ přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
Český prezident 👨 Petr Pavel řekl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Koordinace zahraniční i bezpečnostní politiky je nezbytná, dodal na odpoledním brífinku pro novináře v Ankaře, kde se účastní summitu Severoatlantické aliance.
Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage dnes oznámil, že ❌ rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy 📜 Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Před dnešním odletem na summit NATO to uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes odpoledne přiletěl na summit NATO do Ankary. Na letišti ho přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše agentura AP. Trump se má zúčastnit dnešní neformální večeře s vůdci zemí Severoatlantické aliance.
Vůdkyně krajní pravice 👩 Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak francouzský odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100 tisíc eur (přes 2,4 milionu korun).
Moskva pozorně sleduje summit Severoatlantické aliance v Ankaře a jeho možné důsledky, řekl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Na dotazy novinářů také odpověděl, že ani žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, informovala agentura TASS. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Západ se Kyjevu snaží pomoct materiálně i finančně.
Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně, uvedl v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Během Fóra obranného průmyslu zdůraznil důležitost spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí, jejími členy a obranným průmyslem. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali 37 miliard dolarů, dodal.
Do Ankary přicestovali na summit Severoatlantické aliance premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel. Z Prahy letěli odlišnými letadly. V turecké metropoli by se dnes měli zúčastnit neformální večeře, kterou hostí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká hlava státu pozvala na recepci oba české představitele.