Americký prezident Donald Trump upustil od záměru vybírat dvacetiprocentní poplatek z hodnoty nákladu přepravovaného Hormuzským průlivem. Myšlenku přitom oznámil teprve v pondělí. Místo poplatků mají podle něj státy Perského zálivu uzavřít se Spojenými státy „obrovské“ obchodní a investiční dohody. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Malé a střední podniky kvůli válce v Perském zálivu vidí situaci méně optimisticky než na podzim. Pokud jde o vývoj na domácí scéně, převládá nespokojenost.
Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.
Podrobnější odhad růstu HDP v letošním prvním kvartále naznačuje, že se letošní ekonomický růst bude téměř plazit při zemi. Vzrostly sice investice, ale ty neproduktivní.
Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.
Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.
Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Český průmysl hlásí nejlepší kondici za čtyři roky, pod povrchem ale rychle sílí tlak na náklady. Válka v Perském zálivu, dražší doprava a nedostatek materiálů nutí firmy předzásobovat, propouštět a přenášet vyšší ceny dál na odběratele. Inflace se tak může znovu citelněji propsat i do peněženek spotřebitelů.
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
