Americká účast ve válce s Íránem už podle neveřejných údajů vyšla na více než 47 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jen doplnění spotřebované munice má stát přes 29 miliard dolarů a další miliardy může spolknout oprava amerických základen po íránských útocích. Čísla se dostávají na veřejnost krátce před volbami do Kongresu, v nichž se republikáni Donalda Trumpa potýkají i s politickými dopady nepopulární války.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Agentura Standard & Poor's v pátek Slovensku zhoršila rating ze stupně A+ na A. Důvodem je podle ní skutečnost, že se Slovensku komplikuje snaha o fiskální konsolidaci. A to z důvodu nadále vysokých výdajů na sociální zabezpečení a na obranu, ale také z důvodu blížících se parlamentních voleb.
Vojenské tažení Donalda Trumpa proti Íránu se začíná negativně podepisovat i na jeho spojencích a podporovatelích. Nově to zažívají investoři, kteří nakoupili nemovitosti v Dubaji. Realitní trh v populárním emirátu totiž poprvé od pandemie klesá.
Rozhovory Spojených států s Íránem skončily v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J.D. Vance, který byl v čele americké delegace v pákistánské metropoli, kde obě strany jednaly o urovnání vzájemného konfliktu. Podle agentury AFP Vance řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BCC tak učinila i íránská delegace.
Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.
První měsíc války v Íránu zajistil českému státu o zhruba 850 milionů korun vyšší inkaso daní z benzínu a nafty. Letos si může přijít na dalších extra 15 miliard.
Známý ekonom Nouriel Roubini, který se proslavil tím, že předpověděl finanční krizi v roce 2008, očekává, že Trump se z války v Íránu jen tak nestáhne. Chce vyhrát, říká.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
