Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo loni za první rok fungování peníze 116 500 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V dlouhodobém investičním produktu může klient investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Rok 2024 přinesl na tuzemský bankovní trh nejen vylepšování bankovních aplikací a už klasický boj s kyberpodvodníky, ale i několik zajímavých novinek. Od změn ohledně investování na penzi přes nové způsoby placení až třeba po zbrusu novou banku. Víte, co nejzajímavějšího se objevilo v roce 2024 na českém bankovním trhu z pohledu klientů?
Na investování do konce roku už moc času nezbývá. Avšak stále není pozdě. Zeptali jsme se proto investičních expertů z tuzemských bank na to, co letos podle nich nejvíce ovlivnilo svět investic v roce 2024 a kam má případně smysl ještě letos investovat.
Už jen pár týdnů máte na jednoduchou optimalizaci svých daní. Ať už se to týká investic, pojistek, darů na charitu nebo třeba dárcovství krve, musíte to stihnout zaplatit, investovat nebo darovat do 31. prosince 2024. Přečtěte si, jak a kde tisíce Čechů už využívá nové daňové zvýhodnění i pro investice.
Budoucnost důchodů v Česku vyžaduje jak aktivní zapojení občanů, tak reformy ze strany státu. „Kombinace systémových změn a odpovědného individuálního přístupu je cestou, jak zajistit důstojné stáří i příštím generacím,“ píše ve svém komentáři analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.
Od počátku roku si dlouhodobý investiční produkt zřídilo již téměř 80 tisíc lidí. A podle Radima Krejčího, zakladatele a CEO investiční platformy Portu, toto číslo jen poroste. „Lidé si začnou s koncem roku uvědomovat tu výhodu daňového odpočtu ve výši až 48 tisíc korun ročně a důchodový účet si založí. Na konci příštího roku by mohlo mít DIP až 300 tisíc lidí, pak by se to už začalo nabalovat jako sněhová koule,“ myslí si Krejčí.
Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK pro investiční platformu Fondee, kterého se zúčastnilo téměř 800 respondentů mezi 18 až 64 roky věku. Vedle penzijního spoření se jedná o jediný státem podporovaný prostředek, kterým chce stát motivovat lidi k individuální finanční přípravě na penzi, a ulehčit tak penzijnímu systému.
Po zhruba půl roce od uvedení dlouhodobého investičního produktu (DIP) na trh je čas na zhodnocení, jaký je o něj mezi Čechy zájem. Je jasné, že DIP zatím žádnou rychlou revoluci v přípravách Čechů na důchod nepřinesl. Média ale nedávno referovala o tom, že zájem o DIP je chabý. A to podle mě není úplně pravda.
Vláda od letoška umožňuje lidem odepisovat si z daňového základu až 48 tisíc, pokud stejnou částku neprošustrují, ale pošlou ji na dlouhodobé investice. Takzvaný dlouhodobý investiční produkt má být jednou z cest, kterými si lidé zajistí další peníze do důchodu a nebudou jen spoléhat na státní penzi. „Demografický vývoj je jasný, spoléhat na státní důchod nebude do budoucna moudré,“ uvedla finanční poradkyně společnosti 4fin Iva Flídrová v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Více a smysluplně investovat je pro Čechy stále složité. Podle nedávného průzkumu Broker Consulting až 70 procent Čechů udává, že se v investicích neorientuje. Od letošního roku je na trhu navíc další možnost, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy více motivovat k investicím a to hlavně na stáří. Jak nejlépe s DIP investovat a co je při investování na důchod klíčové, abyste se nedostali do patové situace, přibližují šéf společnosti Investika Petr Čížek a Martin Novák z Broker Consulting.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
