Trump se rozhovoru navezl do Britů. Starmer mě velmi zklamal, uvedl
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.
„Šlo o zdaleka ten nejpevnější vztah. Je velmi smutné vidět, že už zjevně není tím, čím býval. Nyní máme velmi silné vztahy s jinými evropskými zeměmi,“ řekl šéf Bílého domu v rozhovoru s britským deníkem The Sun, v němž pochválil zejména Francii a NATO.
„Starmer mě velmi zklamal“
Prezident v pondělním rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph kritizoval Starmera za přílišné otálení s povolením, aby USA využily klíčové vojenské základny Diego García na Čagoských ostrovech, které se nacházejí v Indickém oceánu. Británie nechtěla podle Le Figaro povolit ani užívání základny Fairford v Anglii. „Měl pomoci, ale nebyl ochoten spolupracovat. Nikdy bych nečekal, že se něco takového ze strany Británie stane. Starmer mě velmi zklamal,“ uvedl Trump.
Evropští představitelé se obávají, že válka Spojených států proti Íránu odvede pozornost Washingtonu od Ukrajiny. Upozornil na to server Politico, podle kterého by nový konflikt mohl mít přímé dopady na dodávky amerických zbraní Kyjevu.
Zapomenutá válka? Trump upřel pozornost na Blízký východ, Ukrajina varuje před výpadkem zbraní
Politika
Londýn po prvním odmítnutí v neděli souhlasil, aby britské základny, včetně základny Diego García, Washington využil k útoku na íránské odpalovací zařízení. Britové ale nepovolili využít proti Íránu britské vojenské základny na Kypru poté, co jednu z nich v noci na pondělí zasáhl bezpilotní letoun, zřejmě vyslaný libanonským hnutím Hizballáh, které je spojencem Íránu. Rozhodnutí Londýna vyvolalo obavy kyperských úřadů.
„Prezident Trump nesouhlasil s naším rozhodnutím nezapojit se do prvotních útoků, je ale mou povinností posoudit, co je v národním zájmu Británie. To jsem udělal a stojím si za tím,“ řekl Starmer podle agentury Reuters v pondělí v parlamentu.
Lídr labouristů v dolní komoře čelil kritice šéfky konzervativní opozice Kemi Badenochové, která mu vyčítala jeho původní odmítnutí a nedostatek hlasité podpory americko-izraelské operace. Starmer dříve řekl, že zapojení Británie do úderu proti Íránu má výlučně obranný charakter, sám ale nevěří tomu, že pokus o změnu íránského režimu leteckým bombardováním bez pozemní invaze bude fungovat.
Svoboda tisku v Evropě zůstala i v roce 2025 pod silným tlakem. Právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií i přeshraniční represe dál ohrožují práci novinářů. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, projektu Rady Evropy zaměřeného na ochranu žurnalistiky.
Svoboda médií pod tlakem. Hrozeb v Evropě přibylo o téměř třetinu
Politika
Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán v sobotu s cílem zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Prezident Donald Trump zmiňoval, že země nesmí získat jaderné zbraně. Jeden z úderů zabil duchovního vůdce Alího Chameneího, zemřelo také téměř pět desítek dalších předních činitelů. Írán podnikl v reakci na americko-izraelský útok řadu odvetných úderů v arabských zemích regionu.
Britský premiér loni podepsal dohodu o předání svrchovanosti nad Čagoskými ostrovy Mauriciu. Do Čagoského souostroví patří také atol Diego García, na němž se nachází strategicky důležitá námořní a letecká základna, kterou využívá jak Británie, tak i Spojené státy. Trump rozhodnutí označil za Starmerovu velkou chybu a projev totální slabosti.