Dalibor Martínek: Pavel si přišel do Sněmovny pro úšklebky a parodii potlesku
Prezident Petr Pavel přišel poprvé promluvit před novou Poslaneckou sněmovnu. Přišel se s ní prý seznámit, uváděl dopředu svou návštěvu. Samozřejmě dobře ví, s kým má tu čest. Pavel se ve svém desetiminutovém proslovu snažil působit jako pověstný svorník. Promluvil, ale všichni účastníci si dobře uvědomovali své pozice.
Ústředním poselstvím prezidenta Sněmovně byly výdaje na bezpečnost a obranu země. Není jediný ospravedlnitelný důvod, aby výdaje na bezpečnost stagnovaly, je mnoho důvodů, aby rostly. Posilování obrany není příprava na válku, ale cesta k míru, pravil. Na faktu, že Babišova vláda nehodlá výdaje na armádu zvyšovat, se však nic nemění.
Druhým tématem krátkého Pavlova proslovu byl apel na snahu o hledání společných stanovisek opozice a koalice, aspoň na hlavních společenských tématech. Těmi podle Pavla jsou bezpečnost, školství nebo inovace, oblasti, které přesahují jedno volební období.
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Názory
I Macinka se postavil
Milý, neškodný proslov. Zajímavé bylo sledovat záběry oficiálních kamer z Poslanecké sněmovny. V jednom záběru je řečnický pultík. Z pohledu pozorovatele vlevo pravá Babišova ruka Karel Havlíček, vpravo Petr Macinka. Uprostřed Pavel, za ním v zákrytu není vidět Andrej Babiš. Jiná kamera zabírá šéfa sněmovny Tomia Okamuru.
Při příchodu prezidenta zní prezidentská fanfára. I Macinka, který s prezidentem stále trucovitě nemluví, dostal jen Červeného a ne Turka, se postavil a zapnul si sako. Každá rebelie má své meze.
Když Pavel krátce hovořil, a nebyly to objevné myšlenky ani výrazný nebo překvapivý apel, prostě jen žádal hledání shody napříč spektrem a víc peněz na armádu, Havlíček si dělal poznámky, Macinka se neklidně vrtěl. Babiš nebyl vidět, předseda sněmovny Tomio Okamura si hrál na sochu.
Pavel také podpořil výdaje na neziskový sektor, který vláda ostentativně osekává. A uvedl, že nám chybí legislativa pro krizové situace. Nebylo to žádné burácivé naléhání, prostě četl projev. Jak to s výsledky bude je každému jasné. Žádné nebudou. Vláda má sto osm, prezident s tím nic nezmůže.
Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.
Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?
Názory
Jeho jedinou silou je, mít dobré vztahy s Andrejem Babišem. Oba to vědí, ani jeden nechce tomu druhému lézt do zelí. Občas nějaký ten proslov, ale hlavně klid na práci. V takovémto módu patrně nebude vládní koalici, hlavně Andreji Babišovi, patrně vůbec vadit, pokud by Pavel obhájil za dva roky svůj prezidentský post. A opozice zase nechce proti Pavlovi nasazovat svého kandidáta.
Hradu i vládě způsob vzájemné koexistence evidentně vyhovuje. Už není žádný střet Hrad versus vláda. Občas se možná vyskytnou nějaké třenice, ale obě strany budou vždy pro konsenzus. A to přesto, že se Pavel s Babišem nebo Macinkou nemusí. Když Pavel ukončil svůj krátký proslov, potlesk poslanců byl vlažný. Macinka si jen tak otřel ruce o sebe, Babiš třikrát vlažně tlesknul. Nejdéle předstíral potlesk slušně vychovaný Karel Havlíček.
