Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze.
Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností.
Pražská burza zavřela na svém novém historickém maximu. Index PX posílil o 0,25 procenta na 2811,26, čímž překonal dosavadní rekord z letošního 6. srpna. Rostl počtvrté v řadě. Pomohly mu především akcie Erste Bank a zbrojovky CSG. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Enterstore ze skupiny Hartenberg Holding získal 80procentní podíl v nizozemské módní pánské značce Joe Merino. Informovala o tom investiční skupina Hartenberg Capital, která je jedním ze tří společníků Hartenberg Holding. Výši transakce nezveřejnila. Většinový podíl v Hartenberg Holding drží společnost SynBiol, jejímž vlastníkem je premiér Andrej Babiš (ANO). Mezi dalšími firmami, které patří do enterstore, je například prodejce spodního prádla Astratex.
Česká televize by mohla v příštím roce snížit svůj rozpočet o 350 milionů korun kvůli chystané změně financování a předpokládanému snížení objemu financí ze státního rozpočtu. Na dnešním jednání Rady ČT to uvedl generální ředitel Hynek Chudárek.
Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Novinářům to po dneš
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Slovenská vláda chce do budoucna umožnit zkrácení volebního období parlamentu, což by následně vedlo k vypsání nových voleb, také na základě lidového hlasování. Plyne to z návrhu novely ústavy, kterou dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica.
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně.
Nálada mezi německými exportéry se v srpnu výrazně zlepšila 💪. Index očekávání exportérů v srpnu vrostl na 9,6 bodu z červencové hodnoty -2,8 bodu, uvedl dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. Jde o nejvyšší hodnotu od února 2022 a nejvýraznější nárůst od června 2020.