Evropští lídři vzkazují Trumpovi: Grónsko není americké
Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.
„Bezpečnost Arktidy zůstává klíčovou prioritou pro Evropu a je zásadní pro mezinárodní a transatlantickou bezpečnost,“ stojí v prohlášení, které podepsali francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk, španělský premiér Pedro Sánchez, britský premiér Keir Starmer a dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Navýšení aktivit i investic
Severoatlantická aliance podle nich jasně uvedla, že je arktický region pro pakt prioritou, a evropští spojenci již podnikli určité kroky. „My a mnoho dalších spojenců jsme posílili svou přítomnost, navýšili své aktivity i investice, abychom zajistili bezpečnost Arktidy a odradili protivníky. Dánské království - včetně Grónska - je součástí NATO,“ stojí v dokumentu. Prohlášení rovněž zdůrazňuje důležitost dodržování zásad Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic. „Jedná se o univerzální zásady a my je nepřestaneme bránit,“ dodává text a označuje Spojené státy za zásadního partnera v tomto úsilí.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
USA si mohou s Grónskem dělat, co chtějí. Nikdo se jim nepostaví na odpor, hlásal hlavní Trumpův poradce Miller
Politika
Trump v neděli v rozhovoru s časopisem The Atlantic řekl: „Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu.“ Své plány na získání Grónska, při nichž v minulosti nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se proti Trumpovým výrokům ihned ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal.
Výzva Trumpovi
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dnes evropským lídrům poděkoval za vyjádření solidarity a znovu vyzval USA k „uctivému dialogu“ prostřednictvím vhodných diplomatických a politických kanálů s využitím stávajících fór založených na existujících dohodách s USA. „Dialog musí probíhat s respektem k tomu, že status Grónska je zakotven v mezinárodním právu a principu územní celistvosti,“ uvedl Nielsen na Facebooku.
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
OBRAZEM: Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci
Politika
Zvláštní vyslanec USA pro Grónsko Jeff Landry dnes v reakci na na společné prohlášení Evropanů televizi CNBC řekl, že „bezpečnost by měla být pro Spojené státy hlavním zájmem“. Na otázku, zda by se bezpečnost měla řešit ve spolupráci s NATO, odpověděl: „Myslím, že bychom se měli zeptat Gróňanů.“
Landry dnes prohlásil, že Trump nabízí Grónsku ekonomické příležitosti, ale nemyslí si, že by si prezident ostrov vzal silou. „Myslím, že prezident podporuje nezávislé Grónsko s ekonomickými vazbami a obchodními příležitostmi pro Spojené státy,“ řekl Landry a dodal, že USA mají Grónsku co nabídnout více než Evropa.
Trump jmenoval republikánského guvernéra Louisiany Landryho svým zvláštním vyslancem pro Grónsko minulý měsíc.
