Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací
iStock
Veronika Kudrnová

Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.

Střadatelé se dnes nemusí dívat na výpis ze spořicího účtu s pocitem marnosti. Bonusové úroky totiž v řadě bank inflaci nejen dorovnávají, ale často ji i překonávají. Otázka ale zní: je to jen dočasné okno příležitosti, nebo snad nový, střednědobý normál? 

Inflace v Česku dál zpomaluje a v únoru se drží poblíž dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB). Úrokové sazby ČNB, od nichž se v zásadě odvíjejí i úroky na spořácích, zůstávají po zasedání bankovní rady z minulého týdne beze změny. Na stejné úrovni se drží už od května 2025 a většina ekonomů oslovených newstream.cz nečeká v nejbližších měsících žádný zásadní obrat.

Jádrová inflace, tedy ta bez cen potravin, energií a regulovaných složek, bude podle hlavního prognostika Komerční banky Martina Gürtlera v souvislosti s uvolněnější fiskální politikou vlády zhruba od poloviny letošního roku spíše růst. „Nepředpokládáme proto, že by ČNB letos úrokové sazby snižovala, ale úplně vyloučit to samozřejmě nelze,“ předestírá Gürtler.

Termíňáky v roce 2026: Kam se vyplatí zaparkovat peníze

Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.

Přečíst článek

Aktuální prognóza České spořitelny také počítá se stabilitou úrokových sazeb během letošního roku. Hlavním důvodem je právě očekávaná zvýšená hodnota domácí složky inflace (tj. jádrová inflace), která by se podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského mohla pohybovat se mezi 2,5 a 3,0 procenty. Také Polanský připouští, že se nedá vyloučit ani snížení sazeb, když na tiskové konferenci po únorovém zasedání o této možnosti bankovní rada diskutovala.

Analytici Trinity Bank ve vývojových scénářích kalkulují s tím, že by ČNB mohla letos sáhnout k jednomu, maximálně dvěma snížením sazeb. Rozhodovat přitom podle nich nebude jen domácí inflace, ale také vývoj geopolitické situace, kurz koruny nebo vnější ekonomické šoky. 

Nejvýhodnější spořicí účty

Současná stabilita sazeb centrální banky je pro komerční banky jasným signálem. Začátek února proto nepřinesl žádné výrazné přepisování ceníků a podle vyjádření bank to nevypadá na zásadnější posuny ani do budoucna. Trhem se téměř unisono nese vzkaz: úroky na spořicích účtech ponecháváme pro nejbližší měsíce tam, kde jsou (viz žebříček spořicích účtů na konci článku).

Při detailnějším pohledu na nabídky bank je ale zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými spořicími účty zůstávají výrazné. V čele žebříčku se drží banky, které jsou ochotné jít s úrokem nejvýš, často ale výměnou za splnění konkrétních podmínek. Úrok začínající čtyřkou některé banky stále ještě neopustily, ale přesouvají ho do bonusů, časově omezených akcí a podmiňují ho aktivitou, investováním nebo limitem pro vklad. 

Aktuálně nejvýrazněji vyčnívá Partners Banka, která si první místo drží díky bonusové sazbě navázané na doporučení nového klienta. Za každou nově „ulovenou duši“ získá klient Partners banky na jeden kalendářní měsíc úrok 4,06 procenta (tedy o jeden procentní bod víc oproti základní sazbě) pro vklady do půl milionu korun. Stejné zvýhodnění, ale na celého čtvrt roku, získá i nováček. „V následujících měsících chceme udržovat naši stávající atraktivní spořicí propozici a zvažujeme ještě její další vylepšení,“ prozrazuje mluvčí Partners Banky Tereza Píchalová.

Spoření na stáří: kdo má těžkou práci, má nově výhodu

Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.

Přečíst článek

Hned za ní se v žebříčku drží mBank se svým mSpořicím účtem Plus, která nabízí úrok přesahující čtyři procenta bez nutnosti doporučení, ovšem při splnění aktivních podmínek na běžném účtu. Vysoko zůstává také Raiffeisenbank, jež kombinuje čtyřprocentní sazbu s požadavkem na pravidelné platby kartou. Právě tyto tři banky dnes udávají tempo trhu a slouží jako referenční bod pro konkurenci.

To ale neznamená, že by ostatní banky chtěly ze spořicích účtů udělat nezajímavý produkt. Naopak. Pro většinu z nich jde stále o klíčový nástroj, jak si udržet klienty a jejich peníze.

„Střadatelé jsou si stále více vědomi podmínek pro získání nejlepšího úročení, stejně tak i nabídek konkurence. Úrokové sazby depozitních produktů obecně velmi bedlivě sledují,“ podotýká mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata a dodává: „Spořicí účty nicméně nepovažujeme za produkt, který může inflaci dlouhodobě porážet, a proto klienty motivujeme k vlastnictví investičních a státem podporovaných produktů. U těch z hlediska zhodnocení vidíme dlouhodobě vyšší smysl.“

Spořicí účty v lednu 2026: Čtyřprocentní úrok nezmizel, ale přibylo podmínek

Čtyřprocentní úrok se na nejlepších spořicích účtech drží i po Novém roce, i když pro mnohé střádaly už jen pro oko. Kdo chce dnes ze spoření vytěžit maximum, musí hlídat nejen číslo v ceníku banky, ale i limity, bonusy a další drobně psané podmínky. Víme, kde vám za vaše peníze dají nejvíc.

Přečíst článek

Spořicí účet jako základ, ne cíl

K chytré správě a diverzifikaci volných prostředků vedou klienty i v Moneta Money Bank. „Klienty motivujeme k investování části prostředků do fondů, kde mohou dosáhnout vyššího potenciálního výnosu než na spořicích účtech při zachování dobré likvidity,“ uvedla mluvčí banky Tereza Ryšanová. 

Také v UniCredit Bank pozorují, že klienti více přemýšlejí o rozložení svých financí. „Stále více lidí chápe rozdíl mezi krátkodobým spořením a dlouhodobým investováním a aktivně oba přístupy kombinuje,“ říká mluvčí banky Petr Plocek.

Podobnou zkušenost mají i v Air Bank. Podle zástupce tiskové mluvčí Michala Kuzmiaka se klienti o své peníze zajímají mnohem aktivněji než dříve a častěji zvažují i jiné způsoby jejich uložení tak, aby se co nejlépe zhodnocovaly. Pro ty, kteří s investováním teprve začínají a chtějí si budovat dlouhodobou finanční rezervu, bývá první volbou automatická investiční platforma Portu – ať už v podobě klasických portfolií, nebo portfolií zaměřených na investování na penzi v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zvyšuje se podle něj i zájem o přímé investice do akcií a ETF.

Výše zůstatků, které střadatelé drží, roste napříč bankami. Zároveň se ale mění způsob, jakým lidé své peníze rozkládají. „Vedle spořicích účtů posiluje role termínovaných vkladů a investic do fondů, zejména formou pravidelných měsíčních investic,“ podotýká ředitelka marketingu a komunikace skupiny Creditas Lucie Brunclíková. 

Spořicí účty tak v současném prostředí chrání hodnotu krátkodobé rezervy. Banky zároveň dávají čím dál jasněji najevo, že spořák nemá být konečnou stanicí, ale spíš výchozím bodem. V době klesající inflace a relativně stabilních sazeb se proto láme chování klientů – část peněz zůstává na účtu pro jistotu, zbytek se postupně přesouvá tam, kde má šanci vydělávat víc. Právě tahle kombinace bude novým standardem, se kterým budou muset střadatelé i banky počítat i v dalších letech.

Žebříček spořicích účtů (únor 2026)

Rychlý přehled nejzajímavějších sazeb a podmínek. Detaily a kompletní srovnání doplňují poslední dva sloupce tabulky. Scroll pro pohyb v tabulce na jejím konci.

Banka Max. sazba p.a. Limit pro max. sazbu Podmínky pro max. sazbu Poznámka
1 Partners Banka 4,06 % do 500 000 Kč Doporučení nového klienta / využití kódu od stávajícího klienta. Pro doporučovatele platí na měsíc, pro nováčka na 3 měsíce. Poté se sazba vrací níž na 3,06 % za podmínky pěti plateb měsíčně, jinak úrok spadne na polovinu 1,5 %.
2 mBank 4,01 % do 500 000 Kč První 3 měsíce bez podmínek. Po akčním období typicky: příjem min. 15 000 Kč/měs. + min. 5 plateb kartou/měs. Garance sazeb do 28. 2. 2026.  Nad 500 tis. banka úročí zůstatky nižšími sazbami. (např. 3,61 % do 3 mil. a 3,21 % nad 3 mil.).
3 Raiffeisenbank 4,00 % do 500 000 Kč 10 plateb/měs. Výše bonusového úroku se odvíjí od výše zůstatku a  toho, jaký máte sjednaný běžný účet. U Chytrého BÚ se vklady úročí 4% jen do půl milionu.  U Aktivního i Exkluzivního BÚ se vklady do půl milionu úročí 4%. Částka od 500 tis. do 1 mil., respektive 5 mil. u Exkluzivního BÚ pak 3%.
4CREDITAS 4,0 % / 3,5 % do 500 000 Kč  Investice min. cca 3 000 Kč/měs. pro 4,0 %. Nižší investice 3000 Kč/měs. zajistí střadateli úrok jen 3,5 %. Pro nulové investice platí sazba 3,0 %. Zůstatky nad půl milionu banka úročí 1 %. 
5ČSOB 3,80 % do 250 000 Kč (pro Premium konto do milionu) 5 plateb/měs. a kombinace aktivit (investice/penze/stavebko) aspoň 1500 Kč/měs. (s Premium 4000 Kč/měs). Od čtvrt milionu do milionu je úrok 2 %, nad milion 0,15 %. Při nesplnění podmínek jen 0,25 % do milionu.
Garance sazeb do 31. 3. 2026.
6Česká spořitelna 3,80 % do 400 000 Kč Plus účet + George + pravidelné investice nebo penzijní spoření (typicky min. 2 000 Kč/měs.) Zůstatek nad limit bývá úročen výrazně níž (řádově setiny procenta).
7VÚB Banka 3,60 % bez stropu Bez podmínek (produkt slovenské banky pro CZ klienty) Pozor na daňové potvrzení – bez doložení daňového domicilu může banka uplatnit srážku (základní sazba 19 %).
8Komerční banka 3,50 % do 1 000 000 Kč Bonus typicky na 6 měsíců (aktivace v aplikaci), podmínkou bývá jednorázový převod min. 100 000 Kč, neplatí pro nové klienty. Po bonusovém období sazba klesá na 3,0 %.
9Fio banka 3,25 % do 200 000 Kč Bez složitých podmínek Pro pásmo od 200 000 do milionu je úrok 0,1 %, od jednoho do deseti milionů 0,15 %, nad deset milionů 0,2 %.
10Trinity Bank 3,21 % nad 600 000 Kč Pásmové úročení (vyšší sazba až od vyššího zůstatku) Při zůstatku nad 300 000 Kč do 600 000 Kč je sazba na celý vklad 2,38 %, při nižším zůstatku jen 2,01 %. 
11UniCredit Bank 3,15 % do 2 000 000 Kč Min. 3 platby/měs. + příjem min. 20 000 Kč nebo investice min. 2 000 Kč/měs.  
12MONETA Money Bank 2,9 % bez limitu  Prémiový účet Gold; bez poplatku typicky při vyšším objemu vkladů aspoň milion korun Alternativa „Spoření H“ nabízí 2,6 % do 1 mil., 0,5 % nad 1 mil. Garance sazeb do 31. 3. 2026.
13Air Bank 2,6 % do 300 000 Kč (až do 500 000 Kč při aktivitě) Aktivita: Min. 5 plateb/měs. + příjem 25 tis. Kč/měs. Nad strop se už zůstatek zpravidla neúročí.
14J&T Banka 2,4 % bez stropu  Obvykle pro vyšší vklady / klienty s investicemi (např. od 1 mil. Kč nebo kombinace vztahu s bankou)  

Tip: „Max. sazba“ bývá často bonusová – rozhoduje limit, pásma a to, jestli podmínky splníte každý měsíc. Zdroj dat: webové stránky bank

Pozn. red. Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Srovnání spořicích účtů. Kde vám ještě stále dají úrok nad šest procent

Přečíst článek
V mobilním telefonu máme dnes nejlepší analytické nástroje pro rodinné finance v historii

Umělá inteligence hlídá rodinné rozpočty. Jak ji využít na maximum

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Vláda nepotřebuje NERV. Má robota Karla

Dalibor Martínek: Vláda nepotřebuje NERV. Má robota Karla
Profimedia
Dalibor Martínek

NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.

Vláda oficiálně zrušila Národní ekonomickou radu vlády, ekonomický poradenský orgán. Rušit ho ani nemusela, NERV fakticky skončil činnost už před volbami, svou závěrečnou zprávou. Poté už se nescházel a nebyl aktivní. Takový stav mohl klidně trvat do nekonečna.

Viditelný rozchod s poradci

Vláda se svým rozhodnutím chtěla viditelně a nahlas distancovat od poradců, kteří naposledy radili Petru Fialovi. Fakticky nejde o mstu vůči těmto poradcům, každý z nich má svou práci, většinou prestižní. Poselstvím má být, že vláda si sama sobě vždy nejlépe ví rady. Jak by ne, má přece Karla Havlíčka.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Vláda zrušila svou Národní ekonomickou radu. Poradní orgán končí po letech fungování

Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.

Přečíst článek

Havlíčkova kuchařka místo poradců

Havlíček už půl roku před volbami pracoval na ekonomické strategii země. Po volbách dílo dokončil, „kuchařku“ nechal vytisknout a vláda bude v jejím duchu pracovat. Nejde o nějaké zásadní dílo. Je to jakýsi souhrn žádaného vývoje v různých oblastech, od školství přes inovace až po energetiku a dopravu.

Obecné teze místo konkrétních kroků

Je to takový sesyp myšlenek, vyzobaných tu i jinde. Většinu z nich by nejspíš vymyslel a podepsal každý člen bývalého NERVu. Jde o obecné fráze ve smyslu, musíme se soustředit na to či ono. Koncepce není nijak závazná, neobsahuje konkrétní výkonné kroky. Naplňování koncepce je neměřitelné, je to pouze ideový záměr. Podobná doporučení chrlil jeden NERV za druhým. V tomto smyslu je NERV skutečně zbytečný.

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.

Přečíst článek

Marketingový projekt od Topolánka po Fialu

NERV vymyslel Mirek Topolánek v době finanční krize, aby veřejnosti ukázal, že vláda je kompetentní a nelení. Prostě marketingový tah. Úkolem poradců měla být „analýza rizik a případných dopadů světové finanční krize na Českou republiku“. Měla hledat recepty směřující „k udržení a akceleraci ekonomického růstu“. Zadání vágní, stejně jako výsledky.

Také Petr Fiala, který NERV reinkarnoval, chtěl marketingově hasit průšvihy roku 2022 – pád ekonomiky kvůli covidu, válce na Ukrajině či zdražování energií. Bez ohledu na rady chytrých hlav se ekonomika vzpamatovala s poklesem inflace a konci covidových opatření.

Mluvící hlavy bez dopadu

NERVy vždy působily hlavně jako nástroj pro uklidňování veřejnosti. Podívejte, makáme na vašich problémech. Vždy bylo najato několik renomovaných ekonomů, takzvaných mluvících hlav. Hlavními kritérii výběru bývala popularita, známost a jejich renomé. Musely to být „značky“. Jejich doporučení si byla podobná jako vejce vejci a do reálného života se obvykle nikdy nepropsala.

Proč podobné strategie selhávají

Podobně to patrně dopadne i s Havlíčkovou strategií, která v mnoha částech kopíruje bývalá doporučení NERVů. Problém s naplňováním podobných koncepcí není v tom, že by ty či ony myšlenky byly špatné. To platí i o té Havlíčkově, není špatná. Je fajn si stanovit směr. Jenže společnost se nedá řídit jako firma, prostřednictvím personálních rošád. Dají se vymyslet jednotlivá opatření. Některá rychlá, jiná se projeví po generacích. Společnost jako celek se vyvíjí evolucí, ne revolucí. Tedy, obvykle.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Přečíst článek

Amerika má monopol i na platby kartami. Pro Evropu problém

Amerika má monopol i na platby kartami. Pro Evropu problém
iStock
 nst
nst

Nejen armáda, energetika a technologie. Další oblastí, kde Evropě hrozí potenciální průšvih, jsou karetní systémy. Evropané platí hlavně americkými kartami a přes jejich infrastrukturu, kontinent musí snížit závislost, vidí úředníci.

Evropa podle Martiny Weimertové, výkonné ředitelky bankovní aliance European Payments Initiative (EPI), naléhavě potřebuje snížit svou závislost na amerických skupinách, jako jsou Visa a Mastercard. Jejich dominantní postavení na trhu by se mohlo stát zbraní, pokud by se zhoršily transatlantické vztahy.

„Jsme vysoce závislí na mezinárodních platebních řešeních,“ uvedla Weimertová, šéfka konsorcia 16 evropských bank a finančních institucí, podle deníku Financial Times. „Ano, máme slušná národní aktiva, například domácí kartové platební systémy, ale nemáme nic přeshraničního. Jestliže říkáme, že nezávislost je tak zásadní – a všichni víme, že jde i o otázku času – musíme jednat urgentně,“ dodala.

Podle údajů Evropské centrální banky se Visa a Mastercard v roce 2022 podílely na téměř dvou třetinách všech kartových transakcí v eurozóně. Třináct členských zemí přitom nemá žádnou národní alternativu k americkým poskytovatelům. I tam, kde domácí systémy existují, jejich využívání klesá.

Nátlak?

S ústupem hotovosti roste mezi evropskými představiteli obava, že by se síla amerických platebních společností mohla v případě vážného narušení vztahů stát nástrojem nátlaku - jako se to stalo v případě technologických řešení. Belgický šéf kybernetické bezpečnosti nedávno varoval, že Evropa kvůli dominanci amerických technologických gigantů „ztratila internet“. „Hluboká integrace vytvořila závislosti, které mohou být zneužity, pokud ne všichni partneři zůstávají spojenci,“ varoval nedávno ve svém projevu bývalý šéf ECB Mario Draghi. „Vzájemná provázanost, kdysi vnímaná jako zdroj vzájemné zdrženlivosti, se stala zdrojem páky a kontroly.“

EPI, mezi jejíž členy patří například BNP Paribas či Deutsche Bank, v roce 2024 spustila evropskou alternativu k Apple Pay s názvem Wero. Tento digitální platební systém dnes uvádí 48,5 milionu uživatelů v Belgii, Francii a Německu a plánuje rozšíření na online i kamenné platby do roku 2027.

Weimertová uvedla, že banky i obchodníci si sice dlouhodobě uvědomovali potřebu vybudovat přeshraniční evropskou platební síť, avšak kvůli geopolitickému kontextu toto téma získalo na naléhavosti. 

Digitální euro

ECB uvedla, že soukromé iniciativy z minulosti, včetně dřívějšího plánu EPI na spuštění konkurenční kartové sítě, ukázaly, jak obtížné je dosáhnout potřebného měřítka. Podle mluvčího centrální banky mají zapojení aktéři problém shodnout se na společných standardech.

Centrální banka proto prosazuje digitální euro – veřejnou iniciativu umožňující digitální platby napříč eurozónou – s cílem posílit měnovou suverenitu bloku. Digitální měna by měla sloužit jako základ pro budoucí konkurenci Mastercardu a Vise. Člen výkonné rady ECB odpovědný za projekt Piero Cipollone minulý týden uvedl: „Jako evropští občané se chceme vyhnout situaci, kdy by Evropa byla nadměrně závislá na platebních systémech, které nemáme ve vlastních rukou.“ Projekt ale provázejí politické spory. 

Libra (ilustrační foto)

Centrální banky pracují na nové formě hotovosti. Digitální euro či libra může mít dopad na inflaci

Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.

Přečíst článek

Související

Když mi nedovolíte platit kartou, jdu jinam. Bez bankovek a mincí platí už sedm Čechů z deseti

Neberete karty? Odcházím. Bez bankovek a mincí platí už sedm Čechů z deseti

Přečíst článek
Doporučujeme