COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

O letošní COP mluvilo její předsednictví jako o „implementační”. Konference se neměla po x-té točit kolem toho, jaké kroky přijmout, ale chtěla se soustředit na mechanismy plnění již dříve dohodnutých závazků. V Belému se proto nápadně často a intenzivně řešily peníze v čele s odpovědností bohatých zemí vůči těm chudým, jak vyplývá z článku 9.1 Pařížské dohody a souvisejícího „fárplánu“ přijatého loni v Baku.

Tento princip byl „leitmotivem” i na COP v Glasgow, na kterém jsem byl přítomen projednávání článku 6 o mezistátních offsetech – na plénu byla tehdy shoda o přerozdělovacím principu solidarity, odvozeného od výpočtu historické národní uhlíkové stopy. Pomalé tempo hledání globálního konsenzu formou COPů dobře ilustruje fakt, že tato dohoda byla formalizována až na COP v Baku a tento „uhlíkový trh” se dle aktuálních informací rozjíždí hlemýždím tempem, kdy nákupy dělají zatím pouze Singapur, Švýcarsko a Švédsko.

Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55

Money

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Objem prostředků určených chudým zemím sice delegáti ztrojnásobili na 120 miliard dolarů ročně, to je ale podstatně méně než 300 miliard za rok, které je podle nejvíce postižených zemí i expertů třeba uvolnit. Nehledě na to, že se tak začne dít od roku 2035, tedy o pět let později, než brazilské předsednictví navrhovalo. Zejména je však tento finanční rámec velice vágní a nezávazný. Je otázka, co vše je do něj započítáváno – s možnou duplicitou environmentálního účetnictví korporací a států.

Dále nedošlo ke kodifikaci odklonu od fosilních paliv a cesta k němu bude nadále dobrovolná. Již se však formuje koalice ochotných, bezmála devadesát zemí v čele s Brazílií, které si stanoví vlastní cíle mimo rámec OSN. Také se nepodařilo odpovídajícím způsobem zkonkrétnit indikátory dopadů opatření na mitigaci změny klimatu v rámci tzv. Global Goal on Adaptation (GGA).

Aktualizováno

Europarlament odklepl klimatický cíl. Emise v Evropě mají klesnout o 90 procent

Politika

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

ČTK

Přečíst článek

Nebyla přijata ani „roadmapa” k zastavení deforestace, která představovala klíčovou agendu brazilského předsednictví – ostatně proto se COP30 konala na hraně Amazonského pralesa. Alespoň prošlo zřízení fondu Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož prostřednictvím budou bohaté země platit chudým za to, že pralesy nevykácí. Padl také slib uvolnit prvních 5 z Brazílií zamýšlených 125 miliard dolarů s tím, že pětina prostředků má jít přímo „původním obyvatelům a místním komunitám.“

Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru

Názory

Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Mezi další důležité výstupy COP30 patří tzv. Just Transition Mechanism neboli JTM, tedy soubor závazků a opatření na ochranu sociálních jistot v bohatých zemích a zaručení spravedlivosti implementace klimatických cílů v zemích chudých, a to včetně ohledů vůči domorodým komunitám. Pod JTM také spadá například podpora udržitelného lokálního podnikání.

Přes velké ambice pořadatelské země se tedy COP30 nestala žádným historickým přelomem, rozhodně ale nebyla zbytečná. Degradace biosféry představuje zásadní kontext změny klimatu stejně, jako musí sociální ohledy tvořit integrální součást adaptace na ni. Relevanci konferencí COP bude ale třeba nadále odpracovat a zatím závod s časem spíše prohráváme.

Němci dají do klimatického fondu 60 milionů eur, pomoc má zmírnit hlad i migraci

Money

Německo pošle dalších 60 milionů eur, tedy 1,45 miliardy korun, do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.

ČTK

Přečíst článek

Rychlejší odpisy daní pro firmy, které by podnikům pomohly kompenzovat náklady na vysoké ceny energií, by mohly být zavedeny od roku 2027. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Na zkrácení časových horizontů, kdy by si podniky mohly jinak odepisovat daně, se ale podle Havlíčka strany musí nejdříve domluvit na koaliční radě. Nová koalice chce od začátku příštího roku pomoci kompenzovat cenu regulované složky energií. Řešit kompenzaci takzvaných nepřímých nákladů, mezi které patří například i rychlejší odpis daní, může začít řešit následně.

Rychlejší odpisy by podle Havlíčka pomohl tuzemským firmám zůstat konkurenceschopnými na evropském trhu. Německá vláda totiž představila plán na zavedení takzvané průmyslové ceny elektřiny, která má od ledna 2026 snížit náklady na energie pro energeticky náročné podniky. Cílem je prostřednictvím přímé podpory ze státního rozpočtu v celkovém objemu 6,5 miliardy eur (zhruba 157 miliard) udržet cenu elektřiny pro průmysl na přibližně 50 eurech (zhruba 1200 korun) za megawatthodinu. Díky tomu by náklady firem byly nižší, což by se promítlo také do finální ceny výrobků.

Drahý a zbytečný nesmysl. Hampl se nepáral s kritikou zestátnění ČEZ

Politika

Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.

ČTK

Přečíst článek

Lepší odpisová politika by podle Havlíčka pro firmy znamenala také nepřímou daňovou pobídku. Časový horizont, kdy by si podniky mohly odepisovat daně, by se mohl snížit i zhruba o polovinu, na konkrétních krocích se je ale podle místopředsedy ANO nejdříve nutné domluvit v koalici. Odpisy by státní rozpočet pak zasáhly spíše krátkodobě. "Pokud by to bylo jenom na energeticky náročné firmy, tak je to v podstatě pod rozlišovací schopnost rozpočtu. Já bych ale chtěl, abychom šli nad rámec energeticky náročných firem," dodal Havlíček. Za obory ohrožené drahými energiemi nyní nejsou Evropskou unií považováni například výrobci keramiky, což Havlíček nepovažuje za správné.

Šéf Státního fondu: Pokud chceme dostupné bydlení změnit, musí jej podpořit i nová vláda

Money

Jaké možnosti financování dostupného bydlení jsou dnes v Česku aktuální a co by měla nová vláda udělat jako první, aby se projekty dostupného bydlení nezastavily, shrnul exkluzivně pro newstream.cz Daniel Ryšávka, ředitel Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond pořádal v Praze tento týden třetí ročník Evropského summitu o odpovědném financování dostupného bydlení.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Nižší ceny energií a energetická soběstačnost patří podle programového prohlášení mezi jedny z priorit budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Chce například přesunout poplatky za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát. V současnosti jsou příspěvky rozděleny mezi stát a odběratele. Nová koalice se tímto krokem inspirovala v zahraničí, poplatky hradí jen stát například v Německu. Cílem je podle návrhu snížení regulovaných cen energií. Pokud by tento krok nová vláda schválila, zvýšila by tak aktuálně plánované státní výdaje na POZE v příštím roce ze současných 24,6 miliardy o dalších zhruba 20 miliard. Havlíček v ČT řekl, že by tento krok mohl vést k plošnému zlevnění elektřiny o průměrně deset procent.

Podle místopředsedy SPD Radima Fialy Česko nemá peníze na to podporovat české podniky podobně jako Německo. Jedinou cestou, jak jím proto ulehčit od drahých energií, je přímo regulovat cenu elektřiny vyrobené v ČR.