Andrej Babiš se dostává pod stále větší tlak kvůli své neochotě vydávat peníze na zbrojení. Jeho mantra investujeme do lepšího života, válku nechceme, se začíná drolit. Mezitím Martin Kupka představil stínovou vládu, plnou starých kádrů. A ministr kultury si vysloužil permanentní protesty před svým sídlem.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) selhal ještě dříve, než začal fakticky vládnout. Na úvod mimořádné schůze Sněmovny k návrhu opozice na vyslovení nedůvěry vládě to řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Podle něj vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů nepracuje pro Českou republiku a její obyvatele, ale především sama pro sebe. Kabinet podle Kupky vyniká arogancí, střetem zájmů a vnitřními problémy.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský zvažuje vstup do Občanské demokratické strany. Podle předsedy ODS Martina Kupky by se mohl stát jednou z viditelných tváří poslaneckého klubu. Kupka to uvedl v pořadu České televize Týden v politice.
Těžkou zatěžkávací zkouškou si prošlo vedení ANO. Andrej Babiš si už při vzniku svého projektu usmyslel, že to bude demokratické uskupení, tedy že musí mít pravidelně sjezdy, které hlasováním potvrdí vedení. Demokracii tedy bylo na sjezdu Babišovců učiněno za dost. A samozřejmě, dobře to dopadlo.
Vedení Občanské demokratické strany dnes na kongresu v pražských Vysočanech přebral Martin Kupka po Petru Fialovi, který stranu vedl 12 let. Dosavadní místopředseda strany a exministr dopravy získal zhruba dvoutřetinovou podporu delegátů a podle očekávání porazil místostarostu městského obvodu Ostrava-Jih Radima Ivana. Kupka slíbil kontinuitu ve směřování ODS i snahu o modernizaci strany. Prvním místopředsedou ODS dnes kongres zvolil starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Řadové místopředsedy budou občanští demokraté vybírat v neděli.
Zvolením Martina Kupky do čela nejsilnější opoziční strany jako by ODS řekla. Ano, rádi bychom vítězili ve volbách. Ale nechceme v partaji žádnou revoluci. K volebnímu vítězství se dopracujeme evolucí, postupnými změnami. Působí to jako nereálná iluze.
Zvolení Martina Kupky do čela ODS znamená konec jedné éry, nikoli nový začátek. Odchod Petra Fialy po dvanácti letech je přiznáním, že strana v posledních letech ztratila tah na branku i jasnější identitu. Kupka teď stojí před úkolem ODS nejen řídit, ale znovu jí dát smysl.
Občanskou demokratickou stranu povede dosavadní místopředseda a bývalý ministr dopravy Martin Kupka. V tajné volbě na pražském kongresu porazil místostarostu Ostravy-Jihu Radima Ivana. Kupka chce z ODS vybudovat sebevědomou opoziční sílu a vrátit ji zpět do vlády.
Martin Kupka před delegáty kongresu ODS představil svou vizi strany jako sebevědomé a kompetentní opozice. Pokud bude zvolen předsedou, chce občanské demokraty připravit na návrat do vlády prostřednictvím reforem, silného programu a důsledné kontroly kabinetu ANO, SPD a Motoristů.
Občanští demokraté zahájili v Praze dvoudenní volební kongres, na němž se rozhodne o novém vedení strany. Odcházející předseda Petr Fiala otevřeně podpořil místopředsedu Martina Kupku. Ten slibuje návrat k reformám a posílení pravicové identity ODS, zatímco jeho vyzyvatel Radim Ivan přichází s vizí „Česka bez regulací“.
Členové ODS si před kongresem pochvalují, jak se strana při změně vedení probudila k životu. Jaký se v ní najednou rozhořel názorový kvas. Výsledkem má být nová ODS, svěží, plná elánu a nasazení, stojící na důrazu na tržní ekonomiku. Očekává se, že novým motorem se stane Martin Kupka.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.