O zámky a další historické nemovitostmi roste v Česku v posledních měsících zájem. Podpořila ho krize na Blízkém východě, kdy movití Češi přesouvají své investice do Evropy. Zámky stále častěji slouží jako investice, která má zajistit hodnotu peněz. Nebo rozvinout byznys, například formou butikového hotelu.

„Zájemci vnímají památkové objekty jako bezpečný způsob uložení kapitálu v době geopolitické nejistoty,“ tvrdí Lenka Munter, makléřka realitní společnosti Luxent, která se segmentu prémiových nemovitostí věnuje.

66 fotografií v galerii

Na rozdíl od běžného realitního trhu se trh s historickými nemovitostmi vyvíjí odlišně. Prodej je silně individuální, pomalejší. „V posledních dvou letech zaznamenáváme oživení poptávky a také růst cen u některých typů objektů,“ říká Munter.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Klienti, nejvíce Češi, poptávají lukrativní lokality a autenticitu architektury. „Historické nemovitosti, včetně zámků, je vždy nutné posuzovat zcela individuálně. Mají nepopiratelné estetické a kulturní hodnoty, otázkou však často zůstává jejich výnosový potenciál a zejména náklady na rekonstrukci a následný provoz,“ tvrdí Zdenka Klapalová, prezidenta Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a jednatelka společnosti Knight Frank.

Zásadní je podle ní najít optimální a dlouhodobě udržitelné využití a zároveň realisticky zohlednit, jaké zásahy a přestavby umožňuje památková ochrana.

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Reality

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

nst

Přečíst článek

Různé využití

Zámek lze využít různými způsoby podle velikosti, stavu, lokality a konkrétních omezení. Nejčastěji jako butikový hotel, eventové centrum, reprezentativní sídlo firmy nebo soukromou rezidenci. „Stejně jako u jiných specifických aktiv si i tyto objekty svého kupce obvykle najdou, ale klíčová je ekonomika rekonstrukce, reálný provozní model a soulad cenových očekávání mezi majitelem a investorem,“ doplňuje Klapalová.

27 fotografií v galerii

Aktuálně je na trhu řada zámků. Stát se snaží prodat zámek Bezdružice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce je nyní třeba zámek Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov. Zrestaurovaná tvrz Třebotov nedaleko Prahy, zámek Trnová v Praze, či zámecký areál Vršovice u Loun.

OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie

Enjoy

Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.

nst

Přečíst článek

Některé objekty zlevňují

Zatímco ceny bytů a domů rychle rostou, u historických objektů záleží především na jejich technickém stavu a využitelnosti. Objekty v havarijním stavu mírně zlevňují. Cena historické nemovitosti závisí především na lokalitě. „Platí pravidlo, že čím blíže Praze nebo turisticky atraktivnímu místu, tím je cena vyšší,“ tvrdí Munter.

Zchátralé objekty lze aktuálně pořídit přibližně od deseti do dvaceti milionů korun, zrekonstruované zámky se pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun. Například raně barokní zámek v Cítolibech v okresu Louny lze pořídit za 15 milionů korun. Nicméně hlavní položkou budou náklady na rekonstrukci.

Obecně platí, že hlavní položkou při pořízení historické nemovitosti před rekonstrukcí není pořizovací cena, ale hodnota renovace, která navíc musí respektovat památkovou ochranu a specifické stavební postupy.

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Reality

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Přes specifika segmentu zájem o historické nemovitosti od začátku roku 2026 roste. „Přičítám to politické situace posílené válečným konfliktem v místech, kde Češi masivně investovali do realit, například v Dubaji,“ vysvětluje Munter. Nejčastějšími zájemci jsou soukromé osoby se vztahem k historii a umění. Aktuálně například zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, získala podle Hospodářských novin rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Památky poptávají také investiční skupiny a developeři, kteří se zaměřují na přestavbu objektů na byty, butikové hotely či zdravotní zařízení. Velká poptávka panuje také po netradičních prostorech, jako jsou historické sýpky, mlýny, fary nebo industriální brownfieldy. Významnou roli při investici hraje i daňové prostředí, Česko má jedny z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě.

Evropa chce sjednotit roztříštěné kapitálové trhy a dohnat USA. Ambiciózní plán ale naráží na starý problém: místo zjednodušení může přinést další vrstvu regulace. Více v komentáři Petera Svoreně, CEO tradingové společnosti ApmeFX.

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je sjednocení roztříštěných evropských kapitálových trhů pod společnou regulatorní střechu.

Ačkoli to v prohlášení není explicitní, hlavní motivace je jasná. Tou je překlenout propast, která evropské firmy dělí od jejich amerických konkurentů ve schopnosti získat kapitál prostřednictvím trhu cenných papírů.

Propast přitom není metaforická, ale měřitelná. Evropské firmy preferují financování prostřednictvím bankovního sektoru namísto kapitálových trhů — kromě tradice jsou na vině i daňové systémy některých členských zemí, jež zvýhodňují splácení bankovních úvěrů oproti emisi cenných papírů. Hlavním faktorem je ovšem zakořeněná nedůvěra ve vložení svého kapitálu do cizích rukou. Je jasné, že na větším transparentním trhu s jednotnými pravidly se bude taková nedůvěra překlenovat lépe.

Indické akcie jsou stále terno. Válka na Blízkém východě je ale značně oslabuje

Trhy

Investoři neustále hledají příležitosti. V posledních měsících masivněji objevují indické akcie, které nabízejí zajímavé výnosy. Přestože patří Indie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, nadále tu přetrvávají specifická rizika.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zatím však evropská ekonomika zůstává až nezdravě závislá na bankách, což se v krizových chvílích opakovaně ukázalo jako slabina. Po roce 2011 stáhly banky přeshraniční investice, kapitálové trhy se fragmentovaly a obnova růstu trvala v Evropě podstatně déle než v USA.

Americký trh tuto lekci dávno vstřebal. New York Stock Exchange a Nasdaq fungují jako jednotné, hluboce likvidní prostředí, kde může startupová firma z Texasu bez problémů oslovit investory z Bostonu nebo Seattlu. Evropský protějšek vypadá jako mozaika — Frankfurt, Paříž, Varšava, Amsterdam, Milán — každý trh s vlastní regulací, vlastním dohledovým orgánem, vlastními zvyklostmi. Přeshraniční investice narážejí na překážky, které v USA prostě neexistují.

Pozor, oni to myslí vážně!

Ministři financí šestice v dopise Komisi zdůrazňují, že hlubší a integrovanější kapitálové trhy posílí růstový potenciál Evropy, zvýší její ekonomickou suverenitu a vytvoří pevnější základ pro financování společných priorit. Jde o slova, která by mohla znít jako prázdná rétorika — jenže tentokrát za nimi stojí konkrétní legislativní návrhy a především politická konstelace, která v Bruselu dlouho chyběla.

Sjednocení trhů úspor a investic je podle signatářů rozhodující pro zlepšení podmínek financování evropských firem, zejména startupů a podniků ve fázi rychlého růstu. A právě tady je argument nejsilnější: inovativní evropské firmy příliš často odcházejí kotovat své akcie do New Yorku nikoli proto, že by Amerika byla jejich domovem, ale proto, že jim tamní trh nabídne hlubší likviditu, širší základnu investorů a vyšší valuace. Každý takový odchod je pro Evropu dvojí prohrou — přichází o daňové příjmy i o prestižní kotaci.

Předražený ČEZ. Analytici věští pád akcie až o čtvrtinu

Trhy

Akcie ČEZ jsou třetí nejvíce nadhodnocené v celé Evropě, soudí analytici. Do roka čekají jejich propad o 24 procent. Raději se jich rychle zbavte, radí takřka unisono.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

I jasný plán se může zvrtnout

Bylo by ovšem naivní tleskat tomuto záměru bez výhrad. Brusel má bohatou historii projektů, které začaly jako deregulační nebo integrační iniciativy a postupně vyrostly v regulatorní kafkovské zámky, jež původní problém nevyřešily, ale přidaly nové. Evropská komise v rámci balíčku nazvaného Unie úspor a investic předložila sérii legislativních opatření, jejichž cílem je posílit dohled nad infrastrukturami finančních trhů — přičemž členské státy nejsou v technických detailech plně zajedno, což celý proces již zpomaluje.

Největší hrozbou není samotná myšlenka centralizace, ale způsob jejího provedení. Zkušenosti z předchozích vln finanční regulace v EU — od MiFID II po AIFMD — naznačují, že harmonizace pravidel často v praxi znamená násobení požadavků na reporting, rozmnožení compliance oddělení a zdražení přístupu na trh pro menší emitenty. Ministři financí sice zmiňují i záměr zjednodušit požadavky na veřejné kotace společností na burze, ale mezi záměrem a výsledkem bývá v evropském legislativním procesu slušná vzdálenost.

Zvláštní pozornost si zaslouží otázka malých a středních firem. IPO trh v Evropě je pro menší emitenty již nyní výrazně komplikovanější než v USA — a to jak nákladově, tak administrativně. Pokud nová architektura jednotného dohledu přinese další vrstvu pravidel bez současného skutečného zeštíhlení stávající regulace, může paradoxně dopadnout hůře na ty, kterým má pomáhat nejvíce: na středně velké firmy, které nemají armádu právníků a compliance specialistů. Velké korporace si regulaci vždy zvládnou „koupit“ prostřednictvím drahých poradců. A malí emitenti prostě zůstanou raději na národním trhu — nebo od IPO upustí úplně.

Je tedy třeba, aby Evropská komise vzala vážně oba póly tohoto zadání. Integraci trhu ano — ale souběžně s reálným snižováním regulatorní zátěže pro menší emitenty, nikoli jako příslib v průvodním dokumentu. Jen tak může vzniknout kapitálový trh, který nebude Starý svět jen napodobovat svou strukturou, ale skutečně konkurovat svou přitažlivostí.

Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje

Trhy

Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.

Stanislav Šulc

Přečíst článek