Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
V pondělí 25. května 2026 se v Praze uskuteční kulatý stůl HeatCoop zaměřený na téma „Lokální sítě vytápění a chlazení jako nástroj dekarbonizace měst". Program nabídne diskuzi o budoucnosti teplárenství. Přenos debaty z PressCentra ČTK můžete sledovat od 14:00.
Investiční skupina Wood & Company rozšiřuje své aktivity v energetice. Ve Finsku koupila dvě připravovaná bateriová úložiště o celkové kapacitě 150 megawatthodin (MWh). Prodávajícím byla další česká skupina BHM Group, cenu transakce firmy nezveřejnily.
Sdílení elektřiny je zatím podle Kateřiny Stehlíkové ze společnosti E.ON tématem primárně pro nadšence, boom ale podle ní přijde. Přispěje k němu uvolnění podmínek Elektroenergetického datového centra a také zavedení dynamického alokačního klíče. Odběratelé pak mohou ušetřit přibližně deset procent nákladů ročně.
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Elektřina v roce 2026 výrazně zlevní. Nejde ale o tržní zázrak, výsledek technologického pokroku nebo rostoucí konkurence, nýbrž o politické rozhodnutí. Stát se rozhodl domácnosti osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje. Politicky vděčné řešení má i svou cenu - vyšší zadlužení státu. Výdaje rozpočtu kvůli tomu vzrostou o zhruba 17 miliard korun.
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Investiční skupina Natland podnikatele Tomáše Rašky rozšiřuje své aktivity v energetice a obnovitelných zdrojích. Společně s manažery Janem Brázdou a Bronislavem Převrátilem zakládá podnik Revoltum, který má realizovat projekty kombinující ekonomickou návratnost, udržitelnost a dlouhodobou hodnotu.
Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Ropa, plyn a uhlí budou podle nejnovější analýzy poradenské společnosti McKinsey & Company dominovat světové energetice i po polovině století. Přechod na obnovitelné zdroje bude pomalejší, než se očekávalo, protože poptávka po elektřině poroste rychleji než její výroba z čistých zdrojů.
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
