Lukáš Kovanda: Banky matou lidi, když varují před předčasným ukončením „penzijka“

Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Záleží na tom, proč střadatel své důchodové spoření vlastně předčasně ukončuje. Někteří tak činí, aby pokryli zvýšené výdaje spjaté s platbami za energie a aby obecně čelili lépe současné mimořádné inflaci. Jiní ale prostě jen hledají příležitost výhodnějšímu zhodnocení svých prostředků. Takovému, aby nemuseli čelit přehnanému riziku. A toho dosáhnout lze, jak ukazuje zkušenost posledních 15 let, přiblížená následujícím příkladem.  

Tak si to spočítáme

Pokud si člověk začal spořit v 35 letech života takovým způsobem, že měsíčně na spoření přispívá ze svého 1000 korun a zaměstnavatel mu přidá dalších 500 korun, v 65 letech bude mít při uplatnění vyvážené strategie s předpokládaným úročením 3,5 procenta ročně naspořeno zhruba 1,085 milionu korun. Státní příspěvek z toho činí přibližně 82 600 korun.

Pokud se takový člověk rozhodne spoření v polovině původně plánované doby spoření, tedy po přibližně 15 letech, předčasně ukončit, přijde o státní příspěvek ve výši zhruba 41 200 korun. Příspěvky zaměstnavatele budou v polovině spoření odpovídat zhruba 89 500 korun. Příspěvky samotného účastníka pak 179 tisíc korun. Zhodnocení bude odpovídat přibližně 79 200 korun.

Zhodnocení a příspěvky zaměstnavatele bude však muset účastník v případě předčasného ukončení spoření zdanit 15 procenty. Zpátky tedy dostane v plné výši své příspěvky, tedy 179 tisíc korun, a dále 76 100 korun v podobě zdaněných příspěvků zaměstnavatele a 67 320 korun v podobě zdaněných výnosů, tedy zdaněného zhodnocení.

Celkově tak člověk bude mít zpět necelých 322 500 korun. Má-li tyto peníze investovat tak, aby mu zajistily výnos vyšší, než jaký by měl při pokračování v důchodovém spoření na jeho konci, musel by tedy investovat danou částku, 322 500 korun tak, aby z ní během dalších 15 let měl více než 1,085 milionu korun. Musel by tedy částku 322 500 korun investovat třeba do akcií tak, aby jejich průměrný roční výnos během těch 15 let byl minimálně zhruba 8,5 procenta. To je shodou okolností průměrný roční dolarový celkový výnos hlavního amerického akciového ukazatele Standard & Poor’s 500 (S&P 500) za posledních 15 let, včetně dividend.  akže se nejedná o žádné sci-fi nebo extra riziko, ale o relativně běžnou akciovou investici, vlastně jednu z nejběžnějších.

I nejběžnější investice do akcií postačí

Pokud bychom se zaměřili na průměrný roční výnos zmíněného ukazatele S&P 500 po přepočtu do korun, je jeho průměrné vlastní zhodnocení, tedy bez započtení dividend, za období posledních 15 let, od 12. prosince 2007 do 12. prosince 2022, celkem 8,7 procenta ročně. Ve vyjádření po započítání reinvestic dividend jde v korunách dokonce průměrně o 10,9 procenta ročně.

Samozřejmě, pokud člověk z našeho příkladu předčasně ukončí své důchodové spoření, ušetří dalších zhruba 180 tisíc korun tím, že nebude dále nic na své konvenční spoření na důchod vydávat. Celkově tedy může být člověk při předčasném ukončení spoření o stovky tisíc korun bohatší, aniž by musel investovat jakkoli rizikově. Postačí vlastně nejběžnější investice do akcií. Akciové zhodnocení uplynulých 15 let mu pro příštích 15 let pochopitelně nikdo negarantuje. A minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích. Ale jednostranné tvrzení, že předčasné ukončení spoření na důchod představuje chybu, prostě není pravdivé.  

Petr Žabža: I důchodci by měli investovat. I do rizikovějších věcí

Money

Mimo zájem široké veřejnosti vstoupila v březnu v platnost právní úprava o panevropském penzijním produktu (PEPP). Jako první tento produkt začala nabízet společnost Finax na Slovensku. Českým investorům by se tato příležitost mohla naskytnout už velmi brzy. „Přípravné práce spojené s licencí jsou již v běhu a čekáme na přijetí novely Zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“ říká Petr Žabža, šéf tuzemské pobočky Finaxu.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek