Kreml obvinil Ukrajinu ze zásahu do běloruské suverenity poté, co Volodymyr Zelenskyj varoval Minsk před důsledky, pokud neodstraní zařízení využívaná Ruskem k útokům na Ukrajinu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes obvinil Ukrajinu, že zasahuje do suverenity Běloruska. Nepochybuje však o tom, že Minsk, blízký spojenec Moskvy, je schopen se sám bránit. Píší o tom agentury.
Zelenského varování
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulých dnech varoval, že Ukrajina zasáhne proti Bělorusku, pokud urychleně neodstraní zařízení, která na jeho území ruská armáda využívá k útokům na Ukrajinu.
EU rozděluje nový plán na migranty. Česko je mezi státy, které chtějí tvrdší postup
Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.
Podle Peskova jsou výroky Zelenského na adresu Minsku agresivní, jde o vměšování do vnitřních záležitostí jiné země a zásah do její suverenity. „Nemáme žádné pochybnosti, že běloruské vedení, samotné Bělorusko, jsou schopny si svoji suverenitu zajistit,“ řekl mluvčí Kremlu podle agentury TASS.
Zelenskyj minulý týden zmínil, že ve dvou běloruských regionech sousedících s Ukrajinou jsou komunikační stanice, které Rusko využívá při útocích na ukrajinské civilisty. Vyzval také Bělorusko, aby přestalo zásobovat ruskou armádu, a výslovně zmínil běloruský průmysl na zpracování ropy.
Bělorusko na počátku invaze v únoru 2022 umožnilo ruským silám využít své území k útoku na Ukrajinu.
Spor Kyjeva s Varšavou sílí. Zelenskyj zvažuje cestu do Gdaňsku, Tusk varuje před chybou
Spor mezi Polskem a Ukrajinou kvůli nejvyššímu polskému vyznamenání se rychle mění v diplomatickou krizi. Zelenskyj zvažuje, zda vůbec dorazí na konferenci v Gdaňsku, zatímco Donald Tusk varuje, že konflikt poškozuje obě země a nahrává Moskvě.
Pád britského premiéra Keira Starmera nebude pro Česko novým brexitem ani šokem ve stylu Liz Trussové. Přesto může český průmysl bolet. Rizikem je hlavně slabší libra, horší britská poptávka a nejistota, zda se Londýn znovu nezačne vzdalovat Evropské unii.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Pro českou ekonomiku je ovšem Starmerův konec důležitý jako další příznak politické nestability v jedné z největších evropských ekonomik. Británie je i po brexitu významným obchodním partnerem Česka. Český vývoz na britský trh stojí zejména na automobilech, strojírenských výrobcích, elektrotechnice a dalších průmyslových komponentech. Právě tyto sektory jsou citlivé na vývoj britské spotřeby, investic a kurzu libry.
Aktualizováno
Británie míří k sedmému premiérovi za deset let. Starmer končí jako šéf labouristů
Keir Starmer končí v čele Labouristické strany, premiérem ale zůstane do volby nástupce. Británii tak čeká další politický otřes a možná už sedmý premiér za poslední dekádu.
Krátkodobý dopad se proto může projevit hlavně prostřednictvím měnového kurzu. Slabší libra zhoršuje pozici českých exportérů, protože české zboží se britským zákazníkům v přepočtu zdražuje. Firmy pak mají dvě možnosti: buď zdražení promítnout do cen a riskovat nižší odbyt, nebo část kurzové ztráty nést na úkor vlastních marží. Současný pohyb libry je však zatím příliš malý na to, aby sám o sobě znamenal citelné zhoršení výhledu českého exportu. Výraznější problém by nastal teprve tehdy, pokud by Starmerův odchod otevřel období delší politické nejistoty a libra by začala oslabovat trvaleji.
Druhým kanálem je britská poptávka
Druhým kanálem je britská domácí poptávka. Starmer končí v situaci, kdy britská ekonomika čelí slabému růstu, tlaku na veřejné finance a nespokojenosti voličů s životními náklady. Právě tyto faktory přispěly k oslabení jeho pozice v Labour Party. Pokud nový premiér nedokáže rychle obnovit důvěru domácností a firem, může se to projevit nižší ochotou Britů utrácet a investovat. To by se přes dovoz do Británie dotklo i českých podniků, zejména těch navázaných na automobilový průmysl a investiční zboží.
Z pohledu Česka je ale třeba nepřeceňovat přímý rozsah tohoto šoku. Británie je důležitým trhem, nikoli však hlavním motorem české ekonomiky. Tím zůstává Německo a širší středoevropský průmyslový prostor. I kdyby britská poptávka v příštích měsících kvůli politické nejistotě zeslábla, půjde spíše o dílčí negativní faktor než o událost, která by sama změnila výhled českého hospodářského růstu.
Klíčové budou vztahy s Evropskou unií
Dlouhodobě může být pro Česko ještě důležitější otázka, zda Starmerův nástupce udrží pragmatičtější kurz vůči Evropské unii. Starmerova vláda se snažila po letech brexitových sporů vztahy s EU částečně normalizovat. Pro české firmy by bylo výhodné, pokud by Británie a EU dál snižovaly zbytečné obchodní bariéry, zjednodušovaly pravidla pro zboží a posilovaly spolupráci v obraně, energetice či průmyslu. Pokud by se nový britský premiér vydal tímto směrem, mohl by být konečný dopad Starmerova odchodu pro Česko neutrální, případně mírně pozitivní.
Karel Pučelík: Co si vzít z britského triumfu Andyho Burnhama? Nebát se do problémů „říznout“
Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.
Opačný scénář by nastal, pokud by se Labour Party pod tlakem populistické Reform UK Nigela Farage začala od EU znovu vzdalovat. Podle britských médií a Reuters patřil růst podpory Reform UK mezi hlavní důvody nervozity uvnitř Labour Party. Tvrdší postoj vůči EU by pro český průmysl znamenal horší prostředí: více nejistoty, složitější obchodní režim a menší šanci na postupné zahlazování negativních dopadů brexitu.
Trhy budou sledovat rozpočtovou politiku
Důležitá bude také fiskální politika nové vlády. Británie má vysoké náklady na obsluhu dluhu a finanční trhy jsou citlivé na jakýkoli náznak uvolnění rozpočtové politiky. Investoři proto sledují nejen to, kdo Starmera nahradí, ale také kdo povede ministerstvo financí. Právě důvěra v britskou fiskální stabilitu je klíčová pro výnosy státních dluhopisů, kurz libry i širší finanční podmínky. Pokud by nový kabinet sliboval výrazné výdaje bez věrohodného krytí, mohl by vyvolat tlak na libru i dluhopisový trh. V takovém případě by se dopady přelily i do střední Evropy přes horší náladu investorů a obecně vyšší averzi k riziku.
Pro české firmy zůstávají klíčové tři ukazatele
Pro Česko z toho plyne, že Starmerův konec je zatím hlavně politická událost s omezeným ekonomickým dopadem. Nejpravděpodobnější scénář je mírně negativní krátkodobý efekt přes nejistotu, libru a případné oslabení britské poptávky. Zásadní ekonomický problém by vznikl pouze v případě, že by se politická výměna změnila v delší vládní krizi, fiskální experiment nebo nové zhoršení vztahů mezi Británií a Evropskou unií.
České firmy by proto neměly reagovat panicky, ale měly by sledovat tři ukazatele: kurz libry, vývoj britských dluhopisových výnosů a první hospodářsko-politické signály Starmerova nástupce. Pokud zůstanou trhy klidné a nová vláda potvrdí rozpočtovou opatrnost i pragmatický vztah k EU, dopad na Česko zůstane malý. Pokud se ale Británie vydá cestou větší politické a fiskální nejistoty, může se Starmerův odchod stát dalším drobným, ale nepříjemným protivětrem pro český exportně orientovaný průmysl.
„Drill, baby, drill“ hrozí také Spojenému království. Britové se přou o těžbu ropy a plynu v Severním moři
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
Stovky zaměstnanců České televize oděných v černém se dnes v poledne sešly před budovou zpravodajství na Kavčích horách. Hodinové protestní shromáždění je součástí 24hodinové výstražné stávky proti změně financování České televize a Českého rozhlasu, kterou pořádá iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně za podpory odborů.
Kvůli vysokým teplotám hasiči před začátkem akce ochlazovali rozpálenou plochu vodou. Vodu stříkali i během shromáždění.
Protestující nesli transparenty s hesly „Ne státním médiím“, „Pro vás, ne politiky“ nebo „Nezávislost není výdaj“. Zaplnila se nejen plocha před zpravodajskou budovou, ale také přilehlé parkoviště.
Shromáždění zahájil zpěvák David Koller písní Anděl od Karla Kryla. Mezi účastníky byl také prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Akci moderovali Ester Janečková a Daniel Stach.
„Způsob, jakým se rozhoduje o budoucnosti veřejnoprávních médií, je nepřijatelný. Vládou navržené podmínky pro fungování ČT a ČRo ohrožují jejich finanční stabilitu, hrozí omezení produkce a tím i propouštění. Odbory proto jednoznačně říkají ne takovému jednání vlády. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou připraveni bojovat, a to velmi tvrdě,“ uvedla Zuzana Bančanská z nezávislé odborové organizace ČT.
Středula dodal, že ČMKOS stojí na straně zaměstnanců veřejnoprávních médií.
Stávka se během dne projevuje také ve vysílání České televize a Českého rozhlasu. ČT na svých kanálech s výjimkou ČT:D vysílá informační lištu o stávce a některé pořady včetně zpráv začínají s minutovým zpožděním. V Českém rozhlase se třikrát během dne spojí vysílání všech stanic kvůli vysvětlujícímu příspěvku. Stávku připomněla také minuta ticha za veřejnoprávní média.
Iniciativu Veřejnoprávně dosud podepsalo 3500 ze zhruba 4250 zaměstnanců ČT a ČRo. V České televizi se připojilo 2300 lidí.
Plníme, co jsme slíbili. Na to nejsou fanoušci Petra Fialy zvyklí, rýpl si Klempíř do demonstrantů
Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by vládní změny financování ČT a Českého rozhlasu ohrožovaly jejich nezávislost. Demonstraci na podporu veřejnoprávních médií označil za spor o peníze, zatímco zaměstnanci obou institucí vstupují do výstražné stávky.
Zaměstnanci protestují proti vládnímu návrhu zákona, který ruší dosavadní systém televizních a rozhlasových poplatků a nahrazuje jej financováním ze státního rozpočtu. Rozpočty obou institucí se mají podle vládního plánu proti letošku snížit asi o 15 procent, celkem o 1,4 miliardy korun.
Česká televize a Český rozhlas uvedly, že kvůli takovému zásahu by musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 zaměstnanců z celkových 4250.
Vláda změnu financování zdůvodňuje mimo jiné plněním slibů voličům a úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu tím ohrožena není a že podobný model funguje i v dalších zemích Evropské unie.
Související
Nejen v Brně bylo rušno. V Praze se demonstrovalo za Českou televizi a rozhlas
