Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
V pondělí 25. května 2026 se v Praze uskuteční kulatý stůl HeatCoop zaměřený na téma „Lokální sítě vytápění a chlazení jako nástroj dekarbonizace měst". Program nabídne diskuzi o budoucnosti teplárenství. Přenos debaty z PressCentra ČTK můžete sledovat od 14:00.
Investiční skupina Wood & Company rozšiřuje své aktivity v energetice. Ve Finsku koupila dvě připravovaná bateriová úložiště o celkové kapacitě 150 megawatthodin (MWh). Prodávajícím byla další česká skupina BHM Group, cenu transakce firmy nezveřejnily.
Sdílení elektřiny je zatím podle Kateřiny Stehlíkové ze společnosti E.ON tématem primárně pro nadšence, boom ale podle ní přijde. Přispěje k němu uvolnění podmínek Elektroenergetického datového centra a také zavedení dynamického alokačního klíče. Odběratelé pak mohou ušetřit přibližně deset procent nákladů ročně.
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Elektřina v roce 2026 výrazně zlevní. Nejde ale o tržní zázrak, výsledek technologického pokroku nebo rostoucí konkurence, nýbrž o politické rozhodnutí. Stát se rozhodl domácnosti osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje. Politicky vděčné řešení má i svou cenu - vyšší zadlužení státu. Výdaje rozpočtu kvůli tomu vzrostou o zhruba 17 miliard korun.
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Investiční skupina Natland podnikatele Tomáše Rašky rozšiřuje své aktivity v energetice a obnovitelných zdrojích. Společně s manažery Janem Brázdou a Bronislavem Převrátilem zakládá podnik Revoltum, který má realizovat projekty kombinující ekonomickou návratnost, udržitelnost a dlouhodobou hodnotu.
Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Ropa, plyn a uhlí budou podle nejnovější analýzy poradenské společnosti McKinsey & Company dominovat světové energetice i po polovině století. Přechod na obnovitelné zdroje bude pomalejší, než se očekávalo, protože poptávka po elektřině poroste rychleji než její výroba z čistých zdrojů.
Energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím investičního fondu Emma Capital kontroluje český podnikatel Jiří Šmejc, koupila od španělské energetické společnosti Iberdrola 51procentní podíl ve velkém větrném parku v Maďarsku. Zbývajících 49 procent podílu získá maďarská investiční skupina iG TECH CC, její vlastník nebyl zveřejněn. Transakce dosáhla celkové hodnoty 128 milionů eur (3,1 miliardy korun) a představuje první větší investici Premier Energy do výroby elektřiny mimo trhy v Rumunsku a Moldavsku. Dnes o tom píše server Seznam Zprávy s odkazem na informace od Premier Energy.
Vývoz z Číny v srpnu stoupl 📈 o 25 procent díky zájmu o technologie a auta. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnil čínský celní úřad. Údaje jsou významnou podporou pro ekonomiku země, kterou trápí stagnující domácí poptávka.
