Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Elektřina v roce 2026 výrazně zlevní. Nejde ale o tržní zázrak, výsledek technologického pokroku nebo rostoucí konkurence, nýbrž o politické rozhodnutí. Stát se rozhodl domácnosti osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje. Politicky vděčné řešení má i svou cenu - vyšší zadlužení státu. Výdaje rozpočtu kvůli tomu vzrostou o zhruba 17 miliard korun.
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Investiční skupina Natland podnikatele Tomáše Rašky rozšiřuje své aktivity v energetice a obnovitelných zdrojích. Společně s manažery Janem Brázdou a Bronislavem Převrátilem zakládá podnik Revoltum, který má realizovat projekty kombinující ekonomickou návratnost, udržitelnost a dlouhodobou hodnotu.
Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Ropa, plyn a uhlí budou podle nejnovější analýzy poradenské společnosti McKinsey & Company dominovat světové energetice i po polovině století. Přechod na obnovitelné zdroje bude pomalejší, než se očekávalo, protože poptávka po elektřině poroste rychleji než její výroba z čistých zdrojů.
Energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím investičního fondu Emma Capital kontroluje český podnikatel Jiří Šmejc, koupila od španělské energetické společnosti Iberdrola 51procentní podíl ve velkém větrném parku v Maďarsku. Zbývajících 49 procent podílu získá maďarská investiční skupina iG TECH CC, její vlastník nebyl zveřejněn. Transakce dosáhla celkové hodnoty 128 milionů eur (3,1 miliardy korun) a představuje první větší investici Premier Energy do výroby elektřiny mimo trhy v Rumunsku a Moldavsku. Dnes o tom píše server Seznam Zprávy s odkazem na informace od Premier Energy.
Vyplatí se Čechům počkat s fixací cen energií? Cena elektřiny v Německu v pondělí spadla nejníže v letošním roce. Němci vyrábějí rekordní množství energie z větru.
FVE Petrovice, provozovatel solární elektrárny u Borovan, má přes půl miliardy korun dluhů. Do kritické situace se elektrárna dostala kvůli podvodům s termínem dokončení její stavby, v jehož důsledku přišla o zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny. Situaci chce management řešit reorganizací.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
