Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst.
Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos vzrostla v přepočtu na eura o devět procent a dosáhla 2024 eur, tedy zhruba 48 967 korun. Podle analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars patří Česko k zemím s nejrychlejším růstem mezd ve střední Evropě. V rámci visegrádské čtyřky jsou české mzdy druhé nejvyšší, hned za Polskem.
Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 50 procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi.
Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Kreml popřel tvrzení o chystané mobilizaci kvůli válce proti Ukrajině. "Kyjev se samozřejmě snaží ideologicky destabilizovat situaci v naší zemi. To všechno jsou informační kachny, záměrně protlačované do médií," řekl televizi RTVI mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Číst více
