Americký prezident Donald Trump dnes zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. Uvedl to web stanice Fox News. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.
"Před chvílí jsem svým lidem chystajícím se odletět řekl: 'Ne, nepoletíte tam 18 hodin. My máme všechny trumfy v ruce. (Íránci) nám mohou zavolat, kdykoli budou chtít, ale vy už nebudete podnikat žádné další 18hodinové lety, abyste tam seděli a mluvili o ničem'," řekl šéf Bílého domu.
Írán podle médií už dříve avizoval, že se jeho zástupci přímo s americkou delegací nesetkají. Podle televize Al-Arabíja zřejmě i proto, že delegaci tentokrát neměl vést americký viceprezident J. D. Vance. Podle íránské agentury Mehr se má Arakčí do Pákistánu vrátit. A to po té, co dokončí návštěvu Ománu a ještě předtím, než odletí do Ruska.
Týden tradera: V centru pozornosti měnová politika i výsledky prvního z Big Tech firem
V minulém týdnu si investoři museli zažít další vlnu vyčkávání a nekonečných spekulací o vývoji jednání mezi USA a Íránem o trvalém narovnání vztahů obou zemí na Blízkém východě. Ve středu přitom mělo vypršet příměří, které bylo na poslední chvíli prodlouženo. Nicméně pozornost si v týdnu po delší době uzmula měnová politika, kdy měl před Senátem slyšení nastupující guvernér Kevin Warsh. Velmi slušné hospodářské výsledky za poslední kvartál představila společnost Tesla. Hlavní americký index se pohybuje nad 7100 body.
Arakčí do Islámábádu dorazil už v pátek, kde se setkal se šéfem pákistánských ozbrojených sil Ásimem Munírem, klíčovou postavou ve zprostředkování mírových jednání mezi USA a Íránem, i pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Arakčí jim předal požadavky Teheránu i jeho výhrady k americkým nárokům. Ze země pak podle zdrojů agentury AP odcestoval dnes po 17:00 SELČ.
Izraelsko-americké údery na Írán 28. února zažehly válku, která postupně přerostla v regionální konflikt. Teherán od března v reakci mimo jiné blokuje Hormuzský průliv, kudy běžně prochází významné světové zásoby ropy a zemního plynu. Zástupci Íránu a USA uzavřeli 8. dubna dvoutýdenní příměří a o nadcházejícím víkendu vedli v Islámábádu mírové jednání, které ale skončilo bez výsledku. Trump poté s platností od 13. dubna oznámil blokádu íránských přístavů, jejím cílem je omezit zisky íránského režimu z prodeje ropy.
Americký prezident příměří toto úterý na žádost Pákistánu prodloužil do té doby, než Teherán předloží mírový návrh a budou ukončena jednání. Írán ale požaduje ukončení blokády, která podle něj porušuje příměří a kterou považuje za pirátství.
Související
Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem
V minulém týdnu si investoři museli zažít další vlnu vyčkávání a nekonečných spekulací o vývoji jednání mezi USA a Íránem o trvalém narovnání vztahů obou zemí na Blízkém východě. Ve středu přitom mělo vypršet příměří, které bylo na poslední chvíli prodlouženo. Nicméně pozornost si v týdnu po delší době uzmula měnová politika, kdy měl před Senátem slyšení nastupující guvernér Kevin Warsh. Velmi slušné hospodářské výsledky za poslední kvartál představila společnost Tesla. Hlavní americký index se pohybuje nad 7100 body.
V týnu měl slyšení v Senátu budoucí guvernér americké centrální banky Kevin Warsh (na hlavním snímku). Ten si nese „cejch“ bankéře, který slíbil Donaldu Trumpovi nižší úrokové sazby. Přitom současný nabídkový šok na ropě, která se stále pohybuje měřeno Brentem okolo 100 dolarů za barel, snižuje vidiny na rychlý pokles úrokových sazeb a stimulaci ekonomiky, která trpí slabším trhem práce.
Napětí na trzích přetrvává od konce února, kdy konflikt vedl k omezení toku ropy z Perského zálivu, což je klíčová oblast pro globální dodávky. USA nadále udržují námořní blokádu íránských lodí, zatímco Írán odmítá bezprostředně obnovit jednání, což zvyšuje nejistotu a volatilitu na trhu. Hrozba možné ekonomické stagflace tedy stále není vyloučena.
Protiinflační jestřáb zmírňuje rétoriku
Kevin Warsh je dlouhodobě vnímán jako „jestřáb“ zaměřený na boj s inflací. Jeho současná rétorika se však částečně zmírňuje, když připouští možnost poklesu úrokových sazeb, pokud Fed zároveň sníží svou bilanci, tedy omezí držbu dluhopisů a hypotečních cenných papírů.
Souboj o Fed vrcholí. Trumpův kandidát může narazit
Jednání o novém šéfovi Fedu vstupuje do horké fáze. Do 15. května má nejmocnější centrální bankéř světa Jerome Powell uvolnit místo svému nástupci. Tím by se měl stát Kevin Warsh, kterého si vybral prezident Donald Trump. Warshovo potvrzení ale vázne, mimo jiné kvůli jeho majetku přes 100 milionů dolarů. Dnes má Warsh vystoupit v Senátu, přičemž hrozí patová situace.
Dokážu si představit, že bude ve finále Trumpovi vzdorovat a jeho pohled na měnovou politiku bude dostatečně vyvážený směrem k dosažení dvouprocentního cíle meziročního růstu cenové hladiny.
První ze Sedmi statečných oznámil výsledky
Tesla jako první ze skupiny Magnificent Seven odstartovala výsledkovou sezónu velmi silnými čísly, když překonala očekávání Wall Street jak na úrovni zisku, tak tržeb, a navíc překvapila pozitivním cash flow. Upravený zisk na akcii dosáhl 0,41 dolaru oproti odhadovaným 0,34 dolaru, což je již druhé čtvrtletí v řadě nad konsenzem, zatímco tržby meziročně vzrostly o 16 procent na 22,39 miliardy dolarů, tažené především automobilovým segmentem.
Pozitivně překvapila i hrubá marže na úrovni 21,1 procenta, podpořená vyššími cenami a nižšími náklady, a volné cash flow ve výši 1,4 miliardy dolarů, i když částečně díky nižším investičním výdajům v úvodu roku.
Na Mars? Na Měsíc? Nebo stavět datová centra na orbitě? Elon Musk mate nové investory
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
Přestože fundamenty byly silné a akcie po zveřejnění posílily, trh podle komentářů stále více sleduje především budoucí příběh Tesly v oblasti AI, robotiky a robotaxi, což může znamenat, že samotná výsledková čísla nebudou pro další vývoj akcie rozhodující bez jasného strategického posunu.
Akcie jsou podle tradičních metrik, jako je P/E (až 360násobek!), skutečně předražené, ale mnohokrát už se na nich „shortaři“ spálili, proto bych to zrovna moc nedoporučoval. Při zlepšeném sentimentu na trzích mohou akcie atakovat i svoje maxima.
Související
Týden tradera: Trhy ignorují napětí. Ropa ale může všechno změnit
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Situace v Hormuzském průlivu je sice nečitelná, ale její důsledky jsou již patrné. Jak se propisuje do české inflace a jak by to mohlo pokračovat, pokud se bude aktuální situace prodlužovat?
V současnosti už i na oficiálních inflačních datech vidíme přímé dopady blokády Hormuzského průlivu a z toho vzedmuvšího se šoku do cen energetických surovin. Březnová meziměsíční inflace, tedy nárůst o 0,6 procenta, je druhou nejvyšší březnovou hodnotou od roku 1995, vyšší byla pouze v březnu roku 2022.
Ceny se přitom standardně v březnu oproti únoru příliš nemění. Ceny pohonných hmot v březnu zdražily oproti předchozímu měsíci v průměru o 19,4 procenta, meziročně pak o 13,1 procenta, což bylo hlavním hybatelem vyšší zrychlení celkové inflace.
A ten výhled na základě různých scénářů?
Byť se zatím nenaplňují nejhorší scénáře o ceně ropy přes 150 dolarů za barel a více, ceny ropy na světových trzích zůstávají výrazně zvýšené oproti předválečné situaci. To se projevuje i v cenách pohonných hmot v ČR, které se v posledních týdnech (i vlivem změněné regulace) lehce snížily, ale stále zůstávají zvýšené.
Čím déle tato situace bude trvat, tím větší bude síla sekundárních dopadů do inflace, protože déle trvající zvýšený nákladový tlak, zejména skrze dopravu, energie či komodity, se propíše do celé výrobní vertikály. To by se nakonec neprojevilo pouze v inflaci plynoucí z cen pohonných hmot, jako v březnu, ale v plošném celkovém nárůstu cen.
Trump prodloužil příměří s Íránem, zároveň ale nařídil pokračovat v blokádě jeho přístavů. Teherán to považuje za porušení dohody a hrozí vojenskou reakcí.
Výrazně delší trvání uzavření Hormuzského průlivu by pak mohlo v konečném důsledku vést k fyzickému nedostatku některých surovin, což by se projevilo skokovým růstem cen i výrazně nižší ekonomickou aktivitou.
Zvýšená proinflační rizika jistě trh zaceňuje i v úrocích. Jak se to nyní projevuje?
Tržní náhled na budoucí vývoj úrokových sazeb procházel už během ledna a února veletočem, když trh nejprve očekával reakci na rychlejší než předpokládaný dezinflační vývoj, a následně, po komunikaci ČNB pohled na sazby upravil zpět opačným směrem. Do tohoto již celkem nervózního prostředí pak přišel stagflační šok, který náhled na vývoj měnověpolitické úrokové sazby posunul výrazně výše.
Konkrétně?
Aktuálně, tedy24. dubna, trh očekává jedno až dvě zvýšení sazeb v horizontu šesti až dvanácti měsíců, s výhledem na další jedno zvýšení v horizontu čtyř až pěti čtvrtletí. Tento výhled na vyšší sazby se odráží v růstu výnosů dluhopisů, a přes ně v rostoucí průměrné sazbě hypoték.
ČNB zatím vyčkávala, byť prozatím poslední zasedání probíhalo již v průběhu války v zálivu. Tržní očekávání jste již zmínil, jaký vývoj na sazbách očekáváte vy?
V současné chvíli na krátkém výhledu očekáváme pokračující stabilitu sazeb. ČNB pravděpodobně zvolí opatrný přístup a bude vyčkávat na větší podporu v pozorovaných datech.
Vzhledem k celkovému stavu ekonomiky – ve které je silná spotřeba domácností, oživují investice, pozorujeme svižný růst mezd, očekává se expanzivní fiskální politika a inflační jádro, ať už viděno optikou jádrové inflace nebo cen služeb, zůstává zvýšené – si lze představit v kontextu stagflačního šoku reakci na sekundární inflační dopady v podobě zvýšení sazeb například na přelomu roku. Zdali to ale opravdu nastane napoví události příštích dní.
Zmínil jste dopady na dluhopisy, jak se to projevuje?
Obdobně jako výhled na úrokové sazby, také výnosy dluhopisů zažívají v letošním roce – pro tuto třídu aktiv relativně netypické – mimořádně volatilní období. Obecně ale oproti počátku roku i předválečným dnům platí, že výnosy dluhopisů poměrně citelně narostly.
Týden tradera: Trhy ignorují napětí. Ropa ale může všechno změnit
Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.
Výnos desetiletého státního dluhopisu se aktuálně pohybuje okolo, 4,79 procenta, pro srovnání začátkem roku to bylo 4,61 procenta. A den před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě to bylo okolo 4,32 procenta. Vyšší výnosy dluhopisů pochopitelně znamenají obtížnější financování, a to jak soukromého, tak státního dluhu.
Adam Ruschka
Ekonom J&T Banky, kam nastoupil s několikaletými zkušenostmi z České národní banky. V centrální bance působil postupně jako analytik a hlavní analytik se specializací na makroekonomickou analýzu, krátkodobé prognózování, především za účelem poskytování analytických podkladů pro rozhodování bankovní rady o měnové politice. Paralelně s praxí v centrálním bankovnictví vyučoval ekonomické a ekonometrické kurzy na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde v současnosti působí jako externí spolupracovník.
Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Hotovo. Akcionáři Warner Bros. odsouhlasili nabídku Davida Ellisona na odkup studia za rekordní sumu 111 miliard dolarů. A to navzdory silnému odporu ze strany filmových profesionálů i nejistotě, zda spojení posvětí americké anti-trustové úřady.
