Trumpovy škrty zahraniční pomoci se podepisují na horší zdravotnické péči v rozvojovém světě. Mohou se však vymstít i občanům USA a Západu, například při nějaké z dalších pandemii. Globální výdaje na zdravotnictví ale klesají i kvůli krátkozrakosti evropských vlád, jak uvádí Politico.

Pandemie covidu ukázala, jak se svět i globální ekonomika může z ničeho nic sesypat. Viry a choroby hranice příliš nerespektují a země jsou mimořádně propojené. Jako klíčový se ukázal společný postup, protože když si každý hrál na vlastním písečku a chránil si to svoje, moc nezmohl. Leda by kolem své země postavil vysokou zeď.

Před pár lety jsme po opadnutí nebezpečí, když se svět a ekonomika opět rozjely, odcházeli s jasným poučením. Je třeba vyztužit globální zdravotnickou a zdravotně-politickou infrastrukturu, aby svět dokázal pružně a efektivně reagovat na potenciální hrozby. Otázka totiž nezní, jestli přijdou, ale kdy přijdou.

Proto se tehdy ukazovalo, že investice do rozvojového světa mají smysl. Když už ne proto, že jsou prostě morálně správné, tak kvůli zajištění bezpečnosti obyvatel západního světa. Když totiž zavřeme oči před situací v méně bohaté části světa, kde se nějaká další pandemie naplno rozvine, a začneme konat až když vstoupí na naše území, může být pozdě.

Léčba rakoviny je na dosah. Trump a jeho politici jí však házejí klacky pod nohy

Zprávy z firem

Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.

nst

Přečíst článek

Trump hrobařem globálního zdravotnictví

Skutečně jsme se poučili? Vypadá to, že moc ne. Na desetitisíce mrtvých jsme zapomněli a opět jsme ze zaměřili na krátkodobé cíle. Jak uvádí magazín Politico, globální výdaje na zdravotnictví letos klesly na patnáctileté minimum.

Politická situace se totiž změnila, a to i v tom, jak Západ postupuje vůči rozvojové pomoci. Hlavním protagonistou této nové vlny izolacionismu je pochopitelně americký prezident Donald Trump, který hlásá svou ideologii America First. K tomu někdejší vazby narušuje i jeho nedůvěra ke Světové zdravotnické organizaci (WHO), kterou sdílí i kontroverzní ministr zdravotnictví Robert Kennedy.

Spojené státy pod Trumpovým vedením připravily organizaci o podstatnou část rozpočtu. Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus sice uvedl, že se část ztráty podařilo odklonit, ale i přesto má krok USA vážné následky včetně zbytečných úmrtí. Ukončení příspěvku prý bylo příliš překotné. „Měli umožnit strategii odchodu,“ uvedl podle zmíněného magazínu.

Za kratší provaz netahá jen nejznámější WHO, ale i další globální zdravotnické a humanitární organizace.

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Evropa se inspiruje Trumpem

Jenom bychom však šálili mysl a svědomí, kdybychom vinu kladli jen na Donalda Trumpa. Ostatní země, i ty „morálnější“ zastánci světového řádu, následují jeho příklad. Sice bez velkých prohlášení a dezinformací, ale efekt je podobný.

Své výdaje na zahraniční pomoc po vzoru USA seškrtala i Kanada a devítka evropských států, včetně těch do té doby poměrně štědrého Německa nebo Spojeného království. Třeba Britové se hájí tím, že peníze jsou potřeba na obranu.

Už dříve se psalo o tom, že uvolnění prostoru v rozvojových zemích je strategickou chybou, protože se stojí fronta na to, kdo Západ nahradí. Bude to dost možná Čína nebo Rusko, které tak dostanou prostor si vytvářet další mocenské základny. To je špatně pro všechny. Západ ztratí vliv a příjemcům pomoci se dostane horších služeb výměnou za vazalství. Nesvobodné režimy přece jen k oné „pomoci“ kolonizují o něco víc než demokratické země.

Nyní je třeba k nákladům této krátkodobé politiky započítat také zdravotní rizika. Snad nebudeme v budoucnu krutě litovat. Pacienti v rozvojových zemích už litují teď.

Ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka bude kandidovat na předsedu ODS, přijal nominaci na jednání místní organizace ODS ve středočeských Líbeznicích, kde bydlí a dříve dělal starostu. Kupka, který je teď místopředsedou ODS, to večer uvedl na sociální síti X. Nynější předseda ODS Petr Fiala chce v čele strany skončit po lednovém kongresu.

Kupka napsal, že na předsedu ODS byl na jednání líbeznické organizace ODS nominován jednomyslně. „Děkuji kolegům za projevenou důvěru a podporu, které si velmi vážím. Nominaci jsem s pokorou přijal a těším se na otevřenou diskusi s členskou základnou na regionálních sněmech po celé republice,“ dodal.

Fiala oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS poté, co vládní koalice Spolu tvořená občanskými demokraty, TOP 09 a lidovci v letošních sněmovních volbách skončila na druhém místě za hnutím ANO a míří do opozice. Kongres ODS, ze kterého vzejde Fialův nástupce, se uskuteční 17. a 18. ledna 2026. Vedle Kupky se jako o možném kandidátovi na předsedu spekuluje o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi, který je dlouholetým oponentem Fialy.

Úcta k Fialovi

Kupka naopak v rozhovoru pro Seznam Zprávy končícího premiéra Fialu ocenil. Řekl, že Fialu chová ve velké úctě. „Máme mít lídry, jako byl Petr Fiala, který si šel za splněním konkrétních plánů a zároveň se mohl podívat ráno i večer do zrcadla,“ uvedl. „Díky zkušenosti, kterou mám po čtyřech letech nepřetržitých parlamentních obstrukcí, jsem si dobře vědom, jak drsné období nás čeká. Snad jsem i zocelený uplynulou kampaní, vždyť jsem patřil mezi nejaktivnější představitele koalice Spolu, prodělal jsem spousty střetů,“ popsal svoji motivaci.

Kupka chce navazovat na nynější ukotvení ODS, řekl dnes serveru. „Já jsem přesvědčený o tom, že máme oslovit širokou skupinu voličů koalice Spolu a zároveň si sáhnout pro naše tradiční voličské jádro,“ podotkl. „Já rozhodně nechci být pravicí, která nebude vnímat technologický vývoj a vlastně se zpronevěří jednomu ze základních atributů racionální pragmatické politiky. Přece podmínkou úspěšnosti ve všech oborech je pořád zkoušet nové věci, směry, inovace,“ dodal.

Devětačtyřicetiletý Kupka vstoupil do ODS v roce 2008, místopředsedou strany se stal o šest let později. Poslancem je od roku 2017, ministerstvo dopravy vedl po celé funkční období končící vlády. Starostou Líbeznic byl od roku 2010, ve funkci skončil v roce 2021 kvůli nástupu do čela ministerstva. Jako vystudovaný novinář Kupka před vstupem do politiky devět let pracoval v Českém rozhlase jako moderátor a redaktor.

Hejtman Kuba šije do vlády kvůli rozpočtu. Dělají to, za co sami kritizovali opozici, uvedl

Politika

Jihočeskému hejtmanovi Martinu Kubovi (ODS) vadí, že vláda nechce poslat rozpočet ke schválení do Sněmovny. Podle něj by koalice měla uznat prohru ve volbách a ustoupit od obstrukcí, kvůli kterým sama kritizovala opozici. Šéf ANO a vítěz voleb Andrej Babiš vládu vyzval, ať rozpočet opakovaně předloží, jako vstřícné gesto by to vnímal i prezident Petr Pavel. Kuba patří mezi možné kandidáty na předsedu ODS po Petrovi Fialovi, zatím ale neřekl, zda bude v lednu na sněmu o pozici usilovat. Chce se nejprve seznámit s názory řadových členů.

ČTK

Přečíst článek