Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
České firmy sice hledí do budoucna opatrněji než loni, tlak na růst mezd ale nepolevuje. Čtyři z deseti zaměstnavatelů chtějí letos lidem přidat, hlavním důvodem není dobrá kondice ekonomiky, ale nedostatek pracovníků a rostoucí ochota zaměstnanců měnit práci.
Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Logistika jede před svátky naplno, ale výplaty se vyvíjejí rozdílně. Zatímco ve skladech došlo k mírnému růstu mezd a technické profese si výrazně polepšily, kurýři berou meziročně méně. Nová data ukazují, že v moderní logistice už nerozhoduje jen množství práce, ale hlavně její role v celém systému.
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48.295 korun. Po odečtení inflace si zaměstnanci reálně polepšili o 4,5 procenta, což je nejlepší výsledek za více než dva roky. Ukazuje to dnešní statistika Českého statistického úřadu.
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Uchazeči o brigádu nejčastěji očekávají minimální hodinovou mzdu kolem 160 korun. Roste u nich zájem o flexibilitu práce a možnosti plánování směn na poslední chvíli. S předvánoční sezonou se přitom zvyšuje zájem o brigády na straně pracovníků i firem. Vyplývá to z analýzy společnosti Tymbe, která se specializuje na zprostředkování brigád.
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
