Spor Polska s Ukrajinou kvůli Řádu bílé orlice dál eskaluje. Kancelář prezidenta Karola Nawrockého tvrdí, že Varšava Kyjevu dál podává pomocnou ruku, ale nenechá se urážet kvůli odkazu UPA.
Odebrání nejvyššího polského státního vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému neznamená stažení podané ruky Ukrajině. V příspěvku na sociální síti X to napsala Agnieszka Jendrzaková, šéfka oddělení pro nominace a vyznamenání v kanceláři polského národněkonzervativního prezidenta Karola Nawrockého. Zdůraznila, že Polsko podporuje Ukrajinu, ale nenechá se urážet.
Order Orła Białego jest symbolem wdzięczności Rzeczypospolitej Polskiej i najwyższym odznaczeniem przyznawanym osobom zasłużonym, które łączy z krajem szczególną więź, i które szanują jego wartości.
Wśród odznaczonych są m. in. święty Jan Paweł II, generałowie Władysław Anders i… https://t.co/bijOHNf1Hq
Nawrocki Zelenskému odebral Řád bílé orlice kvůli tomu, že ukrajinský prezident nedávno přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěch v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války na západě dnešní Ukrajiny podíleli na masakrech Poláků.
Spor Kyjeva s Varšavou sílí. Zelenskyj zvažuje cestu do Gdaňsku, Tusk varuje před chybou
Spor mezi Polskem a Ukrajinou kvůli nejvyššímu polskému vyznamenání se rychle mění v diplomatickou krizi. Zelenskyj zvažuje, zda vůbec dorazí na konferenci v Gdaňsku, zatímco Donald Tusk varuje, že konflikt poškozuje obě země a nahrává Moskvě.
Podle Jendrzakové je jádrem sporu to, že Zelenskyj cíleně urazil polský národ, který „se v posledních čtyřech letech ukázal být nejlepším přítelem Ukrajiny“.Polsko, které má samo těžké historické zkušenosti s Ruskem, patří mezi největší podporovatele Ukrajiny, jež se od února 2022 brání ruské invazi.
Jendrzaková vzkázala Zelenskému, že „když ti někdo podává pomocnou ruku a ty se jí ochotně chytáš, neurážíš potom pomáhajícího“.
Ukrajinský prezident o víkendu oznámil, že Řád bílé orlice odeslal poštou Nawrockému. Divil se také tomu, že ho Polsko neodebralo ruské carevně Kateřině Veliké, italskému fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu a bývalému německému kancléři a příteli ruského prezidenta Vladimira Putina Gerhardu Schröderovi.
V případě Kateřiny Veliké a Mussoliniho Jendrzaková vysvětlila, že Polsko řád neodebírá posmrtně. O Schröderovi napsala, že „nikdy neurazil polský národ tak otevřeně jako ukrajinský prezident“. Připustila, že Schröderovy aktivity ve prospěch putinovského Ruska je nutné odsoudit jako škodlivé pro Polsko i Evropu. „Za Schröderovy vlády se v Německu nestavěly pomníky na počest (nacistického diktátora Adolfa) Hitlera a (šéfa SS Heinricha) Himmlera. Žádná jednotka bundeswehru nebyla pojmenovaná po ´hrdinech SS´,“ napsala zástupkyně polské prezidentské kanceláře.
Ukrajinci v současnosti, kdy se brání ruské agresi, vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu národa a nezávislost své vlasti na sovětské moci.
Zasahujete do suverenity Běloruska, tvrdí Peskov o Zelenského výrocích
Kreml obvinil Ukrajinu ze zásahu do běloruské suverenity poté, co Volodymyr Zelenskyj varoval Minsk před důsledky, pokud neodstraní zařízení využívaná Ruskem k útokům na Ukrajinu.
Při takzvaném volyňském masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 tisíc až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.
Polský proevropský premiér Donald Tusk v neděli varoval, že současný konflikt mezi politiky v Polsku a na Ukrajině je strategická chyba. Už dříve uvedl, že těší ruského prezidenta Putina.
Související
Aktualizováno
Strategická chyba, ze které těží Moskva. Kyjev zuří kvůli kroku Polska
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Stal jste se předsedou správní rady nového nadačního fondu, který založil developer Luděk Sekyra, a má se zabývat environmentálními projekty. Co to znamená? Můžete nový fond představit?
Nadační fond regenerace inicioval pan Sekyra. Zakládá ho jeho nadace Sekyra Foundation spolu se třemi osobnostmi českého environmentálního hnutí – Bedřichem Moldanem, Yvonnou Gailly a Josefem Fantou. Fond bude usilovat o systémovou změnu v oblasti udržitelnosti.
Jaká je strategie fondu?
Fond bude shromažďovat finanční kapitál od velkých donorů v Česku. Sekyra Foundation je jen prvním z nich. Tento finanční kapitál bude vlastně přeměňovat na jiné formy kapitálu - přírodní, kulturní či sociální kapitál. A to nikoliv skrze vlastní činnost, ale přes aktivity těch, jejichž činnost fond podpoří. Podpora bude směřovat především k projektům a iniciativám, které posilují zdravý a dlouhodobě udržitelný vztah člověka k sobě samému, k druhým lidem i k přírodě. Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování.
Na úrovni kultivace myšlení je důležité se soustředit na to, aby si lidé uvědomili, že jsou součástí většího celku, společnosti, přírody, komunity. V kultivaci dialogu budeme cílit na nové deliberativní formy rozhodování. Cílem je propojovat lidi napříč kulturami a generacemi. Budovat spolupráci.
Co se týká kultivace rozhodování, cílíme na propojování těch, kteří rozhodují, s těmi, kterých se následky jejich rozhodnutí dotknou. Konkrétně půjde o podporu nových ekonomických modelů, zejména na lokální úrovni, které lidem například umožní, aby sami rozhodovali o tom, jak se v jejich lokalitě budou využívat přírodní zdroje. Nebude to tedy tolik o podpoře místní ekonomiky jako o podpoře ekonomiky místních.
Penzijní společnosti se bouří proti nižším poplatkům. Novela podle nich ohrozí třetí pilíř
Můžete přesněji popsat, do jakých projektů budete investovat?
Například do těch, které se snaží na lokální úrovni proměňovat potravinový systém, dále třeba komunitní energetiku, mohou to být i experimenty s lokální měnou, za určitých okolností také občanská shromáždění, která jsou určená k tomu, aby se lidé dokázali dohodnout i na kontroverzních otázkách. Ten výčet není uzavřený. Ve správní radě ale budeme otevření všem aktivitám, které budou splňovat základní kritéria. Ta vycházejí již z našeho názvu. Regeneraci chápeme jako proces obnovy vztahů a posilování odolnosti společnosti i přírodních ekosystémů.
Prioritizovat budeme projekty, které budou přinášet nějakou systémovou změnu. Nebudou mít jenom nějaké izolované dopady. Musí být patrný nějaký systémový efekt, nějaká kaskádová změna, přelévání do jiných sfér společnosti. Zároveň budeme cílit na inovativní projekty, na skutečně alternativní modely, které ještě nejsou v Česku dostatečně vyzkoušené. Dnes se k nim hledají zdroje financování velmi těžko. Je to mezera, kterou chceme zaplnit. Chceme financovat semínka změny.
Náš fond je specifický tím, že reaguje na kořenové příčiny současné polykrize. Tím rozumíme provázané ekologické, společenské a ekonomické krize, které dnes pozorujeme. Necílíme na jejich symptomy, ale na kořenové příčiny, tedy oddělenost lidí od přírody, oddělenost lidí od sebe samých a ztrátu důvěry.
Už i BBC? Osekávání a propouštění čeká i vzor veřejnoprávního vysílání
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Jestli tomu správně rozumím, velká část podpory má jít také do vzdělávání.
Souhlasím, že součástí podpory fondu je i vzdělávání. Ale jde o vzdělávání v určité formě. Nás zajímá například zážitkové vzdělávání a jiné podoby, které nepovedou mladé lidi k biflování se faktů, ale k tomu, aby si uvědomili svou propojenost v širších, komplexních systémech, hlavně s přírodou. Současná lidská společnost je velmi hluboce zapuštěná do přírody a je na ní závislá, a stejně tak může být příroda závislá na nás. Potřebujeme, aby tento vztah byl zdravý, a k tomu je nutný určitý způsob myšlení. A v tom vidíme smysl vzdělávání, které chceme podporovat.
Fond se otevře ještě v červnu. Máte vytipované první projekty, do kterých budete investovat?
Prvním podpořeným projektem bude Re:generace mezinárodní iniciativy dětí a mládeže Plant-for-the-Planet. Cílí na vzdělávání mladých lídrů, zejména středoškoláků, v oblasti klimatické změny a ochrany přírody.
Jaká je struktura fondu? Kdo rozhoduje o tom, kam budou vložené peníze mířit?
Fond bude mít správní radu, ta má tři členy. Jsem v ní já, Lukáš Rolf a Jana Zrůst Nejedlá. Společně budeme rozhodovat o tom, jak rozdělovat peníze do jednotlivých projektů. Podobné filantropické projekty v Česku hospodaří s rozpočty na úrovni desítek milionů korun. To je minimum, na které bychom se v příštích letech chtěli dostat. Budeme mít i poradní orgán a výbor dárců, v němž budou zastoupeni ti největší donoři, kteří budou mít kontrolu nad personálním vedením fondu.
Rockefeller, filantropie a jaderná energetika – patří to k sobě? Dnes už ano
Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Mají vás potenciální příjemci dotací oslovovat, nebo si je najdete sami?
Organizace – typově třeba spolky, obce, družstva a teoreticky i jednotlivci – nás mohou oslovit na webových stránkách fondregenerace.cz, kde bude jednoduchý formulář. Naším cílem není nikoho zahltit administrativou, ale budovat dlouhodobé partnerství.
O jakých částkách podpory se bavíme u jednotlivých projektů?
Nejsme statutárně limitováni tím, o jak vysoké částky může jít. Sumy budou přiměřené našemu rozpočtu. První grant byl ve výši 300 tisíc korun.
Máte už nějaký základní vklad do fondu?
Sekyra Foundation poskytla Fondu regenerace zakladatelskou podporu ve výši deseti milionů korun.
Karel III. zveřejní daňové přiznání. Jako první britský monarcha v moderní historii
Karel III. udělá krok, který žádný britský monarcha v moderní historii neudělal. Zveřejní své daňové přiznání a Buckinghamský palác tvrdí, že jde o součást snahy otevřít královské finance veřejnosti.
Jakým způsobem budete shánět další dárce pro váš fond?
Působím v environmentálním sektoru již nějakou dobu a vidím, že je tady spousta filantropů, kteří by tu oblast rádi zafinancovali. Chtějí však vidět jasnou strategii, která cílí na systémovou změnu. My přicházíme s naprosto jasnou vizí změny, se kterou chceme oslovit firemní a rodinné dárce a filantropy, kteří přesně toto vyžadují.
Kde si představujete váš fond v nějakém dlouhodobějším horizontu?
Chtěl bych, aby za pět let byl Nadační fond regenerace jedním z lídrů snahy o udržitelnost, a aby byl kolem fondu celý ekosystém aktérů, které budeme propojovat navzájem. To je též důležité. Necílíme totiž jenom na grantovou podporu, ale i na budování provázaného ekosystému změny.
Jste soukromá iniciativa. Jakým způsobem chcete kooperovat s veřejným sektorem?
Nechceme ovlivňovat veřejné politiky, budeme fungovat nezávisle. Mimo jiné budeme podporovat inovace, zejména na lokální úrovni. Pokud se jim bude dařit, mohou se stát normou. Ať už v regionu, nebo i na celostátní úrovni, což může vést i k legislativním změnám. Ale my nebudeme jejich autory.
Jaký má být výsledek vaší mise, vašeho fondu?
Naší vizí je odolná česká společnost, ve které nebudou lidé a příroda žít jeden na úkor druhého. To je velký cíl, kterého nemůžeme dosáhnout sami.
Mladí investoři mění pravidla hry. U peněz řeší i dopad na svět
Češi stále častěji sledují, kam při investování posílají své peníze. Udržitelné fondy lákají skoro polovinu z nich, většina investorů se ale kvůli ekologii nechce vzdát výnosu.
„Proslavil“ jste se ostrými výroky vůči Filipu Turkovi, když jste působil ve Výzkumném ústavu pro krajinu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. Následně jste byl vyhozen. Jak to zpětně berete?
Prvního dubna jsem byl v Poslanecké sněmovně na debatě s Filipem Turkem. Byl jsem nucen poslouchat z odborného pohledu řadu úplných nesmyslů, které Filip Turek říkal. Zatímco mí kolegové se dali do rozkrývání jednotlivých polopravd, já jsem mu v tu chvíli řekl, že to takto dál nejde. Tušil jsem, že takto mstivý člověk to nenechá jen tak být. Zpětně své rozhodnutí vnímám jako správné. Vyvolalo to potřebnou veřejnou diskusi. Obdržel jsem velkou míru podpory od lidí, kteří si myslí, že je potřeba se tomu, co nyní Motoristé v politice dělají, postavit.
Působil jste pod ministerstvem životního prostředí, nyní budete ve vedení soukromého fondu, který má podporovat vztah člověka s přírodou. Jste tedy konkurenti ministerstva?
Motoristé se dostali do vlády s rétorikou agrese vůči zeleným nevládním organizacím. Jsem přesvědčený o tom, že důvodem této agrese je fakt, že nevládky brání byznysovým zájmům, které za Motoristy stojí. V politice Motoristů vnímám velké nepochopení toho, jak jsou lidé závislí na přírodě. Příroda není pouze zdroj, který můžeme drancovat bez následků. Musí mít dostatečný prostor k regeneraci.
Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Pro českou ekonomiku je ovšem Starmerův konec důležitý jako další příznak politické nestability v jedné z největších evropských ekonomik. Británie je i po brexitu významným obchodním partnerem Česka. Český vývoz na britský trh stojí zejména na automobilech, strojírenských výrobcích, elektrotechnice a dalších průmyslových komponentech. Právě tyto sektory jsou citlivé na vývoj britské spotřeby, investic a kurzu libry.
Aktualizováno
Británie míří k sedmému premiérovi za deset let. Starmer končí jako šéf labouristů
Keir Starmer končí v čele Labouristické strany, premiérem ale zůstane do volby nástupce. Británii tak čeká další politický otřes a možná už sedmý premiér za poslední dekádu.
Krátkodobý dopad se proto může projevit hlavně prostřednictvím měnového kurzu. Slabší libra zhoršuje pozici českých exportérů, protože české zboží se britským zákazníkům v přepočtu zdražuje. Firmy pak mají dvě možnosti: buď zdražení promítnout do cen a riskovat nižší odbyt, nebo část kurzové ztráty nést na úkor vlastních marží. Současný pohyb libry je však zatím příliš malý na to, aby sám o sobě znamenal citelné zhoršení výhledu českého exportu. Výraznější problém by nastal teprve tehdy, pokud by Starmerův odchod otevřel období delší politické nejistoty a libra by začala oslabovat trvaleji.
Druhým kanálem je britská poptávka
Druhým kanálem je britská domácí poptávka. Starmer končí v situaci, kdy britská ekonomika čelí slabému růstu, tlaku na veřejné finance a nespokojenosti voličů s životními náklady. Právě tyto faktory přispěly k oslabení jeho pozice v Labour Party. Pokud nový premiér nedokáže rychle obnovit důvěru domácností a firem, může se to projevit nižší ochotou Britů utrácet a investovat. To by se přes dovoz do Británie dotklo i českých podniků, zejména těch navázaných na automobilový průmysl a investiční zboží.
Z pohledu Česka je ale třeba nepřeceňovat přímý rozsah tohoto šoku. Británie je důležitým trhem, nikoli však hlavním motorem české ekonomiky. Tím zůstává Německo a širší středoevropský průmyslový prostor. I kdyby britská poptávka v příštích měsících kvůli politické nejistotě zeslábla, půjde spíše o dílčí negativní faktor než o událost, která by sama změnila výhled českého hospodářského růstu.
Klíčové budou vztahy s Evropskou unií
Dlouhodobě může být pro Česko ještě důležitější otázka, zda Starmerův nástupce udrží pragmatičtější kurz vůči Evropské unii. Starmerova vláda se snažila po letech brexitových sporů vztahy s EU částečně normalizovat. Pro české firmy by bylo výhodné, pokud by Británie a EU dál snižovaly zbytečné obchodní bariéry, zjednodušovaly pravidla pro zboží a posilovaly spolupráci v obraně, energetice či průmyslu. Pokud by se nový britský premiér vydal tímto směrem, mohl by být konečný dopad Starmerova odchodu pro Česko neutrální, případně mírně pozitivní.
Karel Pučelík: Co si vzít z britského triumfu Andyho Burnhama? Nebát se do problémů „říznout“
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
Opačný scénář by nastal, pokud by se Labour Party pod tlakem populistické Reform UK Nigela Farage začala od EU znovu vzdalovat. Podle britských médií a Reuters patřil růst podpory Reform UK mezi hlavní důvody nervozity uvnitř Labour Party. Tvrdší postoj vůči EU by pro český průmysl znamenal horší prostředí: více nejistoty, složitější obchodní režim a menší šanci na postupné zahlazování negativních dopadů brexitu.
Trhy budou sledovat rozpočtovou politiku
Důležitá bude také fiskální politika nové vlády. Británie má vysoké náklady na obsluhu dluhu a finanční trhy jsou citlivé na jakýkoli náznak uvolnění rozpočtové politiky. Investoři proto sledují nejen to, kdo Starmera nahradí, ale také kdo povede ministerstvo financí. Právě důvěra v britskou fiskální stabilitu je klíčová pro výnosy státních dluhopisů, kurz libry i širší finanční podmínky. Pokud by nový kabinet sliboval výrazné výdaje bez věrohodného krytí, mohl by vyvolat tlak na libru i dluhopisový trh. V takovém případě by se dopady přelily i do střední Evropy přes horší náladu investorů a obecně vyšší averzi k riziku.
Pro české firmy zůstávají klíčové tři ukazatele
Pro Česko z toho plyne, že Starmerův konec je zatím hlavně politická událost s omezeným ekonomickým dopadem. Nejpravděpodobnější scénář je mírně negativní krátkodobý efekt přes nejistotu, libru a případné oslabení britské poptávky. Zásadní ekonomický problém by vznikl pouze v případě, že by se politická výměna změnila v delší vládní krizi, fiskální experiment nebo nové zhoršení vztahů mezi Británií a Evropskou unií.
České firmy by proto neměly reagovat panicky, ale měly by sledovat tři ukazatele: kurz libry, vývoj britských dluhopisových výnosů a první hospodářsko-politické signály Starmerova nástupce. Pokud zůstanou trhy klidné a nová vláda potvrdí rozpočtovou opatrnost i pragmatický vztah k EU, dopad na Česko zůstane malý. Pokud se ale Británie vydá cestou větší politické a fiskální nejistoty, může se Starmerův odchod stát dalším drobným, ale nepříjemným protivětrem pro český exportně orientovaný průmysl.
„Drill, baby, drill“ hrozí také Spojenému království. Britové se přou o těžbu ropy a plynu v Severním moři
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
