Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.
Premiér Andrej Babiš nestihne zákonný termín pro vyřešení střetu zájmů. Převod akcií Agrofertu do svěřenského fondu se zdržel kvůli souhlasům zahraničních úřadů, na které podle něj nemá žádný vliv. Akcie prý převede okamžitě poté, co je získá.
Česko podlehlo mýtu, že firmu jako Agrofert lze vložit do slepého fondu. Ne, možné to není; ani v ČR, ani v USA, kde se to nezdařilo prezidentu Carterovi a Trump už na to zcela rezignoval.
Premiér Andrej Babiš (ANO) do 8. ledna nevratně vloží holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Babiš dále uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do 30 dnů od svého jmenování premiérem.
Způsob, jakým chce premiér Andrej Babiš (ANO) vyřešit svůj střet zájmů, považuje za dostatečný 46 procent Čechů. Opačný názor má 39 procent lidí. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury NMS pro Český rozhlas. Babiš na začátku měsíce oznámil, že akcie holdingu Agrofert bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babiš sám nebude mít s Agrofertem nic společného, nevrátí se mu ani po konci v politice. Jeho potomci firmu získají až po jeho smrti.
Babiš představil svůj postup, jak vyřeší střet zájmů; prezident Pavel ho přijal a jmenuje ho premiérem, ostatně Babiš volby legitimně vyhrál. Skutečné řešení střetu zájmů budoucího premiéra Babiše vůči dotacím, zakázkám a fondům EU to však není. Ten slepý fond v českých podmínkách nebude ve vztahu ke střetu zájmů skutečně „slepý“. Určitě dojde k dalšímu přezkumu a celý ten trapný příběh pojede dál. Babiš formálně udělá krok k odstřižení svých firem, ale ve skutečnosti ten „slepý“ fond mrká oběma očima.
U řešení střetu zájmů představeného budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO) přetrvávají pochybnosti, uvedla česká pobočka protikorupční organizace Transparency International. Babiš by měl podle ní mimo jiné objasnit, zda jím ohlášená trustová struktura vznikne v Česku, nebo v zahraničí, a jakou bude mít formu. Varovala před dopady na čerpání evropských dotací pro Česko. Svůj holding Agrofert by měl Babiš buď prodat, nebo by firma měla přestat čerpat veřejné peníze, doporučil výkonný ředitel Transparency International David Kotora. Agrofert nechtěl Babišem zveřejněný plán komentovat.
Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.
Celá hra kolem Babišova střetu zájmů je trapná. Jak nastolení tohoto „problému“, tak jeho řešení. Babiš nyní teatrálně prohlásil, že převede Agrofert do „slepého“ svěřenského fondu. Kdo je slepý, věří, že Babiš nebude mít dál na svou firmu dosah.
Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Číst více
