Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu, tvrdí analytici. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Česko společně s dalšími sedmnácti státy EU žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS2, které se mají vztahovat například i na silniční dopravu nebo vytápění budov.
Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů.
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.
Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.
Írán by v případě podpisu memoranda o porozumění se Spojenými státy uvolnil blokádu Hormuzského průlivu, a lodní doprava na této klíčové námořní trase by se tak do měsíce vrátila na předválečnou úroveň.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,84 procenta na 2561,99 bodu. Dolů ho tlačily mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ, které odevzdaly všechny pondělní zisky. Ztrácela i Erste Bank nebo Komerční banka.
Do Rady Českého rozhlasu 📻📻📻 zvolila dnes Sněmovna publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. V dnešní volbě neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.