Platy zaměstnanců veřejného sektoru se od dubna zvýší. Vláda schválila růst tarifů o dvě, pět nebo devět procent podle profese, přidáno dostane zhruba 580 tisíc lidí. Na opatření půjde z veřejných rozpočtů téměř 17 miliard korun.
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48.295 korun. Po odečtení inflace si zaměstnanci reálně polepšili o 4,5 procenta, což je nejlepší výsledek za více než dva roky. Ukazuje to dnešní statistika Českého statistického úřadu.
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Uchazeči o brigádu nejčastěji očekávají minimální hodinovou mzdu kolem 160 korun. Roste u nich zájem o flexibilitu práce a možnosti plánování směn na poslední chvíli. S předvánoční sezonou se přitom zvyšuje zájem o brigády na straně pracovníků i firem. Vyplývá to z analýzy společnosti Tymbe, která se specializuje na zprostředkování brigád.
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Výše mzdy přestává být pro zaměstnance jediným kritériem pro výběr práce. Stále častěji zohledňují i nefinanční benefity, kvalitní vztahy na pracovišti, dobré pracovní podmínky nebo jistotu zaměstnání. Vyplývá to z průzkumů společností Randstad ČR a Up benefity.
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Nedostatek řemeslníků v Česku si vybírá daň. Dlouhé čekací lhůty řeší každý, kdo staví nebo rekonstruuje. A když už řemeslník přijde, stojí pořádný balík. A ukazuje se to na růstu mezd jednotlivých řemeslníků, který u některých profesí dosahuje i dvouciferného tempa.
Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
