Česko rozšiřuje plochy ekologického zemědělství. Bio obiloviny a tradiční odrůdy nabývají na oblibě
Česko patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři zde obhospodařují 17,5 procenta zemědělské půdy, což zemi řadí na deváté místo v Evropě. Přestože ekologické hospodaření dlouhodobě dominuje zejména v horských a podhorských oblastech s převahou travních porostů, v posledních letech výrazně roste podíl orné půdy v bio režimu. Ta dnes tvoří přibližně pětinu ekologicky obhospodařovaných ploch.
S tím souvisí i zvýšená produkce plodin typických pro ekologické zemědělství, mezi něž patří špalda, pohanka či žito. Nabídka v obchodech však podle spotřebitelů stále neodpovídá poptávce. Průzkum realizovaný v rámci projektu Myjsmebio ukázal, že 45 procent Čechů považuje sortiment bio obilovin za nedostatečný.
Chybí know-how
Potenciál pro další rozvoj vidí i Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. „Každý druhý farmář uvažuje o rozšíření portfolia bio obilovin, ale jen asi pětina plánuje také finalizaci produktů,“ uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Podle ní farmáři většinou nemají kapacity ani know-how k výrobě koncových produktů. To však vytváří prostor pro zpracovatele, jako jsou mlýny či pekárny, kteří mohou rozšířit výrobu o bio segment a nabídnout zákazníkům produkty s vyšší přidanou hodnotou. Svaz zároveň připomíná, že certifikace není zásadní překážkou – a farmářům i výrobcům je připraven pomoci.
Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.
Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří
Zprávy z firem
Z výzkumu dále vyplynulo, že Češi dávají při možnostech přednost bio kvalitě. Nejčastěji nakupují bio pohanku a jáhly, což potvrzuje vzrůstající oblibu tradičních plodin. Podle Urbánkové je však povědomí o jejich skutečné rozmanitosti nedostatečné: „Pouze něco přes třicet procent farmářů hodnotí informovanost veřejnosti jako dostatečnou. Přitom ekologické zemědělství zahrnuje celou škálu plodin – od špaldy přes jáhly až po oves. Zájem posiluje také trend domácího pečení, díky němuž roste poptávka po bio moukách.“
Ekologické zemědělství přitom nestojí jen na absenci chemických postřiků. Je to systém certifikovaný evropskou i národní legislativou, který pracuje s pestrým osevním postupem, důrazem na kvalitu půdy a šetrným přístupem k přírodě. Bioprodukty jsou pravidelně kontrolovány a jasně označeny – v Česku logem biozebry s kódem „CZ-BIO-xxx“, v rámci EU pak symbolem biolistu a informací o původu surovin.
Rostoucí zájem spotřebitelů i chuť farmářů rozšiřovat produkci naznačují, že bio obiloviny mají v Česku před sebou prostor k dalšímu rozvoji. Klíčová však bude osvěta i schopnost zpracovatelského trhu pružně reagovat na nové příležitosti.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?Národní značení Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.  Evropské značení Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.  |
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
