Spor o dotace pro Agrofert má další obrat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tvrdí, že mu unijní zemědělské ředitelství potvrdilo správnost postupu při obnovení plateb firmám z holdingu. Opozice i protikorupční organizace ale dál upozorňují na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.
Babiš představil svůj postup, jak vyřeší střet zájmů; prezident Pavel ho přijal a jmenuje ho premiérem, ostatně Babiš volby legitimně vyhrál. Skutečné řešení střetu zájmů budoucího premiéra Babiše vůči dotacím, zakázkám a fondům EU to však není. Ten slepý fond v českých podmínkách nebude ve vztahu ke střetu zájmů skutečně „slepý“. Určitě dojde k dalšímu přezkumu a celý ten trapný příběh pojede dál. Babiš formálně udělá krok k odstřižení svých firem, ale ve skutečnosti ten „slepý“ fond mrká oběma očima.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
Slovensku kvůli pomalému čerpání propadlo 171 milionů eur (4,2 miliardy korun) z evropských fondů na podporu zemědělců, potravinářů a lesníků, uvedl slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který vinu za to připsal předchozím vládám. Opozice naopak obvinila Takáče z neschopnosti a uvedla, že za jejího vládnutí nepropadly zemi žádné peníze.
Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) podal k evropským institucím více než 300 podnětů týkajících se podezření ze zneužívání evropských peněz na Slovensku. Zdechovský tvrdí, že ze všech 79 slovenských okresů jeho tým nenašel nesrovnalosti nebo podvody jen ve třech. Europoslanec to označil za alarmující.
Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.
Ministerstvo zdravotnictví kontroluje kvůli korupční kauze projekty pražské Fakultní nemocnice Motol dotované Evropskou unií. Uvedl to server iROZHLAS.cz. O kauze úřad unii informoval. Kriminalisté tvrdí, že odvolaný ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský se nechali uplácet od dodavatelů, kteří pro nemocnici zajišťovali třeba stavební zakázky, úklidové služby či řemeslnické práce. Dosud kriminalisté obvinili 18 lidí, pět z nich včetně Budinského a Ludvíka poslal soud do vazby.
Fakultní nemocnice v Motole získala pod vedením ředitele Miloslava Ludvíka, který je údajně mezi obviněnými v kauze úplatkářství a dotačních podvodů, téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů. Ze státního rozpočtu na jejich dofinacování čerpala další stovky milionů korun, uvádí údaje nemocnice, ministerstva zdravotnictví (MZd) a jednotlivých evropských fondů. Podle MZd nejsou v současné době termíny plnění projektů z Národního plánu obnovy (NPO) ohroženy, uvedl vedoucí tiskového oddělení Jan Řežábek.
Maďarsko má na začátku nového roku trvale ztratit přístup k více než jedné miliardě eur (25,2 miliardy korun) z fondů EU. Spory mezi Budapeští a Bruselem brzdí schopnost země dostat se z recese a podkopávají snahy premiéra Viktora Orbána o znovuzvolení do funkce v roce 2026, napsal list Financial Times (FT).
Evropská unie chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům, uvedl deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva vysoce postavené představitele EU. Aktuálně se mají podmínky týkat jen dotací na vývoj baterií, ale časem by se mohly rozšířit i do dalších oblastí, dodal FT.
Brusel vymýšlí jako pokutami pořádně Muskovi „zatopit“. EU ale místo pokut, dotací a dluhu má usilovat o vytváření podnikatelsky přívětivého prostředí, jinak bude dále ekonomicky upadat
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
