Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem

Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.

Íránský konflikt se nachází ve fázi, kdy nikdo neví, kam se situace vyvine. Neví to patrně ani jeden z viníků této velké globální krize. Americký prezident Donald Trump podle svých vyjádření nemá tušení, kdy a zda vůbec američtí zástupci zasednou s Íránci k jednacímu stolu. Jak sám s oblibou konstatuje mafiánským stylem u jiných, nemá v ruce karty.

Trump není v pozici, aby si na Teheránu vynutil řešení, ale do obnovení ozbrojeného konfliktu se mu také evidentně nechce. Snížila se i intenzita jeho příspěvků na síti Truth Social, kde dříve vyhrožoval i třeba zničením celé civilizace. Dnes Írán nemusí dělat žádné ústupky, aby bylo příměří prodlouženo. A to se ještě pár hodin před prodloužením Trump dušoval, že se k něčemu takovému nechystá. Nakonec ho prý přemluvil Pákistán – dost pravděpodobně ho však Trump použil jako výmluvu, protože neví, jak z konfliktu ven.

Pro zbytek světa je sledování tohoto chaosu, který nejspíš nikdo neřídí, obzvláště bolestivá zkušenost. Energetická a potažmo ekonomická krize narostla do takových rozměrů, na že na ni svět dlouho nezapomene. Nyní efekt pozorujeme hlavně na čerpacích stanicích, ale může být mnohem hůř – ochromení letecké dopravy a všeobecné zdražování nevyjímaje. Po pandemii a válce na Ukrajině tu máme další generační ekonomickou pohromu.

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál.

Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.

Přečíst článek

Historicky nepopulární prezident

Pohromou je konflikt i pro samotného Donalda Trumpa a Republikánskou stranu. Trump vedl kampaň jako přesvědčený izolacionista, vymezoval se vůči dosavadní zahraniční politice a tvrdil, že nepovede „věčné války“ jako jeho předchůdci. Místo toho se stal prezidentem, který místo zdrženlivosti střílí od boku. To hlavní, co se oproti předchozí americké politice změnilo, je fakt, že Američané jdou do konfliktů nepřipravení.

Trump se nemůže spoléhat ani na podporu svých voličů. Jeho rating byl vzhledem k polarizaci americké společnosti velmi nízký už na začátku, nyní ale stále hledá nové dno. Pohybuje se kolem 35 procent. V této fázi mandátu neměl tak nízkou podporu snad žádný prezident amerických moderních dějin.

Důvody jsou nasnadě. Trumpova politika je jiná, než jakou sliboval. Spojené státy přeskakují z jedné krize do druhé, výsledky se nedostavují – ba naopak. I Američanům vadí vysoké ceny plynu a pohonných hmot. Snad si napříště před volbami vzpomenou na čísla na stojanech u čerpacích stanic a své preference zváží...

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Konec MAGA?

Pokles popularity popularity navíc přichází republikánům nevhod, protože už za pár měsíců se budou konat volby do Kongresu. Nyní je jasné, že podzimní hlasování z velké části poslouží jako referendum o Trumpově administrativě.

Nyní mají republikáni v obou komorách těsnou většinu. Stačí však pár zaváhání a strana převahu mezi zákonodárci ztratí. Írán je chyba, která Trumpa může stát celé jeho prezidentství. Dosud mu v prosazování – velmi podivných – reforem nikdo nestál, bez podpory Kongresu však na nějaké velké změny může rovnou zapomenout. Když už nic jiného, Írán může posloužit jako varování – i republikáni s hroší kůži si musí vyčítat, že nebyli aktivnější a nechávali Trumpovi volnou ruku.

Otázkou je, co aktuální situace udělá s MAGA hnutím, ve kterém se šíří vlna deziluze. Spokojený není ani viceprezident JD Vance, který prý útok na Írán nepodporoval a nyní tráví svůj čas na značkách čekáním, jestli si jeho přítomnost vyžádají Íránci v Islamabádu. Vance doufal, že se stane Trumpovým následníkem. Bude však mít jeho koruna za pár let ještě nějakou cenu?

Lev XIV.

Papež se distancuje od Trumpa. „Debatu s ním vést nechci,“ vzkázal Lev XIV.

Lev XIV. během své cesty po čtyřech afrických zemích vyjádřil lítost nad tím, že jeho projevy si mnozí vyložili jako reakci na kritiku od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu tento týden hlavu katolické církve slovně napadl na sociálních sítích. Papež na palubě letounu mezi Kamerunem a Angolou podle agentury AFP upozornil, že není v jeho zájmu s Trumpem vést jakoukoli další debatu.

Přečíst článek

Související

Rekordní deal na spadnutí. Akcionáři Warner Bros. souhlasí s prodejem studia za 111 miliard dolarů

Akcionáři Warner Bros. odsouhlasili prodej studia
iStock
Stanislav Šulc
sta

Hotovo. Akcionáři Warner Bros. odsouhlasili nabídku Davida Ellisona na odkup studia za rekordní sumu 111 miliard dolarů. A to navzdory silnému odporu ze strany filmových profesionálů i nejistotě, zda spojení posvětí americké anti-trustové úřady.

V Hollywoodu se schyluje k největšímu dealu historie. Akcionáři Warner Bros. schválili prodej studia konkurenčnímu studiu Paramount Skyscraper, za kterým stojí miliardář David Ellison. Tím vznikne jeden z největších zábavních společností světa. Ale Hollywood se tím opět zmenší o jedno velké studio, stejně jako se stak stalo v roce 2019, kdy Walt Disney pohltil konkurenční 20th Century Fox. I proto bude případná akvizice předmětem řízení antimonopolních úřadů a řada vlivných politiků a také profesionálů působících v americkém filmovém průmyslu proti spojení dvou studií bojuje.

Paramount akcionáře Warner Bros. přesvědčili jednak nejvyšší nabídkou na trhu, každý investor tak dostane 31 dolarů za akcii. Celkově tak transakce vyjde na 111 miliard dolarů, historicky nejvyšší částku zaplacenou v zábavním průmyslu. Navíc akcionáře čeká prémie 25 centů na akcii za každé čtvrtletí prodlení, pokud deal nebude uzavřen do 30. září letošního roku.

Politický střet

A to se klidně může stát. Proti spojení dvou velkých studií totiž brojí vlivní politici, povětšinou z demokratické strany včetně vlivné senátorky Elizabeth Warrenové. Naopak David Ellison, jako syn zakladatele a CEO Oraclu Larryho Ellisona, má podporu republikánů. I díky ní se tak právě jeho nabídka stala vítěznou, ačkoli původně se vedení Warner Bros. domluvilo na prodeji s Netflixem.

Kritici spojení dvou velkých studií upozorňují na to, že spojení povede k nižší konkurenci na trhu a v důsledku toho k vyšším cenám, zejména na poli streamingu. Kontroverzní je také způsob financování, protože Ellison získal peníze mimo jiné od správců velkých fondů Saúdské Arábie, Kataru či Abú Dhabí.

Žádný zlatý padák

Hlasování akcionářů pak dopadlo špatně pro stávajícího CEO Warner Bros. Davida Zaslava. Ten se do vedení společnosti dostal před čtyřmi lety, kdy se WB spojilo s Discovery. Ačkoli se mu nepodařilo dosáhnout řady cílů ani finanční stability, což vedlo k loňskému rozhodnutí o prodeji studia, měl by si odnést poměrně výraznou finanční prémii. Podle Bloombergu i magazínu Variety se jeho bonus za prodej měl vyšplhat k částce přesahující 500 milionů dolarů, což by představovalo jeden z nejhodnotnějších finančních padáků všech dob.

Akcionáři ale s výplatou takového bonusu nesouhlasili.

Filmový průmysl akcionářům nabízí několik příležitostí

Akcie Netflixu rostou, Disney i Warneři padají. Jak dneska sázet na Hollywood?

Hollywood prochází stresovým obdobím. Velká studia ztratila recept na úspěch, roste jim konkurence zejména u nejmladšího publika a umělé inteligence může způsobit další propad. Přesto akcionářům mohou nabídnout i zajímavé příležitosti.

Přečíst článek

Související

Warner Bros. Discovery

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Přečíst článek

Michal Nosek: Velmi pružný metr. Babiš vysvětlí poslancům, kdo smí do vládního letadla

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)
ČTK
Michal Nosek

Spor kolem cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan odhalil víc než rozdílné názory na zahraniční politiku. Ukázal, že pravidla pro využívání vládních letadel jsou natolik elastická, že se dokážou přizpůsobit každé aktuální politické potřebě. A právě to je problém.

Když člověk poslouchá argumenty Andreje Babiše k letu předsedy Senátu Miloše Vystrčila s delegací podnikatelů na Tchaj-wan, má skoro chuť hledat v tom systém. Něco jako algoritmus, pragmatismus násobený slibovaným ekonomickým přínosem, dělený rizikem, že se urazí Čína. Výsledek? Buď státnická mise, nebo obyčejný „výlet“. Problém je, že tenhle algoritmus nikde oficiálně neexistuje. O to víc ale působí, že se podle něj rozhoduje.

Když je to výhodné, je to státnické

Babišův důraz na pragmatickou politiku dává na první pohled smysl. Státy skutečně zvažují ekonomické dopady svých kroků. Obchodní vztahy nejsou vedlejší téma. Jenže bez jasných kritérií se pragmatismus mění v univerzální vysvětlení čehokoliv. A navíc stojí na dost vratkém základě. Český vývoz do Číny je ve skutečnosti ve srovnání s hlavními trhy i s dovozem z Číny velice malý. A pokud jde o investice, máme za sebou už jeden velký test. Pročínská politika Miloše Zemana slibovala miliardy, které nikdy nepřišly. Experiment skončil spíš krachem než ekonomickým úspěchem.

Na opačné straně spektra stojí Vystrčilova argumentace. Hodnoty, symbolika, suverenita. Politika jako vyjádření postoje. Je to legitimní přístup. Ale také není úplný. Zahraniční politika není seminář z etiky. Každé gesto něco stojí. Náklady jsou diplomatické, ekonomické i bezpečnostní. A ty se nedají ignorovat jen proto, že gesto samo o sobě dle předsedy Senátu dává smysl.

Otázka, která pálí víc než samotný let

Poslankyně Jana Bačíková položila v celé debatě možná nejdůležitější otázky, na které má v blízké době premiér poslancům odpovědět. Existují vůbec objektivní kritéria, kdo smí využít vládní letadlo? Pokud ano, proč nejsou srozumitelná a předvídatelná? Pokud ne, podle čeho se tedy rozhoduje?

Možná se odpovědi konečně dočkáme. Andrej Babiš totiž bude muset Sněmovně písemně vysvětlit, podle jakých kritérií vláda letadla přiděluje. Jestli ten algoritmus opravdu existuje, teď má ideální příležitost ho poprvé ukázat světu.

Miloš Vystrčil

Babiš neposkytne Vystrčilovi letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Prorazil další dno, ohradil se Kupka

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro druhou cestu na Tchaj-wan. Babiš to uvedl na setkání k devátému výročí internetové televize XTV, informoval server Blesk. Premiér zdůvodnil odmítnutí odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

Přečíst článek

Státní nástroj, nebo VIP taxi?

Státní nástroj, nebo VIP taxi?

Vládní letadlo má být nástrojem státu. Má sloužit reprezentaci, bezpečnosti a efektivitě. Bez jasných pravidel ale vzniká jiný obraz: že jde o privilegium, které se přiděluje podle oblíbenosti a servility konkrétního politika. A že hranice mezi státní misí a „výletem“ je překvapivě pohyblivá. Celá kauza není ve skutečnosti o cestě na Tchaj-wan. Je o důvěře v to, že stát rozhoduje podle pravidel, ne podle nálady.

Související

Miloš Vystrčil

Babiš neposkytne Vystrčilovi letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Prorazil další dno, ohradil se Kupka

Přečíst článek
Montáž houfnice na podvozek Tatra

USA se zlobí. Česko riskuje propad mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v NATO, varoval americký velvyslanec

Přečíst článek
Doporučujeme