Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Uchazeči o brigádu nejčastěji očekávají minimální hodinovou mzdu kolem 160 korun. Roste u nich zájem o flexibilitu práce a možnosti plánování směn na poslední chvíli. S předvánoční sezonou se přitom zvyšuje zájem o brigády na straně pracovníků i firem. Vyplývá to z analýzy společnosti Tymbe, která se specializuje na zprostředkování brigád.
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Výše mzdy přestává být pro zaměstnance jediným kritériem pro výběr práce. Stále častěji zohledňují i nefinanční benefity, kvalitní vztahy na pracovišti, dobré pracovní podmínky nebo jistotu zaměstnání. Vyplývá to z průzkumů společností Randstad ČR a Up benefity.
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Nedostatek řemeslníků v Česku si vybírá daň. Dlouhé čekací lhůty řeší každý, kdo staví nebo rekonstruuje. A když už řemeslník přijde, stojí pořádný balík. A ukazuje se to na růstu mezd jednotlivých řemeslníků, který u některých profesí dosahuje i dvouciferného tempa.
Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46 557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
ČNB se bude snažit držet úrokové sazby nad inflací. Ta se očekává kolem 2️⃣procent, někde nad touto úrovní by měly být sazby, řekl v Partii guvernér Michl.
Číst více
