Policie obvinila z výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví muže, který francouzskou holí při předvolebního mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil Andreje Babiše, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská. Obviněný, jemuž bude letos 64 let, by mohl ve vězení strávit až tři roky.
Incident se stal 1. září. Obviněný muž k Babišovi přistoupil v okamžiku, kdy hovořil s lidmi. „Prověřování potvrdilo, že muž udeřil politika vysokou intenzitou francouzskou berlí jednou ranou do hlavy a jednou do zad ve chvíli, kdy se k němu otáčel zády. Poškozený byl zraněn a ošetřen v nemocnici,“ uvedla policejní mluvčí.
Dodala, že kriminalisté případ řeší ve zkráceném přípravném řízení, což je zrychlený způsob trestního procesu pro méně závažné trestné činy. Má za cíl co nejdříve postavit pachatele před soud. „Policisté vyslechli dvě desítky svědků včetně Babiše, vyhodnocovali zajištěné materiály a další informace. Podezřelý muž se k činu se doznal. Trestní zákoník stanoví trestní sazbu od šesti měsíců do tří let,“ dodala Štětínská.
Jan Palaščák: Má stát ovládnout celý ČEZ, nebo jen klíčové části?
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Důchodce se krátce po činu Babišovi prostřednictvím sociální sítě omluvil. Uvedl, že útoku lituje, podle svého vyjádření se zachoval špatně. Babiš, který po útoku na dva dny přerušil svůj předvolební program, omluvu přijal.
„Pochopil jsem, že jsem se choval velmi špatně, zřejmě ve mně bouchly saze, a nevím, co to do mne vjelo. Určitě okamžitý zkrat,“ uvedl muž v příspěvku. Napsal, že vše vygradoval dotaz obyvatelky Dobré na zimní sportovní halu, kterou Babiš před lety sliboval postavit pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. „Panu Andreji Babišovi se tímto velmi omlouvám, lituji svého výpadu proti jeho osobě a doufám, že je zdravý a v pořádku!“ dodal. Napsal, že na české politice mu nejvíce vadí, když někdo „donekonečna lže“.
Související
Dalibor Martínek: Sebevražda socialistů je podle zákona, rozhodl soud
Kombinace nedostupnosti bytů a vysoké náklady domácností na bydlení. Jedny z hlavních důvodů, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Podle finanční dostupnosti bydlení dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí tuto bytovou krizi vnímají jako jeden z největších problémů současnosti.
Hledat si vlastní bydlení v Česku je v současnosti za trest. Byty jsou čím dál dražší a nedostupnější a české domácnosti tak vydávají čím dál více peněz na bydlení, a navíc i povolovací procesy pro výstavbu jsou stále na dlouhé roky. Česko tak má páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci všech zemí Evropské unie (EU) a nevypadá to, že by došlo ke zlepšení, ale naopak. Situace se dlouhodobě spíše zhoršuje. Z 21. místa v roce 2022 jsme postupně klesli na současné 23. místo ze 27 zemí v žebříčku, jak vyplývá z aktuální analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, kterou zveřejnila Česká spořitelna spolu se společností Evropa v datech.
Kolik let musíte vydělávat na byt
Na základě ceny průměrného bytu, který vyjde v Česku na 13,6 průměrných ročních platů, jsme třetí (respektive s Maďary na děleném druhém a třetím místě) nejhorší v EU, což je oproti loňsku další zhoršení. Vloni nám ještě stačilo 12,9 průměrných platů. Bytovou situaci jako „špatnou“ vnímá i podle průzkumu agentury IPSOS pro Českou spořitelnu a Evropu v datech přes 80 procent Čechů. Ještě horší je pak situace v Praze, kam přichází množství lidí z dalších regionů ČR i ze zahraničí a kde se na průměrný byt vydělává ještě o pět let déle – byt vyjde na 17,8 ročních platů.
Vedle cen nemovitostí rostou i náklady domácností na bydlení. Minimálně každá desátá rodina dává za své bydlení přes 40 procent svých příjmů. Podle Eurostatu výdaje spojené s bydlením u českých domácností tvoří 32,4 procent celkových výdajů domácnosti, což nás podle indexu řadí dokonce na předposlední místo v rámci celé EU.
Generační propast
Nejcitelněji celou situaci s nedostupným bydlením přitom podle průzkumu vnímají mladí lidé, kdy přinejmenším 40 procent z nich uvádí, že na své ideální bydlení nedosáhne. „Celkem 38 procent Čechů ve věku 18 až 29 let je přesvědčeno, že si během svého života nebude moci koupit své ideální bydlení, a dalších 13 procent neví, zda na něj někdy dosáhne,“ říká analytik ze společnosti Evropa v datech Tomáš Odstrčil.
Na vlastní bydlení tak už řada mladých lidí rezignovala, navíc na průměrnou čtyřmilionovou hypotéku nedosáhnou mnohdy ani v párech. Část mladých lidí to pak řeší stěhováním mimo velká města s delším dojížděním. Nedostupné bydlení ale minimálně dvě třetiny mladých Čechů ve věku 18 až 29 let stresuje a přes polovinu z nich odrazuje i od založení rodiny.
Situace se navíc pravděpodobně bude dál zhoršovat a bude se tak i nadále rozšiřovat generační propast, která vzniká tím, že zatímco 38 procent lidí ve věku 30 až 65 už své ideální bydlení našla, u mladých lidí to je pouhých 8 procent. „Trend bude pokračovat, není to nic neobvyklého děje se to všude v Evropě – Česko má stále jeden z nejnižších podílů lidí ve městech (nepočítaje malá města), jen 28 procent versus 39 procent. Chybí zde a budou chybět desítky tisíc bytů,“ upozorňuje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Země EU a finanční dostupnost bydlení
V EU jsou na tom z hlediska finanční dostupnosti bydlení obdobně jako my ještě Maďaři, kteří potřebují také 13,6 ročních platů. A poslední v žebříčku, Portugalci, potřebují nyní na byt pracovat ještě déle, tedy 14,6 let.
Nepatrně lépe než Česko jsou u indikátoru finanční dostupnosti bydlení na tom dokonce i Slováci, kteří na koupi bytu potřebují 13,2 ročních platů. Na druhou stranu se podle aktuálních statistik bydlí u našich východních sousedů nejhůře ze zemí EU. A to i kvůli tomu, že má země jeden z nejmenších bytových fondů v Evropě.
Naopak nejlépe se v rámci EU bydlí ve Finsku, a to především kvůli relativně finančně dostupnému bydlení, nízké ceně a dobrému stavu novostaveb. Mezi zeměmi, kde mají také dobré podmínky pro bydlení, je možné zařadit podle Odstrčila také Kypr, Malta, Švédsko či Chorvatsko.
Libor Vošický: Penzijní fondy mohou změnit trh s nájemním bydlením
Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Dostupnost bydlení v Česku přitom podle analytiků poklesla navzdory tomu, že Česko dává nemalé částky do rezidenční výstavby. „Připadá na ni 5,6 procent HDP a oproti předchozímu roku se sice jedná o pokles o šest desetin procentního bodu, ale stále je to šestý nejvyšší podíl v EU. Navíc zde můžeme sledovat pozitivní vývoj, jelikož ještě v roce 2022 Česko do rezidenční výstavby investovalo 4,8 procent HDP,“ konstatuje Odstrčil.
Za zmíněným paradoxem stojí podle ekonoma České spořitelny, Michala Skořepy ale hned několik faktorů. „Jedním z nich je například vyšší ochota českých domácností utratit poměrně velkou část příjmu za výstavbu domů a bytů, která je dána přetrvávající podporou vlastnického bydlení v podobě daňové odpočitatelnosti části hypotečních úvěrů a nízké daně z nemovitosti. Bohatší české domácnosti si navíc v letech 2022 a 2023 užívaly velmi slušné příjmy z úroků, z podnikání a z firemních zisků, a o to ochotnější byly uložit následně tyto příjmy do realitních investic,“ popisuje Skořepa a dodává, že na straně nákladů hrál pak nepochybně roli i poměrně velký dopad nárůstu nákladů na energie v Česku týkající se i výroby stavebních materiálů. Co se týče vysokého podílu cen nemovitostí na průměrné mzdě, jde podle něj zčásti o důsledek nízké úrovně českých mezd, o níž svědčí dlouhodobě extrémně nízká zdejší nezaměstnanost.
Co může tristní situaci s bydlením v ČR změnit
Podle expertů by zlepšení dostupnosti bydlení v Česku pomohlo například razantní navýšení výstavby bytů. To je ovšem podle nich v dohledné době nereálné kvůli nedostatku zdrojů či situaci na trhu, nemluvě o stále komplikovaném schvalovacím řízení.
Další možností by bylo omezení skupování bytů investory, zvláště těmi, kteří platí hotovostí a zvedají tak ceny nemovitostí. Variantou, která připadá v úvahu z hlediska rychlé výstavby, pak by mohly být i vícepodlažní dřevostavby a dostupnější financování renovací. Pomohlo by současně také posílení nájemního bydlení, protože Česko má šesté nejvýhodnější nájemní bydlení v EU.
Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.
Role stavebních spořitelen se mění. Dříve si u nich lidé především spořili na bydlení nebo aby měli k dispozici větší naspořené sumy, které si na konci spoření vybírali. Po loňském memorandu, které uzavřely se státem, ale stavební spořitelny rozšiřují svou roli do poradenství k energetickým rekonstrukcím. Už letos na podzim by mohly domácnostem pomáhat i s kompletním podáváním žádostí o dotace, říká v rozhovoru pro Newstream CLUB předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Ostuda pro Prahu. Metropole je jednou z nejméně dostupných pro koupi nového bytu v Evropě
Rostoucí ceny energií, tlak na snižování změn klimatu a nutnost nezávislosti na dovozech paliv ženou české zemědělce k větší energetické soběstačnosti. Mezi hlavní trendy patří rozvoj agrovoltaiky, budování malých bioplynových stanic a nová legislativa, která umožňuje instalaci solárních technologií na zemědělskou půdu.
Farmáři se snaží o větší soběstačnost a udržitelnější provoz a stále častěji se obracejí k energetickým zdrojům, které mají blízko k jejich byznysu. Jednak jde o biomasu a bioplyn, jednak o slunce prostřednictvím fotovoltaiky.
Budoucností je soběstačnost
Farma ve Starém Pelhřimově na Vysočině vypadá jako kterákoliv jiná. Louky, pole, haly pro živočišnou výrobu, siláže s kukuřicí. Také nedaleko stojící bioplynová stanice není na farmách ničím neobvyklým. A až tam v dalších letech přibudou na střechách hospodářských hal solární panely, půjde o další součást proměny, kterou na českých farmách můžeme vídat stále častěji.
Tato kombinace není náhodná. Je to výsledkem strategie, která z této farmy dělá součást jedné z nejperspektivnějších investičních oblastí současnosti. Cílem farmářů není výstavba energetických komplexů, protože na prvním místě stále zůstává zemědělská činnost. Stále více farem ale začíná využívat chytrou energetickou nadstavbu ke zlepšení svého hospodaření. Energetika se tak stává významným strategickým doplňkem chovu zvířat a pěstování nejrůznějších plodin.
Sklizeň skončila a teď děláme vše pro to, aby příští rok byla úroda, říká traktorista
„Když vidím naše bioplynové stanice, jak zpracovávají organický odpad z farem a vyrábějí zelenou energii, uvědomím si, jak dokonale to do sebe zapadá,“ říká Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem, který se zaměřuje na oblast zemědělských investic. Loni české zemědělství vykázalo produkci za 172 miliard korun. Oproti rekordnímu roku 2022 je to mírný pokles, ale ve skutečnosti jde o stabilizaci na vysoké úrovni.
Proměna venkova
Český venkov se tak pomalu ale jistě proměňuje. U vinic se objevují solární panely a v odlehlejších částech farem se staví biometanové stanice, které už dnes přispívají ke snížení závislosti na externích zdrojích energie.
„V případě fotovoltaiky stavíme pouze na střechách budov nebo na méně kvalitních parcelách, které se nehodí pro zemědělství. Jde o chytré využití synergií, které už tam jsou," dodává Štekr s tím, že výstavba je možná i na neúrodných půdách, které jsou k tomu určeny a nemají jiné využití. Navíc po případném odstranění solárních panelů jde půdu nadále využívat, protože ji nijak nepoškozují.
Sháníte starší traktor? Ceny se šplhají do milionů
Žně vrcholí a s nimi i poptávka po zemědělské technice, která je vždy v době sklizně maximální. Zatímco nové traktory a kombajny stojí více než pět milionů korun, na trhu lze najít i cenově dostupnější ojetiny.
Česká republika se díky téměř osmi terawatthodinám roční produkce bioplynu řadí mezi deset největších evropských producentů. „Moderní farma musí být soběstačná nejen v produkci potravin, ale také energeticky. Pokud dokážete na svých pozemcích vyrobit elektřinu, kterou spotřebujete pro vlastní provoz, máte obrovskou konkurenční výhodu,“ doplňuje Tomáš Trávníček, ředitel pro strategii Verdi fondu farem, který v této transformaci vidí velkou příležitost.
Silný impuls přinášejí také dotační prostředky z Evropské unie. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 zajišťuje zemědělcům více než 20 miliard korun ročně jen na přímých platbách. Investice do technologií, které snižují emise skleníkových plynů, navíc mohou získat podporu až 50 procent způsobilých výdajů. Pro začínající zemědělce je pak k dispozici základní sazba dotace 1,5 milionu korun na rozjezd činnosti.
„Dotační systém konečně podporuje to, co dává smysl," poznamenává Štekr. „Nejde jen o to dát peníze zemědělcům. Jde o to podpořit projekty, které jsou dlouhodobě udržitelné a ekonomicky smysluplné,“ dodává. Při výstavbě solární elektrárny tak zemědělci mohou například získat dotaci až do výše 30 procent investičních výdajů.
„Ale nejde nám o to stavět energetické impérium,“ zdůrazňuje Štekr s tím, že chtějí být efektivní. „Pokud si dokážeme vyrobit elektřinu, kterou potřebujeme, ušetříme peníze, zlepšujeme své finance a jsme méně závislí na výkyvech cen energií,“ doplňuje. Zároveň se pro agropodniky jedná o dodatečný příjem a přidanou hodnotu pro investory. Farmy v Česku disponují mnoha pozemky, které tyto příležitosti nabízejí a je možné je takto využít.
Sofistikované energetické huby
Tradiční farmy se tak mění na sofistikované energetické huby, které dokážou nejen produkovat potraviny, ale také přispívat k energetické soběstačnosti země. Dalším příkladem tohoto trendu jsou Krakořice u Šternberka, kde vzniká projekt biometanové stanice, realizovaná společností Paseka ve spolupráci s agriKomp Bohemia. Důvodů k vynaložení 200 milionů korun měla společnost agriKomp Bohemia několik. „Hlavní byla podpora naší zemědělské činnosti, tedy polní výroby a chovu skotu, který máme ve velké míře na jiných farmách. Zároveň jsme si chtěli zajistit v této rozbouřené době stabilní příjem pro ostatní činnosti podniku. Oživili jsme také brownfield a podpořili obnovitelné zdroje v republice, je to stálý zdroj ze zbytků naší zemědělské výroby,“ uvedla pro média při letošním zahájení stavby ředitelka společnosti Jana Krasulová.
Řada projektů se však setkává i s nevolí místních obyvatel, kteří mají připomínky vůči velkým solárním parkům či rozsáhlým agrovoltaickým instalacím. Příkladem je projekt Agrivolt na Náchodsku, kde místní referendum projekt zablokovalo.
Biometan jako náhrada zemního plynu? První projekty procházejí praktickými zkouškami
Do roku 2030 má v České republice až deset procent spotřeby zemního plynu pokrýt biometan. Palivo pocházející z obnovitelných zdrojů má výborné technické vlastnosti, naráží však na úskalí, jak jej dostat do distribuční soustavy zemního plynu. S řešením přichází LAMA ENERGY GROUP, která se chce zapojit do dodávek tohoto obnovitelného zdroje energie. Na jižní Moravě pilotně vtlačila do sítě biometan vyrobený v bioplynové stanici v Herálci, vzdálené cca 150 kilometrů.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Obyčejná práce: Práce u koní je výjimečná, ale stále dražší, říká farmářka
