Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla zrušení vědeckého stanoviska, které ve Spojených státech dlouhodobě slouží jako základ pro předpisy regulující emise skleníkových plynů a boj proti změnám klimatu.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Evropská komise letos v červenci představila plán, který má přitvrdit Green Deal, a to přesto, že řada členských států EU volá naopak po jeho zmírnění. Brusel chce do roku 2040 redukovat emise o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr, jemuž lze přezdívat „Fit for 90“, by znamenal naprostou likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou takový plán předpokládá, by vylétla do astronomických výšin.
Podíl EU na globálních emisích oxidu uhličitého klesl mezi lety 2017 a 2023 z 8,66 procenta na 6,64 procenta (viz graf níže). Do roku 2030 její podíl pravděpodobně klesne pod pět procent, i pokud nebudou uplatněna žádná nová opatření v této oblasti, například emisní povolenky pro domácnosti nebo uhlíkové clo.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu, tvrdí analytici. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová (na snímku). Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Listing Act přináší zásadní zjednodušení a úlevy pro emitenty cenných papírů. Hlavním cílem je snížit administrativní zátěž společnostem, usnadnit vstup na kapitálový trh menším firmám a podpořit rozvoj kapitálových trhů.
Trh s osobními bateriovými elektromobily v Česku loni dál 📈 rostl. Za celý rok lidé a firmy registrovali přes 21 tisíc těchto aut, v roce 2024 to bylo 14 tisíc aut. Celkový počet bateriových elektromobilů na českých silnicích vzrostl na téměř 58 tisíc, nejvíce rostl podíl značky Škoda.
Francie dnes znovu 👍 potvrdila svou podporu suverenitě a územní celistvosti Dánska a Grónska poté, co americký prezident Donald Trump zopakoval, že Spojené státy Grónsko potřebují. Informovala o tom agentura Reuters.
Čestný prezident Motoristů Filip Turek by měl dostat šanci stát se ministrem a přesvědčit veřejnost, že si svoji minulost i různé výroky chce odpracovat. Na instagramu to uvedl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Motoristé podle Turka nechtějí ustoupit z jeho nominace na vedení ministerstva životního prostředí, řekl novinářům dnes před jednáním koaliční rady.
Ceny ropy se na začátku týdne 📉 snižují, dostatečné zásobování světového trhu podle analytiků potlačuje obavy z výpadků v dodávkách v souvislosti s vývojem ve Venezuele. Severomořská ropa Brent kolem 8:30 středoevropského času vykazovala pokles o 0,9 procenta a blížila se k hranici 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř procento a sestoupila pod 57 dolarů za barel.
Na Šumavě dnes ráno na několika místech 📉 klesla teplota k minus 30 stupňům Celsia. Nejchladněji bylo u Kvildy, kde na stanici Perla naměřili minus 30,6 stupně Celsia. Na Rokytské slati bylo minus 29,6 stupně Celsia, uvedla Eva Houbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se 📈 výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Kolem 07:30 středoevropského času vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
