Předseda Sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura se vyjádřil k dopisu Evropské komise, který se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO. Podle Okamury musí platit, že zákony dodržují všichni stejně a dotace nečerpá nikdo, kdo na ně nemá nárok.
Evropská komise podle serveru iROZHLAS.cznepovažuje odpověď českých úřadů na otázky kolem Babišova střetu zájmů za dostatečnou. Česko má na další reakci měsíc. Server Seznam Zprávy uvedl, že komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, neproplatí žádné dotace firmám spojeným s Babišem.
Opozice chce záležitost otevřít na plénu Sněmovny. Okamura řekl, že informace zatím nemá oficiálně na stole. Zároveň ale uvedl, že pravidla musí platit pro všechny bez rozdílu.
„Za nás platí jednoduše, že všichni mají mít stejné podmínky, nikdo nemá být zvýhodněn před zákonem, nikdo nemá čerpat dotace, kdo na ně nemá nárok, nebo na úkor jiných,“ řekl Okamura. Doplnil, že zákon musí dodržovat všichni, ať jde o kohokoliv.
„Evropská unie pokřivila zemědělský trh“
Okamura zároveň kritizoval samotný systém dotací. Označil je za „zlo“, protože podle něj křiví trh. „Zavedla to Evropská unie a pokřivili zemědělský trh,“ uvedl. Česko je podle něj navíc znevýhodněné například vůči Polsku kvůli špatné práci českých vyjednavačů.
Kdo bude příští prezident? Češi by znovu volili Pavla, nejvíc odmítají Fialu
Petr Pavel zůstává nejsilnějším jménem pro příští prezidentskou volbu. Podle průzkumu STEM/MARK je jediným z nabízených možných kandidátů, kterého by volila nebo možná volila nadpoloviční většina lidí. Andrej Babiš za ním zaostává o devět procentních bodů.
Babiš letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Tím chtěl vyřešit svůj střet zájmů. Státní zemědělský intervenční fond následně na základě analýz uvedl, že toto řešení je v souladu s českou i evropskou legislativou. Podle fondu proto není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace.
Seznam Zprávy už dříve uvedly, že zemědělský fond tak postupoval přesto, že Evropská komise Česko v dopise varovala. Podle ní zůstává Babišovo řešení střetu zájmů podle mnohých expertů nadále problematické.
Související
Brusel bere dotace pro Agrofert na vědomí. Případ ale dál prověřuje
Ferrari představilo svůj první plně elektrický vůz Luce a trh zareagoval prudkým výprodejem. Akcie italské automobilky podle agentury Bloomberg v Miláně klesly téměř o osm procent poté, co nový model sklidil vlnu kritiky za svůj vzhled. Část analytiků i komentátorů na sociálních sítích přirovnávala čtyřdveřový pětimístný elektromobil spíše k masovým elektromobilům než k tradičnímu Ferrari.
Model Luce, jehož název v italštině znamená „světlo“, má stát zhruba 550 tisíc eur, tedy více než 13,3 milionu korun. Dodávky zákazníkům mají začít ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Podle CNBC označil šéf Ferrari Benedetto Vigna uvedení vozu za „velmi, velmi důležitý den“ a začátek nové kapitoly v historii značky.
Investory ale premiéra nepřesvědčila. Reakci trhu analytici vysvětlují kombinací zklamání z designu a obav, zda Ferrari dokáže přenést svou exkluzivitu, emoce a vysoké marže i do světa elektromobilů. Bloomberg připomíná, že Luce představuje výrazný odklon od tradičního stylu značky. Na podobě vozu se podílel bývalý šéf designu Applu Jony Ive a jeho kolektiv LoveFrom.
Ferrari Luce Ferrari, užito se svolením
Propad akcií navíc zapadá do slabšího vývoje titulu v posledních měsících. Podle Bloombergu akcie Ferrari za posledních 12 měsíců ztratily 31 procent, přestože firma zůstává nejhodnotnější evropskou automobilkou a její tržní hodnota dosahuje 53 miliard eur. Investoři tak už delší dobu znejistěli kvůli globální poptávce po luxusním zboží i kvůli tomu, jak Ferrari zvládne přechod k elektrickým modelům, aniž by poškodilo svou exkluzivitu.
Luce přitom výkonově míří vysoko. Nabízí více než tisíc koňských sil, z nuly na 100 kilometrů za hodinu zrychlí za 2,5 sekundy a maximální rychlost přesahuje 310 kilometrů za hodinu. Otázkou však zůstává, zda právě to bude stačit zákazníkům, kteří si Ferrari dlouhodobě spojují se zvukem a fyzickým projevem spalovacího motoru.
Na trhu navíc panuje nejistota ohledně poptávky po luxusních elektromobilech. Lamborghini i Porsche své elektrifikační plány zpomalily kvůli slabšímu zájmu zákazníků. Ferrari zároveň ve svém plánu do roku 2030 snížilo očekávaný podíl plně elektrických aut v nabídce na 20 procent a dál chce klientům nabízet spalovací, hybridní i elektrické pohony.
BYD má problém v Evropě. Policie řeší toxickou zeminu u maďarské gigatovárny
Maďarská policie vyšetřuje, zda čínská automobilka BYD neporušila ekologické předpisy při výstavbě svého prvního závodu na elektromobily v Evropské unii. Případ se týká nakládání se zeminou ze staveniště v jihomaďarském Szegedu, česky v Segedínu. Podle agentury Bloomberg jde o další signál, že nová vláda premiéra Pétera Magyara chce přitvrdit vůči ekologickým problémům v rychle rostoucím maďarském odvětví elektromobility.
Ferrari se přitom dál drží modelu omezené nabídky, čekacích listin a vysokých cen, podobně jako luxusní značky typu Hermès nebo Rolex. Právě řízený nedostatek pomáhá firmě chránit marže a odlišuje ji od velkých evropských automobilek, které čelí tlaku levnějších čínských elektromobilů. Automobilka vyrábí méně než 14 tisíc vozů ročně, zatímco Volkswagen téměř devět milionů.
Pro automobilku je Luce zásadním testem. Musí ukázat, že elektrické Ferrari může fungovat v modelu omezené nabídky, vysokých cen a silné emocionální přitažlivosti. Vigna pro CNBC uvedl, že nový vůz má řidičům nabídnout „stejný pocit“ jako tradiční Ferrari, jen se zvukem spojeným s elektrickým motorem.
Ferrari se snaží model představit nikoli jako ústupek trhu nebo regulacím, ale jako krok do budoucnosti. „Ferrari Luce není reakcí na změnu. Je to záměrné rozhodnutí vést to, co přijde dál,“ řekl podle Bloombergu výkonný předseda John Elkann.
Související
Ferrari vzdoruje válce i clům. Zisk roste, první elektromobil je za dveřmi
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: s ranní otevírací dobou nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školicí manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Ačkoli se síť restaurací po jedenácté hodině dopolední opět rozběhne, ekonomická bilance a symbolika tohoto „řízeného restartu“ budou mít na český gastrobyznys dlouhodobý dopad. Otázka, kterou si dnes klade nejeden investor i konkurent, zní jasně: Na kolik korun tato dopolední čistka provozovatele vyjde a může takto riskantní marketingový vabank vůbec smazat omyly minulosti?
Krize, která už nešla přehlížet
Abychom pochopili ekonomickou logiku tohoto kroku, musíme si nejprve nalít čistého vína, nebo v tomto případě spíše čistého oleje. Úterní ranní výpadek tržeb nebyl bleskem z čistého nebe, ale logickým vyvrcholením hluboké strukturální krize.
Provozovatel českého KFC, holding AmRest, totiž už od podzimu loňského roku čelí bezprecedentnímu tlaku. Poté, co investigativní novináři a následně Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozkryli systémové podvody s přelepováním dat spotřeby masa a tristní hygienické podmínky na řadě poboček, utrpěla loajalita českých spotřebitelů těžký zásah.
V prvním čtvrtletí roku 2026 se tak AmRest probudil do kruté reality v podobě meziročního propadu tržeb o desítky procent. Pro firmu, která v Česku ročně generuje obraty přesahující šest miliard korun, to znamená jediné – finanční krvácení v řádu stovek milionů korun na ušlém zisku.
Dopoledne za miliony
Když se podíváme na samotný dnešní den skrze čistou účetní matematiku, přímé náklady na několikahodinové uzavření jsou sice vysoké, ale pro korporaci takové velikosti nikoli likvidační. Dopolední hodiny před jedenáctou sice tvoří z hlediska denních prodejů slabší segment – lidé v této době kupují primárně snídaňová menu a ranní kávu –, přesto okamžitý výpadek tržeb u 140 vytížených restaurací dosahuje částky tři až pět milionů korun.
K tomu je však nutné připočítat běžící fixní náklady. Nájemné v prémiových obchodních centrech či na exponovaných dopravních uzlech se kvůli internímu školení nezastaví. Tisíce zaměstnanců navíc musely být fyzicky v práci a odpracovat přes 34 tisíc hodin doplňujících recertifikací. Tyto hodiny jim zaměstnavatel samozřejmě musí zaplatit, přestože v daný moment nevygenerovali ani korunu tržby.
Připočteme-li k tomu investice do samotného technologického řešení – tedy zavedení automatizovaného tisku datových štítků a softwaru pro dálkovou kontrolu manažery –, dostáváme se k jednorázové účtence za dnešní dopoledne ve výši zhruba pět až deset milionů korun.
video
Jan Tuna: Kauza KFC? Nebojím se, žádný soud jsem nikdy neprohrál
Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.
Skutečné náklady dnešní akce však neleží v pokladnách, ale v oblasti reputačního kapitálu. Z pohledu krizového managementu udělalo KFC krok, který lze označit za „přiznání ztráty s cílem stabilizace“, lidověji „restart natvrdo“.
Pokud by firma pokračovala v dosavadním módu defenzivního mlčení a dílčích omluv, spotřebitelská skepse by dál hlodala tržní podíl značky. Tím, že management teatrálně zastavil stroje, vyslal trhu srozumitelný a drahý signál: „Víme, že jsme chybovali, a investujeme miliony do nápravy.“
Tento psychologický efekt je sice extrémně riskantní, neboť části veřejnosti může připomenout, jak hluboký problém v kuchyních vlastně byl, ale z dlouhodobého hlediska je to jediná cesta, jak zastavit permanentní odliv zákazníků. Reputační škoda dneškem nevznikla, dneškem se – potenciálně – začala odepisovat.
McDonald’s mlčí a inkasuje
Gastrobyznys je však trh s nulovým součtem – co jeden ztratí, druhý okamžitě inkasuje. Z této situace dlouhodobě nejvíce profituje úhlavní rival, společnost McDonald’s. Zatímco KFC počítalo ztráty z uzavřených poboček, u drive-thru oken s logem zlatého oblouku se tvořily fronty.
McDonald’s navíc prokázal obdivuhodnou marketingovou disciplínu. Namísto agresivního kopání do oslabeného soupeře zvolil strategii absolutního mlčení, čímž se v očích spotřebitelů pasoval do role stabilního, bezproblémového a prémiového přístavu. Každé procento tržního podílu, které AmRest v uplynulých měsících ztratil, z velké části přiteklo právě do pokladen McDonald’s.
Popeyes dostal dar z nebes
Zároveň nelze opomenout dravého nováčka na českém trhu, řetězec Popeyes. Ten do Česka vstoupil s ambicí konkurovat KFC v jeho nejsilnější disciplíně – smaženém kuřecím mase. Pro Popeyes představuje nynější krize lídra trhu doslova dar z nebes.
Svou komunikaci může bez ostychu stavět na parametru stoprocentní čerstvosti a nekompromisní kvality, čímž systematicky odčerpává mladší, socioekonomicky silnější zákaznickou základnu, pro kterou jsou hygienické standardy prioritou číslo jedna.
Zapomínat nesmíme ani na vnitřní kanibalizaci v rámci samotného holdingu AmRest. Ten sice v ČR provozuje i síť Burger King, která funguje na zcela jiných dodavatelských řetězcích hovězího masa a krize se jí nedotkla, finanční a personální vyčerpání mateřské společnosti však logicky brzdí rozvojový potenciál všech jejích značek na našem území.
Risk, který může dávat smysl
Sečteno a podtrženo, úterní uzavření poboček KFC bylo drsnou, ale racionální ekonomickou kalkulací. Holding AmRest vsadil vše na jednu kartu. Krátkodobá finanční oběť v hodnotě několika milionů korun má za cíl zachránit miliardové hodnoty v horizontu příštích let.
Zda český spotřebitel, známý svou citlivostí na cenu, ale v poslední době stále více i na kvalitu a etiku podnikání, vezme KFC po „restartu“ na milost, ukážou až finanční výsledky za druhý kvartál letošního roku. Jisté je jedno: éra, kdy si fastfoodové řetězce mohly dovolit řešit hygienické prohřešky pouhou výměnou manažera pobočky, v České republice definitivně skončila. Bezpečnost potravin se stala klíčovým ekonomickým ukazatelem.
