Americký prezident Donald Trump oznámil schválení nových norem pro spotřebu aut, které rozvolní tuto regulaci. Podle něj to povede k zlevnění automobilů. Mírnější normy budou znamenat menší tlak na americké automobilky pro zavádění elektrických pohonů. Mírnější normy ale povedou k větší spotřebě paliv a růstu emisí. Americké úřady představí nové normy v pondělí, uvedla agentura Reuters.
Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO, která o podobných incidentech informovala i ve čtvrtek a středu. Na lodi vypukl menší požár, který se podařilo uhasit. Nákladní plavidlo tak pokračovalo v plavbě. O obětech informace nejsou.
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném italskou vládou. Již během příštích 20 dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty
Prezident Petr Pavel se z důvodu soukromé zahraniční cesty za týden nezúčastní hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Černouček. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Doplnil, že prezidenta chyba v plánování mrzí.
Na regionálních železničních tratích z Prostějova do Dzbelu a ze Senice na Hané do Prostějova nebudou příští týden od pondělí do pátku jezdit vlaky. Důvodem výluky je údržba a oprava kolejí. Zajištěna je náhradní autobusová doprava. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českých drah (ČD) Vanda Rajnochová.
Americký prezident Donald Trump se chystá jmenovat šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona zmocněncem pro umělou inteligenci (AI).
Ceny ropy se dnes výrazně snižují, severomořský Brent odepisuje asi tři procenta a vrátil se pod 100 dolarů za barel. Obchodníci dávají citelný pokles do souvislosti se zprávami o jednáních o dodatečném uvolnění rezerv ropy a nafty v Evropě. Kvůli tomu vykazuje více než pětiprocentní propad i cena plynového oleje, který je v Evropě referenčním ukazatelem pro ceny motorové nafty.
Meziroční míra inflace v eurozóně v září vzrostla na tříleté maximum 3,8 procenta ze srpnového tempa 3,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 18,8 procenta.
Francouzský výrobce superpočítačů Bull, který je ve vlastnictví státu, ve čtvrtek znovu otevřel rozšířenou továrnu, aby zdvojnásobil svou výrobní kapacitu. Agentuře Reuters to řekli zástupci firmy s tím, že Evropa tak bude moci posílit svou výpočetní kapacitu v oblasti umělé inteligence (AI). Bull vyrábí nejrychlejší superpočítače v Evropě.
Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obany země a zlepšit připravenost státní zprávy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.
Americkému výrobci sportovního oblečení a obuvi Nike v prvním finančním čtvrtletí klesl čistý zisk o dvě procenta na 712 milionů dolarů (zhruba 15,5 miliardy korun).