Dvě třetiny dětí mají v Česku svůj vlastní pokoj. Trh bytů čeká zatěžkávací zkouška
Více než dvě třetiny dětí mají v České republice vlastní pokoj. Pokud už sdílí pokoj se sourozencem, tak ve většině případů jen s jedním. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro výrobce střešních oken Velux uskutečněném na 1000 respondentech. Český bytový fond čeká podle autorů průzkumu zatěžkávací zkouška, jelikož mezi dospělé, kteří hledají bydlení, momentálně míří silná generace potomků takzvaných Husákových dětí. Již nyní přitom zhruba 16 procent Čechů žije v domě či bytě, který je přeplněný.
V průzkumu 68 procent rodičů uvedlo, že každé jejich dítě má vlastní pokoj, pouze necelá třetina dětí sdílí prostor se sourozenci. Tři a více dětí v jednom pokoji žije v pěti procentech případů. Podle Ondřeje Boreše ze společnosti Velux kvůli nedostatku financí odchází děti od svých rodičů později, než bývalo dříve zvykem. Novou výstavbu bytů potom brzdí vysoké náklady na bydlení, drahé nájmy i pomalé stavební řízení.
Realitní fond banky Trinity Bank koupil od skupiny CPI Europe miliardáře Radovana Vítka kancelářskou budovu Pankrác House v Praze. Cena zůstává tajná. Podle informací serveru SeznamZprávy však činila asi jednu miliardu korun.
Bankéř Lapčík koupil další miliardovou budovu, tentokrát na Pankráci. Prodávajícím je Vítkova CPI
Reality
"Také úrokové sazby hypoték klesly pomaleji, než se očekávalo, a na současných úrovních zřejmě nějakou dobu vydrží. Především mladé generaci se tak přístup k bydlení v posledních letech zhoršuje. Loni se významněji stavělo prakticky jen v Praze, Brně a okolí těchto dvou měst. Na druhé straně, trh se stabilizoval a do letoška lze hledět s mírným optimismem, věříme v postupné, byť pomalé, oživení bytové výstavby. Trhu a mladým lidem by pomohlo větší zapojení obcí a rozvoj obecních nájemních bytů," řekl Boreš.
Sociální demokracie slibuje důchodcům 10 tisíc korun ročně navíc, chce snížit zdanění práce a zajistit růst minimální mzdy na 31 tisíc korun v roce 2028. Programové cíle pro podzimní volby do Sněmovny představila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. 
Maláčová slibuje důchodcům deset tisíc ročně navíc
Politika
V roce 2024 bylo v České republice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dokončeno 30 311 bytů, meziročně o pětinu méně. Kleslo množství výstavby rodinných i bytových domů. Začala výstavba 36 477 bytů, což ale bylo po dvouletém poklesu meziročně o 2,2 procenta více.
Zhoršenou situaci potvrzují podle Veluxu i poslední data Eurostatu za rok 2023. Ta uvádí, že 15,9 procenta obyvatel České republiky žije v bytě či domě, který je přeplněný. O rok dříve to bylo 15,1 procenta lidí. Po letech poklesu tak v posledních datech nastala změna trendu a český trh se ve vztahu k přeplněnosti vrátil na úroveň roku 2017. Dlouhodobě se nicméně situace zlepšuje, před deseti lety žila v přeplněných domácnostech více než pětina lidí.
Byty v roce 2024 zdražily v krajských městech o devět procent a mimo ně o 7,8 procenta. Průměrně tak metr čtvereční v českém bytě stál 73 tisíc korun, po započtení cen nových bytů v developerských projektech byl průměr o 9000 vyšší. V krajských městech byty stály v průměru téměř dvojnásobek toho, co mimo ně, vyplývá z analýzy realitního portálu Valuo.cz. Ceny některých novostaveb v loňském roce podle ní překročily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční.
Nejen Praha je drahá. Byty v krajských městech loni zdražily o devět procent
Reality
Průměrně v Evropské unii v roce 2023 žilo v přeplněném bydlení 16,8 procenta lidí, meziročně stejně. Nejvíce přeplněné byly byty v zemích východní Evropy. V Lotyšsku bydlelo v přeplněném bydlení 49 procent lidí, v Rumunsku 40 procent a v Bulharsku 35 procent. Naopak nejméně v jednom bytě na ostatní členy domácnosti bylo na Kypru, Maltě a v Nizozemí. Tam byly byty a domy přeplněné zhruba od dvou do čtyř procent. Ve střední Evropě na tom byli srovnatelně jako Češi Rakušané a mírně lépe Němci. Naopak zhruba dvojnásobně přeplněné byty měli na Slovensku a v Polsku.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
