Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.
Většina Čechů si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM přeje, aby vláda nadále podporovala Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Podpora však výrazně závisí na tom, o jaký typ pomoci jde. Největší souhlas má humanitární a zdravotnická pomoc nebo diplomatický tlak na Rusko, naopak vojenské dodávky či přímá finanční podpora vyvolávají větší rozpory.
Finanční kondice českých domácností se loni třetím rokem v řadě zlepšila a podle nového průzkumu agentury STEM se vrátila na předkrizovou úroveň roku 2017. Více než polovina lidí vychází se svým příjmem bez větších potíží a slábnou i obavy z budoucnosti. Ne všichni se ale z posledních let nejistoty zotavili stejně rychle.
Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.
Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.
Britský premiér Keir Starmer čelí vážné politické krizi. Podle průzkumu serveru Politico se 52 procent Britů domnívá, že by měl v souvislosti s kauzou bývalého velvyslance v USA Petera Mandelsona rezignovat. Pouhých 19 procent respondentů si myslí, že by měl zůstat ve funkci, avšak s tím, že by odstoupili jeho poradci.
Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Umělá inteligence se v českých firmách zabydluje. Zatím ale hlavně jako experiment. Do běžného provozu se projekty dostávají pomalu. Oproti světu je Česko opatrnější.
Evropané jsou výrazně pesimističtí ohledně budoucnosti svých zemí, vývoje ve světě i role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu společnosti FGS Global, který cituje server Politico. Uskutečněn byl mezi více než 11 tisíci respondenty ve 23 zemích Evropské unie.
Zatímco Trump mluví o strategickém zisku, Američané jsou skeptičtí. Pouze 17 procent z nich podporuje Trumpovu snahu získat Grónsko. Většina se obává oslabení vztahů s Evropou a ohrožení Severoatlantické aliance.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
