Slovensko zaznamenalo mimořádný příjmový skok. Medián disponibilního příjmu v přepočtu na kupní sílu vzrostl o 34 procent a země se výrazně přiblížila Česku. Za prudkým růstem stojí nejen mzdy, ale také důchody a sociální transfery, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.
Stále více zaměstnanců v ČR zajímá informace, kolik bere jejich kolega. Letos je to 62 procent, což je meziroční nárůst o pět procentních bodů. Skoro tři čtvrtiny lidí ví, nebo alespoň tuší, kolik bere jejich kolega. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
HDP Česka v letošním prvním kvartále vzrostl díky útratám domácností, kterým rekordně rostly mzdy. Zároveň ale lidé odkládali stranou více než v loňském prvním čtvrtletí. I kvůli šetření na byt či důchod.
Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos vzrostla v přepočtu na eura o devět procent a dosáhla 2024 eur, tedy zhruba 48 967 korun. Podle analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars patří Česko k zemím s nejrychlejším růstem mezd ve střední Evropě. V rámci visegrádské čtyřky jsou české mzdy druhé nejvyšší, hned za Polskem.
Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 50 procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi.
Cena zlata 🥇by se do konce roku 2030 měla podle základního scénáře studie In Gold We Trust Report 2026 zvýšit o pětinu na 4822 dolarů za troyskou unci. Na pražské investiční konferenci Vyšehradské fórum to řekl analytik Mark Valek z investiční společnosti Incrementum. V případě výrazně inflačního scénáře by se podle něj mohla vyšplhat až na 8926 dolarů za unci.
Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení ve druhém nejlidnatějším francouzském městě. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Pražská burza dnes oslabila 📉, index PX klesl o 1,48 procenta na 2623,63 bodu. V červených číslech skončily akcie Erste i Komerční banky. Největší ztrátu ve výši osmi procent zaznamenaly cenné papíry plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Stalo se to den po oznámení, že korejský vlastník firmy skrze zrychlený úpis prodal investorům asi 17 procent akcií podniku za téměř 2,2 miliardy korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Ukrajinské úřady dnes nařídily ☝️ povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, píše agentura AFP.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
Švédská společnost Spotify, která je provozovatelem přední světové platformy pro streamování hudby, 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o 15 procent na 672 milionů eur (přes 16 miliard korun). Počet aktivních uživatelů meziročně vzrostl o 11 procent na 788 milionů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Evropa musí být připravena na krize dřív, než vypukne další, řekla v Praze na konferenci věnované odolnosti Evropy eurokomisařka pro řešení krizí 👩 Hadja Lahbibová. Kontinent podle ní čelí rostoucím hrozbám téměř na všech frontách. Eurokomisařka tak připravenost na krize považuje za jednu z nejnaléhavějších evropských priorit.
České Radiokomunikace se dohodly na 🤝 spolupráci na rozvoji české AI Gigafactory s francouzskou technologickou společností Bull. Podepsaly memorandum, jehož cílem je propojit infrastrukturní zázemí CRA s hardwarovými a softwarovými technologiemi Bull a podpořit budování kapacit umělé inteligence pro ČR a region střední a východní Evropy.
Americká zbrojovka Lockheed Martin uzavřela s ministerstvem obrany USA rámcovou dohodu, která počítá s výrobou nejméně 8️⃣5️⃣0️⃣ stíhacích letounů F-35 v příštích deseti letech. Oznámil to v prohlášení Pentagon. Dohoda zároveň garantuje, že společnost do podpory programu investuje nejméně sedm miliard dolarů (151 miliard korun).