Zatímco Trump mluví o strategickém zisku, Američané jsou skeptičtí. Pouze 17 procent z nich podporuje Trumpovu snahu získat Grónsko. Většina se obává oslabení vztahů s Evropou a ohrožení Severoatlantické aliance.
Snahy amerického prezidenta Donald Trump získat Grónsko schvaluje pouze 17 procent Američanů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, na který se odvolává agentura Reuters.
Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k přičlenění ostrova a více než polovina respondentů se domnívá, že Trumpovy kroky mohou ohrozit Severoatlantickou alianci.
Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Trump dlouhodobě tvrdí, že Grónsko je klíčové pro národní bezpečnost Spojených států. Washington ho podle něj musí „vlastnit“, aby zabránil možnému ruskému nebo čínskému vlivu na tomto strategickém území bohatém na nerostné suroviny.
Bílý dům uvedl, že zvažuje několik cest, jak nad dánským autonomním územím získat kontrolu. Padla možnost odkoupení ostrova, administrativa ale nevyloučila ani použití vojenské síly.
Většina Američanů je proti
Podle průzkumu 47 procent respondentů Trumpovy snahy odmítá, dalších 35 procent si není jistých. Přibližně každý pátý Američan navíc uvedl, že o Trumpových plánech na přičlenění Grónska vůbec neslyšel.
Použití americké armády považují za dobrý nápad pouze čtyři procenta dotázaných. Tento názor zastával zhruba každý desátý republikán, zatímco mezi demokraty byl prakticky nulový. Naopak 71 procent Američanů považuje vojenské řešení za špatný nápad.
Amerika řeší Trumpův prostředníček. Z videa je virál
Hrubé gesto, vulgární nadávka a je z toho virální video. Protagonistou totiž není nikdo jiný, než americký prezident Donald Trump. Ten neudržel nervy při návštěvě michiganského závodu automobilky Ford, kde na něj urážlivě pokřikoval jeden z dělníků.
Dánsko opakovaně varovalo, že případné použití síly by znamenalo konec NATO. Země spolu se Spojenými státy patří mezi 12 zakládajících členů aliance z roku 1949.
Podle průzkumu 66 procent Američanů věří, že snahy o získání Grónska by mohly alianci oslabit a poškodit vztahy Washingtonu s evropskými spojenci. Tento názor sdílí 91 procent demokratů, ale také 40 procent republikánů.
Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO
Trump o Grónsku hovoří dlouhodobě, za strategické ho označil už loni v lednu. Už před rokem přitom průzkum, o němž informoval dánský deník Berlingske, ukázal, že 85 procent obyvatel Grónska je proti připojení ke Spojeným státům. Pouze šest procent Gróňanů by změnu podporovalo.
Dvoudenního průzkumu se zúčastnilo 1217 respondentů. Jeho zveřejnění předcházelo dnešnímu jednání dánského ministra zahraničí Lars Løkke Rasmussen a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldt s americkým ministrem zahraničí Marco Rubio a viceprezidentem J. D. Vance v Bílém domě.
O schůzku požádaly Dánsko a Grónsko poté, co americká administrativa znovu veřejně zopakovala své ambice získat arktický ostrov.
Imperiální politika se vrací. Proč Trump tak tlačí na Grónsko?
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření má jasná pravidla. Pokud zaměstnanec v rizikové profesi v daném měsíci odpracuje alespoň čtyři rizikové směny, vznikne zaměstnavateli povinnost odvést čtyři procenta z jeho hrubé mzdy na doplňkové penzijní spoření. Roční výše tohoto příspěvku je zastropována na 50 tisících korun, což odpovídá zhruba 4 160 korunám měsíčně. „Smyslem opatření je vytvořit těmto pracovníkům dostatečný finanční polštář pro období před dosažením řádného důchodového věku,“ vysvětluje Urbánek. Rizikové profese jasně definuje Ministerstvo financí.
Vyplácení příspěvku však není pro zaměstnance v rizikových profesích automatické. Musí vykonat první krok a písemně (nebo elektronicky, pokud to firma umožní) oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a dodat potřebné údaje. Těmi jsou název penzijní společnosti, číslo účtu, identifikaci smlouvy (např. rodné číslo nebo variabilní symbol). Bez tohoto oznámení nemůže zaměstnavatel příspěvek odvádět. První rozhodné období začíná měsícem následujícím po oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Příspěvek je pak splatný do konce následujícího měsíce. Pokud tedy zaměstnanec dodá potřebná data zaměstnavateli v průběhu ledna, prvním rozhodným obdobím je únor a první platba musí být provedena do 31. března 2026.
Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?
Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?
Hlavním cílem změny je podpora předdůchodu, tedy možnosti, která umožňuje oficiální a finančně neutrální zkrácení pracovní kariéry. Český systém ji nabízí od roku 2013 a umožňuje čerpat prostředky až pět let před dosažením důchodového věku.
Předdůchod je vyplácen z úspor v doplňkovém penzijním spoření (DPS) a jeho zásadní výhodou je, že nekrátí budoucí starobní důchod. Doba jeho čerpání se navíc započítává jako doba pojištění. „Předdůchod tak zůstává jedním z mála nástrojů, jak si legálně a bez negativních dopadů na budoucí důchod zkrátit pracovní kariéru,“ připomíná Urbánek.
Velikost úspor je zásadní
Zásadní podmínkou však zůstává dostatečný objem naspořených prostředků. Pro každý měsíc předdůchodu musí mít účastník k dispozici alespoň 30 procent průměrné mzdy. V praxi to dnes znamená, že při plánovaném předdůchodu v délce tří let je potřeba mít na účtu doplňkového penzijního spoření přibližně 520 tisíc korun. Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů může cestu k této částce výrazně usnadnit, bez iniciativy samotných zaměstnanců to ale nepůjde. „Bez aktivního přístupu, správné investiční strategie a vhodné kombinace produktů se ani tato změna neobejde,“ upozorňuje Urbánek.
Mají naspořeno a práce už je unavuje. V předdůchodu už jsou tisíce Čechů
Předdůchod je stále populárnější alternativou pro lidi, kteří se chystají odejít z pracovního života dříve, ale nechtějí si trvale snižovat svůj budoucí starobní důchod. V současné době ho podle dat Asociace penzijních společností čerpá více než šest tisíc lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně.
To ostatně potvrzují i data o struktuře třetího pilíře. Ke konci září 2025 evidovalo Ministerstvo financí téměř 3,93 milionu účastníků penzijního spoření, z nichž přibližně 1,8 milionu stále setrvává ve starých transformovaných fondech. Ty sice garantují nezáporné zhodnocení, dlouhodobě však často nedokážou porazit inflaci. Naproti tomu účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního spoření v roce 2025 ve většině případů vydělaly, přičemž u dynamických strategií nebyly výjimkou ani dvouciferné výnosy.
Dynamické fondy
„Z pohledu spotřebitele je to praktická připomínka: kdo má do důchodu dlouhý horizont, bývá v průměru odměněn vyšším podílem akcií – za cenu kolísání hodnoty během cesty,“ říká Urbánek. Nejvýkonnější dynamické fondy se podle dostupných dat dostaly přes hranici dvaceti procent, byly dva: NN Růstový (+25,9 procenta) a Conseq Globální akciový fond (+23,4 procenta). Třetí příčku obsadil ČS Dynamický s výnosem 17 procent. Konzervativní strategie se pohybovaly jen kolem dvou až tří procent. Vyplývá to z dat za rok 2025, které zveřejnil Freedom Financial Services.
Přesto mnoho lidí dál zůstává v méně výkonných fondech. „Setrvačnost u spoření má své důvody. Obava z kolísání, ‚garance nuly‘ u transformovaných fondů a často i to, že lidé netuší, že lze přejít do DPS a zvolit strategii podle věku,“ popisuje Urbánek. Ekonomická logika je přitom podle něj poměrně jednoduchá: čím delší investiční horizont, tím vyšší šance, že dynamická strategie překoná konzervativní přístup, byť nikdy ne bez rizika.
Jak být rentiérem už před penzí. Na předčasný důchod zapomeňte
Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?
Podle odborníků by při horizontu delším než deset let měla být strategie jednoznačně dynamická, s výrazným zastoupením akciové složky. „Takové nastavení může dlouhodobě přinášet průměrné zhodnocení okolo sedmi procent ročně, což je úroveň, která již dokáže ochránit úspory před inflací. Zároveň jde o horní hranici výnosů, které bylo dosud možné u tradičních účastnických fondů DPS dosahovat,“ dodává Urbánek.
Státní podpora
Stát se zároveň snaží motivovat střadatele i přes systém státních příspěvků. Od poloviny roku 2024 činí podpora 20 procent z měsíčního vkladu, maximálně 340 korun při spoření alespoň 1 700 korun měsíčně. Minimální hranice pro nárok na státní příspěvek se posunula na 500 korun měsíčně a zároveň se ruší jeho vyplácení lidem, kterým byl přiznán starobní důchod.
Vedle samotného penzijního spoření se stále častěji objevuje i doporučení kombinovat DPS s Dlouhodobým investičním produktem (DIP). Ten nabízí výrazně širší investiční možnosti a vyšší flexibilitu. „Klienti si tak v režimu DIP mohou vybírat ze zhruba 2 500 podílových fondů, takže každý si může najít řešení, které odpovídá jeho životní situaci, rizikovému apetitu a investičnímu nastavení,“ uvádí hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák. „Oproti doplňkovému penzijnímu spoření, které nabízí pouze tři až čtyři investiční strategie, je to obrovská výhoda,“ dodává.
Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů tak představuje významný krok ke zlepšení finanční připravenosti lidí v rizikových profesích. „Skutečný přínos však bude záviset na tom, zda zaměstnanci tuto příležitost využijí aktivně, tedy zvolí odpovídající investiční strategii a nenechají své peníze dlouhodobě ležet v produktech, které sice slibují jistotu, ale reálně je připravují o kupní sílu," uzavírá Urbánek.
Co může udělat střadatel hned teď
Zjistěte, kde jste: transformovaný fond vs. účastnický fond (DPS). Podívejte se do výpisu nebo do klientské zóny.
Zkontrolujte příspěvek kvůli státní podpoře: pokud posíláte méně než 500 korun, státní příspěvek je 0; maximum státní podpory je při 1 700 korunách.
Zvažte strategii podle horizontu. Pokud máte do důchodu roky až dekády, dává smysl porovnat výsledky (a poplatky) dynamických a vyvážených fondů. Rok 2025 ukázal, jak velký může být rozdíl.
Lukáš Kovanda: Banky matou lidi, když varují před předčasným ukončením „penzijka“
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Jak být rentiérem už před penzí. Na předčasný důchod zapomeňte
CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.
Zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada plánuje v nadcházejících týdnech vstoupit na burzu Euronext Amsterdam. Prostřednictvím společnosti CSG B.V. chce vydat nové akcie v objemu 750 milionů eur, tedy asi 18 miliard korun. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Součástí transakce bude také prodej části akcií hlavního akcionáře, společnosti CSG FIN. Holding už také oznámil, že získal závazné investiční přísliby od tří velkých investorů – Artisan Partners, BlackRock a Al-Rayyan Holding, což je dceřiná společnost Qatar Investment Authority. Tyto závazné nabídky (tzv. cornerstone commitments) mají dohromady hodnotu 900 milionů eur (22 miliard korun).
Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
CSG uvedla, že čistý výnos z emise nových akcií chce použít na obecné korporátní účely, především na další rozvoj skupiny, investice do výroby a případné akvizice. Výnos z prodeje stávajících akcií připadne prodávajícímu akcionáři.
„CSG se úspěšně rozvíjela prostřednictvím organického růstu i strategických akvizic a stala se jednou z předních globálních obranných skupin,“ uvedl předseda představenstva Michal Strnad. „Domníváme se, že IPO by dále zvýšilo povědomí o skupině mezi mezinárodními investory a poskytlo dodatečnou finanční flexibilitu pro další růst,“ dodal.
Jeden z nejrychleji rostoucích zbrojařů v Evropě
CSG patří mezi nejrychleji rostoucí společnosti evropského obranného průmyslu. Skupina dodává produkty do více než 70 zemí světa, přičemž přibližně dvě třetiny tržeb pocházejí ze států NATO. Podle firmy je CSG druhým největším evropským výrobcem střední a velkorážové munice a zároveň světovou jedničkou v malorážové munici.
Výrobní základnu tvoří 39 závodů v Evropě, Spojených státech a Asii. Portfolio zahrnuje nejen munici, ale také pozemní vojenské systémy, obrannou elektroniku, pokročilé systémy pro bezpilotní prostředky či pohonné jednotky.
Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu
Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.
CSG vstupuje na burzu v době, kdy má historicky nejvyšší objem zakázek. K září 2025 dosahoval potvrzený backlog zhruba 14 miliard eur, zatímco zakázky včetně těch v pokročilé fázi kontraktace dosahují přibližně 32 miliard eur.
Skupina zároveň vykazuje vysokou ziskovost – upravená provozní marže EBIT se dlouhodobě pohybuje kolem 24 procent, což je nad průměrem evropského obranného sektoru. Jen za prvních devět měsíců roku 2025 dosáhla CSG tržeb 4,5 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o více než 80 procent.
Sázka na dlouhý zbrojní cyklus
IPO přichází v době, kdy evropské státy i celé NATO výrazně navyšují výdaje na obranu. Spojenci se loni zavázali směřovat až pět procent HDP na obranu a bezpečnost, přičemž samotné klíčové obranné výdaje mají dosahovat minimálně 3,5 procenta HDP.
Podle odhadů poradenské společnosti Renaissance Strategic Advisors by evropské obranné rozpočty měly v letech 2025–2030 růst průměrným tempem kolem devíti procent ročně, přičemž cílový trh CSG má růst ještě rychleji.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Po vstupu na burzu má CSG přejít na jednoúrovňovou strukturu představenstva s kombinací výkonných a nezávislých členů.Mezi výkonné členy bude jako předseda představenstva patřit Strnad, dále to budou výkonný ředitel CSG David Chour, ředitel pro akvizice v CSG Petr Formánek, finanční ředitel holdingu Zdeněk Jurák a hlavní právník CSG Ladislav Štorek. Nevýkonnými členy budou bývalý představitel NATO John Nicholson, bývalá manažerka ve firmách Lagardère či Airbus Virginie Banet a bývalá ředitelka SVG Capital plc Lynn Fordham a současná členka dozorčí rady společnosti Volkswagen AG Susanne Wiegand.
Firma zároveň uvedla, že od roku 2027 cílí na výplatu dividend ve výši 30 až 40 procent čistého zisku, i když nejde o závazek.
Očekává se, že nabídka se uskuteční v nadcházejících týdnech, v závislosti na vývoji tržních podmínek. Pokud se IPO podaří, půjde o jednu z největších burzovních transakcí české firmy v posledních letech.
Loni za první tři čtvrtletí holding CSG meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur (25 miliard korun).
Strnadův gigant CSG spustil nejmodernější linku na dělostřeleckou munici. Tatry bude vyrábět i na Slovensku
ZVS holding, společný podnik slovenského státu a skupiny CSG, která patří miliardáři Michalovi Strnadovi, uvedl do provozu nejmodernější plnicí linku na velkorážovou dělostřeleckou munici v Evropě. Zároveň Ministerstvo obrany SR a skupina CSG oznámily expanzi výroby vojenských vozidel Tatra na Slovensko v rámci rekordního kontraktu na čtyři tisíce vozidel.
