Mzdy v IT se dál drží nad průměrem, jejich růst se ale výrazně rozevírá podle specializace. Nejlépe si vedou experti na umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, cloud nebo podnikové systémy, zatímco část tradičních IT profesí stagnuje. Firmy zároveň omezují nábor juniorů a pod vlivem automatizace více rozlišují, za jaké dovednosti jsou ochotny platit.
Na pracovním trhu se rýsuje nová dělicí čára. Na jedné straně mladí a méně zkušení zaměstnanci, kterým může AI stlačit mzdy, na druhé specialisté s vysokou kvalifikací, jejichž cena může naopak růst. Německé firmy už s takovým scénářem v příštích pěti letech počítají.
Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.
Stále více zaměstnanců v ČR zajímá informace, kolik bere jejich kolega. Letos je to 62 procent, což je meziroční nárůst o pět procentních bodů. Skoro tři čtvrtiny lidí ví, nebo alespoň tuší, kolik bere jejich kolega. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
HDP Česka v letošním prvním kvartále vzrostl díky útratám domácností, kterým rekordně rostly mzdy. Zároveň ale lidé odkládali stranou více než v loňském prvním čtvrtletí. I kvůli šetření na byt či důchod.
Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos vzrostla v přepočtu na eura o devět procent a dosáhla 2024 eur, tedy zhruba 48 967 korun. Podle analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars patří Česko k zemím s nejrychlejším růstem mezd ve střední Evropě. V rámci visegrádské čtyřky jsou české mzdy druhé nejvyšší, hned za Polskem.
Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Americký prezident Donald Trump je "rozhodně ochoten" uznat výsledky voleb 🗳 do Kongresu, které jeho republikáni prohráli. V noci na dnešek to řekl novinářům listu The New York Times (NYT). O Trumpově přístupu k výsledkům se spekulovalo kvůli tomu, že stále neuznal svou porážku z prezidentského klání v roce 2020 a dodnes o něm šíří nepravdy.
Číst více
