Spojenci v napětí. Bolavá historie znovu rozděluje Polsko a Ukrajinu
Polsko-ukrajinské vztahy procházejí jednou z nejcitlivějších fází od začátku ruské invaze. Podle expertů za napětím stojí hlavně spory o historickou paměť, které znovu rozdmýchala polská domácí politika i ukrajinské zacházení se symboly UPA.
Současné napětí mezi Polskem a Ukrajinou souvisí především se spory o historickou paměť. Ty v posledních týdnech znovu oživila rétorika některých polských politiků směrem k veřejnosti. Shodli se na tom ukrajinista David Svoboda a analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Havlíček připomněl, že poslední eskalaci vyvolalo pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po takzvaných hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Název na návrh armády schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. UPA vnímá část ukrajinské společnosti jako symbol boje za nezávislost, zatímco v Polsku je spojována zejména s masakry polského obyvatelstva na Volyni a v Haliči během druhé světové války.
Německo posílá k soudu Ukrajince Serhije K. kvůli explozím na plynovodech Nord Stream. Podle prokuratury měl jako důstojník ukrajinské armády vést skupinu, která sabotáže připravila na příkaz ukrajinských státních orgánů. Kyjev podíl na útoku dlouhodobě odmítá.
Němci obžalovali Ukrajince kvůli Nord Streamu. Podle prokuratury jednal na příkaz Kyjeva
Politika
Polská strana, včetně prezidenta i představitelů vlády, podle Havlíčka reagovala na pojmenování jednotky velmi citlivě. Svoboda uvedl, že téma volyňské tragédie nepovažuje ani tak za citlivé, jako spíše za vděčné a zneužívané. „Je to téma, které apeluje na spodní proudy. Je to téma mobilizující, s nímž velmi dovedně dokáží zacházet populisté,“ řekl.
Omezí Polsko dodávky stíhaček?
V souvislosti s pojmenováním ukrajinské jednotky polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. V reakci na to se ukrajinský prezident nezúčastnil konference o obnově Ukrajiny, která se minulý týden konala v Gdaňsku. Napětí se projevuje také v oblasti obrany a bezpečnosti. Varšava například diskutuje o omezení dodávek stíhaček MiG-29.
Oba experti se shodují, že vyhrocení vztahů souvisí i s polskou domácí politikou. Svoboda uvedl, že hlavní pohnutku Nawrockého kroku vůči Zelenskému spatřuje v jeho politické strategii. Podle Havlíčka je jednou z možných interpretací snaha Nawrockého vrátit se do centra pozornosti poté, co nedostal pozvánku na konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku.
Svoboda zároveň upozornil, že by nebylo správné ztotožňovat postoje části politické reprezentace s celou polskou společností. „Polsko je společnost tradičně rozpolcená podél ideologických linií, podél světonázorových hledisek. Ta druhá část Polska, kterou dnes přehlížíme a která je momentálně mnohem slabší, si poučena historií uvědomuje, že bez solidní a životaschopné existence Ukrajiny na východních hranicích Polska nemůže polský státněpolitický projekt přežít,“ uvedl Svoboda.
Navzdory napětí podle expertů Polsko zůstává jedním z nejvýznamnějších spojenců Ukrajiny. Havlíček připomněl, že země je klíčovým logistickým uzlem pro dodávky vojenského i dalšího materiálu.
Rusko se snaží sporů využívat
Podle obou odborníků se Rusko snaží současných sporů využívat. Havlíček uvedl, že Moskva hledá příležitosti, jak rozdělovat Ukrajinu a její sousedy. Podle Svobody Rusko historické spory nevytváří, ale využívá již existujících nálad. „Rusko tuhle tematiku samozřejmě nevynalezlo, ale dokáže se přizpůsobit náladám a dál je sytit a rozviřovat,“ řekl.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Petrostát Rusko se ocitl v plamenech. Končí „slavná“ éra ruské ropy?
Názory
Podle Havlíčka jsou vztahy obou zemí ve velmi citlivé fázi. „Myslím, že dnes jsou polsko-ukrajinské vztahy ve velmi citlivé etapě, ve které byly otevřeny bolestivé rány, například v historické politice, ale ještě nedošlo k jejich uzdravení,“ uvedl.
Ukrajina podle Svobody v minulosti vůči Polsku učinila řadu vstřícných kroků, mimo jiné umožnila exhumace polských obětí. Polská strana ale své požadavky podle něj dál rozšiřuje. „Po Zelenském se chce, aby svoji historickou naraci, a s ním celá Ukrajina, přizpůsobil polským představám,“ uvedl.
Historické otázky by se podle Svobody neměly stávat součástí politických sporů. Posuzovat by je měli především historici.
