Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump zahájil další pokus o připojení Grónska k USA. Pomoci mu má guvernér Louisiany

Jeff Landry
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.

„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě, světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a uvedl, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“. Zároveň dodal, že nijak nebude ovlivněna jeho současná pozice guvernéra, v níž je od loňského ledna.

„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni - včetně USA - musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena. Ten pak v televizi řekl, že jej Landryho slova o připojení Grónska „zvláště znepokojily“, označil je za zcela nepřijatelné a dodal, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby mu celou věc vysvětlil.

„Zachování územní celistvosti Dánského království, jeho suverenity a neporušitelnosti jeho hranic je pro Evropskou unii zásadní,“ řekl podle Reuters mluvčí diplomatické služby EU Anouar El Anouni.

„Opět jsme se probudili do nového prohlášení amerického prezidenta, který jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko. Může to znít velkolepě, ale pro nás se nic nemění. O naší budoucnosti rozhodujeme sami. Grónsko je naše země a je třeba respektovat jeho územní celistvost. Rádi spolupracujeme s jinými státy, včetně USA, ale vždy to musí být s respektem k nám, našim hodnotám a přáním,“ napsal grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na Facebooku.

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona

V první várce dokumentů týkajících se odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, figuruje podle BBC několik známých osobností. Kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednoho z jeho předchůdců Billa Clintona a bratra anglického krále Karla III., Andrewa Mountbattena Windsora, zahrnuje seznam i zpěváka kapely Rolling Stones Micka Jaggera a popovou ikonu Michaela Jacksona.

Přečíst článek

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters. Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.

FOTOGALERIE: Letošní protesty v Grónsku proti Trumpovi

Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Viviam Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Související

Vlček z Ascopy se vrací do státní správy, nastupuje na MŽP

Pavel Vlček, předseda Výkonného výboru ASCOPA
ASCOPA, užito se svolením
 nst
nst

Na pozici šéfa kabinetu ministerstva životního prostředí nastupuje Pavel Vlček, dosavadní prezident komunikační asociace ASCOPA. Vlček má za sebou bohatou kariéru v PR a PA ze státní i soukromé správy.

Pavel Vlček po osmi letech odchází z čela profesní asociace pro vztahy s veřejností Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA), někdejší PR Klub. Během té doby asociace zásadně změnila podobu. „ASCOPA je mojí srdeční záležitostí a bylo mi ctí v roli předsedy v uplynulých téměř 8 letech intenzivně podporovat její růst a rozkvět. Dnes je nejširší oborovou a profesní platformou, a to by nebylo možné bez kolegyň a kolegů, kteří se na jejím rozvoji v poslední dekádě podíleli. Za to všem spolupracovníkům, členům, partnerům a podporovatelům děkuji a těším se na další spolupráci a setkávání,“ řekl Vlček. O změnách server newstream.cz informovala asociace. 

Vlček odchází řídit kancelář nového ministra životního prostředí Petra Macinky. „Pavla Vlčka znám opravdu dlouho, poznali jsme se v době, kdy působil na rezortu průmyslu a obchodu a já v prezidentské kanceláři. Jeho manažerské zkušenosti z mezinárodních firem a organizací, státní správy a také neziskové sféry budou pro řízení ministerstva životního prostředí posilou. Oceňuji především jeho dlouholeté zkušenosti s vedením strategických iniciativ a zkušenost s jednáním s nejrůznějšími partnery jak na tuzemské, tak na mezinárodní úrovni,“ řekl Macinka. 

ASCOPA má nové nejvyšší vedení. Výkonný výbor zvolil na pozici nové předsedkyně výkonného výboru jeho současnou místopředsedkyni Petru Adámkovou z Onko unie. Novým místopředsedou bude Ondřej Šuch ze společnosti Skanska. Pavel Vlček z funkce předsedy výkonného výboru odstoupil v návaznosti na své páteční jmenování ředitelem kabinetu ministra životního prostředí.  

Vlček zůstává i nadále členem Výkonného výboru, spolu s ním také Jitka Němečková, Corporate Affairs and Sustainability Director Lidlu a Lucie Dosedělová, výkonná ředitelka ASCOPA.

Bohatá kariéra

Pavel Vlček má za sebou bohatý profesní životopis, působil jako zkušený manažer komunikace a firemních vztahů v oblasti financí, energetiky, ICT, seniorní konzultant, zkušenosti z oblasti oborových asociací a neziskového sektoru. Do konce roku 2024 byl členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která je poradním orgánem vlády a zabývá se takovými agendami jako je například Fit for 55 a jejich dopady na českou ekonomiku.  

V nové roli bude Vlček zajišťovat podporu ministra jako člena vlády při plnění jeho povinností, a to z hlediska organizačního, řídicího a kontrolního. Zajišťuje například konzultace k odborným problémům a koordinuje činnost externích specialistů. Má na starosti cesty ministra a zabezpečuje jejich protokolární část. „Funkční a efektivní ochrana přírody a současně zachování konkurenceschopnosti České republiky jsou samozřejmě klíčové. S tím souvisí potřeba revize souvisejících politik a jejich aplikací, tak aby byly realistické a nebyly ekonomicky likvidační,“ vysvětluje Vlček svůj pohled na agendu životního prostředí. 

Vlček má rozsáhlé zkušenosti v sektorech bankovnictví, energetiky či ICT. Řídil komunikaci a firemní vztahy například v Citibank či mBank, byl prezidentem Asociace provozovatelů mobilních sítí, která sdružuje tři velké mobilní operátory, působil také jako mediální konzultant pro Trinity Bank. 

V minulosti také působil ve státní správě, kdy byl v letech 2009 až 2012 šéfem komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Pracoval pro tři ministry – nastupoval za Vladimíra Tošovského, který byl členem úřednické vlády Jana Fischera, spolupracoval s Martinem Kocourkem a krátce také s Kocourkovým nástupcem Martinem Koubou, ministry vlády Petra Nečase. Po odchodu z MPO v letech 2012 a 2013 pracoval pro skupinu Rosatom v době zakázky na stavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín. V té době, před ruskou invazí na Krym, byl ruský jaderný partner považován za favorita soutěže, protože měl historicky silné vazby na český jaderný průmysl, včetně majetkového podílu ve Škodě JS.

Vlček začínal jako novinář ve vydavatelstvích Motor-Presse Bohemia a Economia, kde byl redaktorem a později vedoucím rubriky marketing oborového časopisu Marketing & Media.  Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, zde také několik let přednášel o komunikaci.

 

Prohlédněte si, kdo jsou nejlepší čeští mluvčí

Mluvčí soutěží ve třech kategoriích – komunikace ve veřejném sektoru, v soukromém sektoru a ocenění PR týmů. Prestižní klání pořádá oborová asociace ASCOPA.

Přečíst článek

Související

Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci

Trafostanice a stožáry vysokého napětí na Frýdeckomístecku
ČTK
Jan Palaščák

ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.

Před několika dny vydal ČEPS dlouho očekávaný Rozbor závažné provozní a poruchové události způsobený výpadkem vedení V411, v jehož důsledku postihl 4. července střední a severní Čechy výpadek dodávek elektřiny pro zhruba milion odběrných míst. S pádem vodiče, byť páteřního vedení, by si přitom přenosová soustava poradila, kdyby nebylo souběhu celé řady dalších událostí v čele s výpadkem v elektrárně Ledvice (ELED) jako zdroje, na který se v danou chvíli spoléhalo. 

V kritických okamžicích totiž nejprve došlo ke strojní poruše v Ledvicích a o pár minut později k vypnutí napěťově-frekvenční ochranou. Současně dispečeři ČEPS údajně po nějakou dobu pracovali s výkonem, který do sítě ve skutečnosti nepřitékal. Jistě byli pod extrémním tlakem a v nejlepší snaze hledali nějaké řešení, protože „vznik takového unikátního provozního stavu elektrárenského bloku nebyl v TRIS (dispečerském systému ČEPS) předpokládán.“ 

Kritickým pohledem zvenčí to tedy vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl dispečerské řešení mimořádné situace. Podle zprávy ČEPS ovšem za všechno může onen drát, respektive chybně provedená instalace tahové spojky v místě jeho opravy v prosinci 2024. Zatímco Policie ČR věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, ČEPS se po firmě, která instalaci provedla, chystá vymáhat škodu ve výši půl až celého milionu korun. 

A to v kontextu toho, že účelovou hrou s nouzovým stavem za účasti ministra průmyslu Vlčka bylo poškozeným průmyslovým podnikům či obchodníkům a restauratérům znemožněno uplatnit nároky v řádu miliard korun. (Onoho dne nebyl vyhlášen stav předcházející stavu nouze a stav nouze byl vyhlášen, až když krizová situace pominula.) Zatímco nejprve ČEPS a ČEZ neměli „sladěné notičky,“ tak nyní v dobře načasované adventní selance je inspirace zjevná - ČEPS to zaflikoval stejně jako ČEZ v kauze „sváry“ na jádru. Neboli za všechno můžou dva montéři s ručením omezeným.

Zároveň si všimněme, že zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako dlouho dopředu avizovaný předběžný report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V Evropě  nemají o příčinách výpadku zdaleka tak křišťálově jasno, naopak si vyžádali bližší informace k roli Ledvic v rámci incidentu a k příčině výpadku distribuovaných zdrojů. Oba dva problémy paradoxně v Česku známe již od začátku kauzy, kdy v první fázi ČEPS obvinil ČEZ (Ledvice) a vzápětí ČEZ pojmenoval chyby ČEPS, v zásadě v oblasti (re-)dispečinku.

Finální zpráva, kterou mezinárodní panel vyšetřovatelů vydá v červnu příštího roku, tak může obsahovat poměrně závažnou kritiku týkající se provozu ledvické elektrárny i selhání na straně ČEPS. Což je pro Česko zřejmě jediná šance, jak zjistit, co se doopravdy stalo, vzít si z výpadku ponaučení, a také jak investovat chystané stovky miliardy do elektrizačních sítí účelně. Jsou to peníze, které platíme všichni na účtech za elektřinu. Peníze, které jdou omezenému počtu firem v ne zcela transparentním prostředí, kde se občas ztratí materiál ze skladu nebo rovnou celá firma. 

Do července jsme si mysleli, že sítě jsou za ty peníze alespoň fyzicky robustní a moderně řízeny. Tím už si tak jisti být nemůžeme. Výrok o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ ukazuje, kromě jisté arogance v PR na straně ČEPS, také na možnou dosud nevyřčenou podstatu selhání dispečinku. Možná pracujeme se zastaralým modelem sítí, který vznikl v jiné době, kdy elektřina „tekla pouze z kopce a ne do kopce,“ neboli před nástupem OZE. Jinak by patrně re-dispečink dopadl lépe. A hlavně by nemohl ČEPS dojít ke zjevnému nepochopení moderní Thalebovské statistiky a dopustit se výroku, kde jim to vyšlo přesně „jedna ku třem milionům a přitom jsme všechno udělali správně.“

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Přečíst článek

Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě v EU

Jan Palaščák: Fialova vláda Státní energetickou koncepci odbyla. Tak snad nepřijde blackout

Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.

Přečíst článek

Co dělat, když vypnou proud

Jak přežít blackout. Co si připravit pro krizovou situaci

Lidí, kteří stav nouze neberou na lehkou váhu, přibývá i v České republice. Své rodinné domy vybavují dieselagregáty, ve sklepích a garážích uchovávají zásoby trvanlivých potravin a mají i plné mrazáky. Trend energeticky nezávislejších domácností tak sílí.

Přečíst článek

Související

Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě v EU

Jan Palaščák: Fialova vláda Státní energetickou koncepci odbyla. Tak snad nepřijde blackout

Přečíst článek

Žádný blackout ani vyšší účty za elektřinu. S koncem uhelných zdrojů v Česku nic takového nehrozí, uklidňují analytici

Přečíst článek
Doporučujeme