Evropa se brání Číně. Chce víc vyrábět doma
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Evropská komise (EK) ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou zejména v oblasti tzv. čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
Konkrétně jde o ochranu tří strategických odvětví: těžkých průmyslových výrobků, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čistých technologií a automobilového průmyslu. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group
Zprávy z firem
Odpověď na tlak z Číny
Opatření se zaměřují na odvětví, která jsou strategicky důležitá pro ekonomiku EU a která v současnosti čelí silnému konkurenčnímu tlaku zejména ze strany Číny. Jde o energeticky náročná odvětví (ocel, cement, hliník, chemikálie), technologie s nulovými čistými emisemi a výrobu automobilových součástek.
Akt zavádí pravidla, podle nichž se při veřejných zakázkách a státní podpoře bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, například na chemický průmysl.
„Tím se posílí evropské výrobní kapacity a podpoří poptávka po čistých technologiích a produktech vyrobených v Evropě,“ uvedla EK.
V praxi by to podle bruselského serveru Politico mělo znamenat, že evropské vlády budou nuceny vynakládat více peněz daňových poplatníků na takzvané zelené produkty vyrobené v EU, což podpoří poptávku po domácím průmyslu.
Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal. 
Dominik Stroukal: Reformy bez kontinuity jsou jen drahé experimenty. Růst nepřinesou
Money
Spor o podobu zákona
Dohady o tom, jak by mělo nařízení vypadat, se značně protáhly. Schůzka šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů začala v pondělí a nakonec pokračovala i v úterý. Teprve ve středu komise návrh schválila.
Původní plán francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného měl přitom být mnohem rozsáhlejší. Negativní reakce ze strany kolegů eurokomisařů, členských států i obchodních partnerů sedmadvacítky ho ale donutily návrh zmírnit, uvedl server Politico.
Nařízení má zvrátit podle kritiků alarmující úpadek evropského průmyslu.
Nespokojenost na všech stranách
S výsledným návrhem, který se neustále měnil a jehož zveřejnění se tak od ledna odkládalo, podle zdrojů ČTK nakonec není spokojen téměř nikdo – ani Séjourné, ani ostatní.
Očekává se, že normu ještě dál pozmění spoluzákonodárci, tedy Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.
„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nekalé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, která podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ komentoval návrh eurokomisař Séjourné.
„Vytvoří také pracovní místa tím, že peníze daňových poplatníků nasměruje do evropské produkce, sníží naši závislost a posílí naši ekonomickou bezpečnost a suverenitu,“ dodal.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Problém nové hospodářské strategie je, že řeší vše. Potřebujeme priority, říká ekonom
Money
