Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Tereza Zavadilová
tzv

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.

Nedávno jste zveřejnili výsledky za rok 2025 a hodnotili jste je pozitivně. Bylo v loňském roce něco, co vás osobně překvapilo, nebo šlo vše podle plánu?

Musím říct, že jsme se docela trefili. Překvapením, se kterým jsme v roce 2024 moc nepočítali, bylo vybudování Aspire Eleven Capital s Pavlem Muchou. On je lídr, přišel za mnou – pojďme projekt postavit, a i když jsme jej původně neplánovali, bylo to rychlé a velké. Celková čísla, diverzifikace a to, na čem rosteme, jsou super. V některých interních věcech to neplatí, například v náboru, tam jsme loni mírně neuspěli. Také pravidelné investice byly mírně pod očekáváním, zatímco jednorázovým investicím a celkovému růstu aktiv se dařilo skvěle. Důvodem poklesu u pravidelných investic bylo, že trh byl ještě více hypoteční, než jsme čekali. Jakmile začnou klienti „nahánět“ hypotéky, poradci přirozeně poleví v ostatních oblastech. Což mi vadí, ale chápu to, protože hypoteční trh je hrozně vděčný.

Ženy investorky - ilustrační foto

Partners rozšiřuje nabídku investic na stáří. Nově půjde sázet i na Private Equity

Skupina Partners nabízí nový typ investice na stáří. Díky Alternativnímu účastnickému fondu Rentea mohou investoři vkládat prostředky do rizikovějších investičních nástrojů, jako jsou soukromé firmy. Tyto investice nabízejí potenciálně vyšší výnosy, ale jsou také rizikovější oproti konzervativnějším investicím.

Přečíst článek

Čím to, vyšší provize?

Je to mix. Klient tento produkt chce, váží si ho, nemusíte mu nic prodávat, nemusíte ho přemlouvat. Vděčný je i pro poradce, protože představuje relativně malý počet smluv a velkou průměrnou provizi. Samozřejmě je u toho větší odpovědnost, práce je poměrně hodně, ale není to jak neživotní pojištění. Tam je na určitý obrat třeba z deseti milionů smluv za rok, zatímco u hypoték se bavíme dejme tomu o desítkách tisíc smluv. Na druhou stranu ale platí, že hypotéky jsou pracné, trvají déle. 

Proč jsou nyní takové „hypoteční žně“? Je to dáno refinancováním?

Ten drive má dva zdroje. Jednou věcí je refinancování – letos nás čeká refinancování objemu asi 470 miliard korun, příští rok to bude půl bilionu a další rok 370 miliard. Druhým zdrojem je růst průměrné hypotéky. Počet klientů s hypotékou nerostl, ale průměrná hypotéka stoupla z 3,2 milionu na 4,3 milionu korun, což dělá obrovský růst objemu – o třetinu vyšší jenom díky tomu průměru.

Lidé také pochopili, že nemá smysl čekat na nízké úrokové sazby. Pokud ceny nemovitostí rostou takto rychle, tak fakt, že někdo ušetří jedno dvě procenta na sazbě, nehraje velkou roli. Lidé také pochopili, že hypotéka je na 30 let a sazby se budou měnit a že myslet si, že standard bylo to, co bylo předtím, tedy úroky pod dvě procenta, nebyla realita. Standard bude kolem čtyř procent. 

Petr Borkovec/Partners

Partners Banka roste, skupina míří k miliardovému zisku

Společnosti v širší finanční skupině Partners loni podle neauditovaných výsledků dosáhly tržeb téměř osm miliard korun, což představuje meziroční nárůst zhruba o třetinu. Pro letošní rok skupina plánuje další růst, a to až o dvě miliardy korun. Výsledky představil ředitel skupiny Partners Petr Borkovec.

Přečíst článek

Jak se v tomto prostředí dařilo Partners Bance s vlastními hypotékami?

Partners Banka spustila hypotéky jako MVP (produkt s minimální nutnou funkcionalitou, pozn. red.), takže to byl rok učení s porodními bolestmi. Přesto nám objem po kampaních narostl skokově na miliardu měsíčně, což se těžko zvládalo. Celkově udělala Partners Banka v hypotékách necelé čtyři miliardy korun, což je malý podíl oproti celé skupině Partners, kde poradci přes Gepard Finance sjednali úvěry za více než 38 miliard.

Netlačíme, aby naši poradci sjednávali hypotéky jen u nás. Partners Banka je pro ně jen další konkurence v nabídce. Pokud ostatní banky nabídnou lepší cenu nebo proces, poradci půjdu tam. My se musíme přizpůsobit trhu.

Jak se díváte na český nemovitostní trh? Není už přehřátý? Investujete vy sám do nemovitostí?

Já osobně nemovitosti nesnáším, přijdou mi nudné a nezajímavé, takže sám přímo neinvestuji. Pokud jde o trh, je třeba rozlišovat typy nemovitostí. U bytů na investici bych byl opatrný, zejména mimo Prahu a u velkých bytů, protože nás dožene demografická křivka. Kanceláře mají rizika, ale logistické parky jsou stále zajímavé.

Kde vidíme obrovský potenciál, jsou pečovatelské domy. Máme fond se skupinou Ambit. Jsme zatím trochu zklamáni z prodeje pojistného produktu na dlouhodobou péči Simplea, který potřebuje ještě velkou osvětu, ale jako investice do infrastruktury s patnáctiletými smlouvami je to konzervativní a stabilní, s výnosem kolem šesti procent.

Pavel Řehák

Šéf skupiny Direct Pavel Řehák: Za pět let budeme mít obrat padesát miliard

Před jedenácti lety koupil Pavel Řehák českou dceru pojišťovny Triglav. Přejmenoval ji na Direct, od té doby rozvíjí „rodinu“ Direct. Přidal Direct auto. Servis, nákup i prodej aut. A investiční nohu v podobě projektu Fondee. Letos pořídil i malou rakouskou banku A1. Skupina Direct se rozpíná jak regionálně, tak do šíře záběru. Letos očekává obrat kolem 11,6 miliardy korun. „Když všechny naše projekty rozjedeme ve všech regionech, směřujeme na 40 až 50 miliard obratu v roce 2030. Zvládnout takový růst ve čtyřech oblastech je intenzivní zážitek,“ říká Řehák.

Přečíst článek

Populární jsou kryptoměny, plánujete kolem nich nějaký produkt v bance?

Krypto považuji trochu za „náboženství“, neberu to jako standardní třídu aktiv, ale technologie se mi líbí, například pro zahraniční platby. V bance chceme do poloviny roku spustit kryptoplatformu. Začneme jednoduše s bitcoinem, možná přidáme ethereum. Cílem je, aby si je klienti mohli bezpečně v aplikaci koupit pro diverzifikaci, aniž by museli řešit složité peněženky jinde.

Jaké jsou hlavní plány Partners Banky na tento rok?

Dvěma slovy: budování profitability. Chceme, aby banka začala generovat zisk. Dále je to příprava na zahraniční expanzi. V aplikaci spouštíme multiměnová konta s velmi nízkými maržemi na směnu měn, dále investiční „tradingový“ účet pro nákup akcií a ETF bez poradenství a zmíněné krypto.

Co se týče zisku, na měsíční bázi bychom chtěli být s bankou profitabilní na konci roku. Splatit historickou ztrátu z rozjezdu by se mělo podařit kolem roku 2029.

  • Do čeho Petr Borkovec osobně investuje?
  • Kde je nemovitostní trh přehřátý a jaké reality jeho fondy kupují? 
  • Jaké novinky pro aktivní investice chystá Partners Banka?
  • Jaké benefity chce Partners Banka pro „lepší“ klienty?
  • Jak vypadá expanze Partners v zahraničí?
  • Jak Petr Borkovec vnímá nástup AI, co to udělá s trhem? 

I to se dozvíte v podcastu Newstream Byznys Talk. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také v kanálu Newstream Podcasty na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Související

Petr Borkovec/Partners

Petr Borkovec: Partners Banka má tolik klientů, že se nám přehřál klientský servis

Přečíst článek

Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů

Sam Altman
ČTK
 nst
nst

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

Frontier umožňuje firmám tyto AI nástroje nejen vytvářet, ale také spravovat tak, aby měly jasně nastavená pravidla fungování a odpovídající přístup k datům, píše agentura Bloomberg. Cílem je zjednodušit celý proces jejich nasazení a otevřít cestu k širšímu využití mezi firemními zákazníky. OpenAI tyto nástroje označuje jako „AI spolupracovníky“.

Právě na AI agenty dnes stále více sází přední technologické firmy, včetně OpenAI a Anthropic. Mají za úkol vykonávat práci jménem lidí a postupně měnit způsob, jakým firmy využívají software. Tento posun ale zároveň vyvolává nervozitu mezi investory, kteří se obávají dopadu na tradiční softwarové společnosti. AI startupy se proto snaží rychle získat nové firemní klienty, aby posílily příjmy a pokryly vysoké náklady spojené s vývojem pokročilé umělé inteligence.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů, nejníže od listopadu 2024

Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.

Přečíst článek

Odstranění bariéry

Podle vedení OpenAI vznikla platforma Frontier na základě zkušeností ze spolupráce se stovkami velkých firem. Ty ukázaly, že nasazení AI agentů ve větším měřítku je technicky i organizačně složité, a právě tuto bariéru chce OpenAI svým novým řešením snížit.

Důležitou novinkou je také to, že Frontier má umožnit integraci AI agentů i od konkurenčních firem, včetně společnosti Anthropic. Platforma by se tak mohla stát centrálním místem, kde firmy budou řídit více AI nástrojů najednou.

Mezi společnosti, které Frontier už využívají, patří podle OpenAI například Intuit, State Farm a Thermo Fisher Scientific.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Kritická infrastruktura vstupuje do nové éry, prim hraje rychlá síť a umělá inteligence

Spolehlivost komunikačních sítí a ochrana dat patří mezi hlavní výzvy kritické infrastruktury státu.
Shutterstock

Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení.

Podle Bajera jsou minulostí časy, kdy v kritické infrastruktuře, kam kromě integrovaného záchranného systému patří třeba energetiky nebo doprava, stačilo přenést jen hovor. Dnes jsou klíčová také data. Ať už jde o video ze zásahu, které může pomoct s vyhodnocením reakce i zrychlením pomoci, nebo třeba mapové podklady lokality. „Jde nejen o to, aby data odešla z jednoho místa na druhé, ale také aby je cestou nikdo neodposlechl, nestáhl nebo nepozměnil,“ vysvětluje. Kybernetických hrozeb v poslední době přibývá a souvisí to i s geopolitickou situací. Navíc technologie – i ty ve špatných rukou – jsou stále lepší. 

AI v roli ochránce i útočníka

Umělá inteligence má dvě stránky. Na jedné straně pomáhá. Ve složkách integrovaného záchranného systému třeba s identifikací opakujících se případů a vyhledávání informací v historii nebo při trasování lidí podle určitého vzorce chování. V energetice dělá predikce spotřeby a chování odběratelů, na železnici řídí vlaky… Umí ale i škodit.

Negativním fenoménem poslední doby jsou takzvaná deepfake videa zobrazující nepravdivý digitální obsah. „Technologie na generování fotek, videí i hlasových záznamů se průběžně zdokonalují. Dnes to pořád ještě dokážeme nějakým způsobem rozpoznat, s trochou cviku si všimneme třeba drobných chyb v obraze nebo mluvě. Ale pomalu se dostáváme na hranu a je jen otázka času, kdy už to nebude v našich rozpoznávacích schopnostech. Potom přijde na řadu souboj umělých inteligencí,“ zmiňuje Bajer. 

Sam Altman

Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

Přečíst článek

Podobné souboje mezi „hodnou a zlou“ umělou inteligencí ale nebudou jen otázkou deepfaků, nýbrž i samotné ochrany a nabourávání sítí. „Síť je živý mechanismus, není to jen drát natažený z místa A do místa B. Je to série bodů, kterými informace prochází. AI nám dnes pomáhá s tím, aby zpráva šla správným směrem a dorazila do cíle s co nejmenším zpožděním,“ popisuje Bajer a pokračuje: „Na druhé straně pak zase díky umělé inteligenci dokáží potenciální útočníci tyto mechanismy odposlouchávat. Už na to nepotřebují hackery, stačí jim algoritmus strojového učení, který se dokáže přizpůsobit chování uživatelů v síti a naučí se napodobit jejich chování. O to těžší bude do budoucna zjistit, zda se skutečně jedná o útok, nebo je to normální chování někoho v rámci sítě. V tom je to velmi nebezpečné.“ 

Zcela přirozeně tak nastává „závod ve zbrojení“, kdy se jak v koncových zařízeních tak i v síťových prvcích využívají mechanismy zkoumající chování uživatelů v rámci sítě. Ty pak dokáží vypozorovat, když se někdo nebo něco chová nestandardně. Jak ale upozorňuje Martin Bajer, ani drobná odchylka od normálu nemusí znamenat, že se jedná o útok. Někdy může jít o jinak neškodnou změnu chování uživatele. Proto jde ruku v ruce s větším zabezpečováním systémů také pravidelné školení lidí

„Ze dvou třetin je to pořád o lidech, technologie tvoří zbytek. Ne každý dokáže odhalit rafinovaný podvod, lidé se tak stávají pomyslným nejslabším článkem řetězce. Proto s nimi musíme neustále pracovat, říkat jim, jak se mají v sítích chovat, na co mohou kliknout, jaké chování je podezřelé a kdy by to měli hlásit. Dnes už i ze zákona probíhají povinná školení na kybernetickou bezpečnost. To je určitě posun k lepšímu, dřív tady nic takového nebylo,“ vysvětluje Bajer. Zdůrazňuje, že základem je dvojí ověřování informací. Útočníkům totiž nahrává do karet i fakt, že lidé se přirozeně bojí ptát, aby nedali najevo „slabost“. 

Konec těžby černého uhlí

David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

Přečíst článek

Budoucnost je v 5G sítích

Technologický vývoj jde rychle dopředu, některá odvětví ale zůstávají konzervativní, což s ohledem na bezpečnost situaci lehce komplikuje. Zatímco v energetice se komunikační standardy a sítě mění v pěti až desetiletých periodách, na železnici to může trvat klidně třicet let. „Do sítě se tak přidávají různé prvky, které umí číst staré protokoly a propojovat moderní technologie s jejich předchůdci. Tyto technologie jsou sice stále spolehlivé, z hlediska bezpečnosti ovšem nebyly navrhovány pro dnešní dobu. Proto musíme hledat prostředky, jak je zabezpečit a stavět kolem nich ploty,“ vysvětluje Bajer. 

Síť pro kritickou infrastrukturu v Česku přirozeně není jen jedna. Je tady síť ministerstva vnitra určená pro nejkritičtější část, tedy pro stát, silové složky a složky integrovaného záchranného systému. Energetiky, doprava a další aktéři pak mají sítě vlastní. Výhodou je, že tyto sítě byly už historicky budované jako kritické, jsou tak dostatečně robustní a s novými technologiemi se postupně upgradují. Teď je ale po letech čeká velká změna. 

Přichází spolu s 5G sítěmi, které výrazně mění mobilní složku kritické infrastruktury. Přinášejí nový standard MCX, který nahradí stávající Tetrapol a umožní právě přenos nejen hlasu, ale i videí a dalších dat. Důležitým aktérem se i v této oblasti stane ministerstvo vnitra, které dnes provozuje radiovou síť založenou na standardu Tetrapol. Do budoucna se stane alternativním mobilním operátorem a poskytne klíčovým složkám kritické infrastruktury služby založené na 5G sítích a MCX řešeních. „Začíná se na tom pracovat, ministerstvo vnitra vypsalo výzvu v rámci IROP, tedy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), potom bude následovat série výběrových řízení na dodavatele,“ říká Bajer a dodává: „Změna, kterou 5G a MCX přinášejí, tak nebude jen technologickým upgradem, ale zásadním posunem v tom, jak stát a klíčové služby komunikují v krizových situacích.“

Související

David Batal, vedoucí partner auditorských služeb ve společnosti Deloitte

Banány jsou na kontrolu horší než jaderné palivo, říká šéf auditu v Deloitte

Přečíst článek
Doporučujeme