Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla zrušení vědeckého stanoviska, které ve Spojených státech dlouhodobě slouží jako základ pro předpisy regulující emise skleníkových plynů a boj proti změnám klimatu.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Evropská komise letos v červenci představila plán, který má přitvrdit Green Deal, a to přesto, že řada členských států EU volá naopak po jeho zmírnění. Brusel chce do roku 2040 redukovat emise o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr, jemuž lze přezdívat „Fit for 90“, by znamenal naprostou likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou takový plán předpokládá, by vylétla do astronomických výšin.
Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil to po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Piggott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl o 0,9 procenta na 2535,85 bodu. Dařilo se většině titulů, z předních emisí vzrostly o více než procento a půl akcie energetické společnosti ČEZ a Komerční banky, Moneta a Erste posílily mírněji a cenné papíry VIG oslabily. Z menších emisí zdražily výrazněji například cenné papíry tabákové Philip Morris či nápojářské Kofoly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Čínský prezident Si Ťin-pching na podzim navštíví na pozvání prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy, uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I. Návštěva by se měla uskutečnit 24. září. Trump čínského prezidenta pozval do USA ve čtvrtek při své dvoudenní návštěvě Pekingu, informují tiskové agentury.
Sever Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně, uvedla japonská meteorologická služba. Žádné škody ale podle úřadů nebyly hlášeny.
Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí.
Tržby skupiny Rohlik Group, která doručuje potraviny on-line, v roce 2025 meziročně vzrostly o 35 procent na 1,333 miliardy eur, tedy asi 32,3 miliardy korun. K růstu přispělo rozšiřování do nových měst i vyšší poptávka ve stávajících regionech. V Německu vzrostl počet objednávek meziročně o 70 procent, v Rakousku po spuštění nového skladu o 89 procent. Vyplývá to ze zprávy J&T k fondu Rohlik Growth SICAV, který drží akciový podíl ve skupině jako své hlavní aktivum.
Cenový strop na pohonné hmoty se o víkendu změní o jednotky haléřů. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o osm haléřů na 44,30 koruny. Nafta naopak o čtyři haléře zlevní, čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 41,99 koruny za litr. Jde o ceny pro víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Policisté již mají lebku svaté Zdislavy, ukradenou v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Dal jim ji muž, kterého z krádeže relikvie nevyčíslitelné historické hodnoty podezírají a kterého zadrželi ve čtvrtek. Uvedla to CNN Prima News, které to potvrdila dozorující státní zástupkyně Veronika Klapková. Podle televize se o relikvii nyní starají restaurátoři, podezřelý prý chtěl lebku pohřbít.
Italská finanční policie odhalila na Sardinii stovku ⛵⛵⛵ lodí, které jejich italští majitelé registrovali v zahraničí, aby je utajili před místními daňovými úřady. Informovala o tom dnes agentura APA a italská média. Dle vyšetřovatelů mají tyto jachty a další rekreační lodě celkovou hodnotu přes 1,17 miliardy korun) a možné pokuty jejich majitelům by mohly dosáhnout až 559 milionů korun.
Šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage podle serveru Sky News koupil 🏡🏡🏡 nemovitost za 1,4 milionu liber (přes 39 milionů korun) poté, co od svého podporovatele a miliardáře Christophera Harborna obdržel dar ve výši pěti milionů liber. Farage uvedl, že peníze dostal za svou kampaň pro brexit, podle vyjádření strany nákup nemovitosti zahájil předtím, než dar obdržel. Farage kvůli daru prošetřuje dohledový orgán britského parlamentu.