Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před neřízeným rozvojem umělé inteligence. Na globální konferenci v Ženevě uvedl, že AI je experimentem na společnostech, který se uskutečňuje bez plánu a souhlasu, uvádí agentury.
OSN zaznamenala v květnu na Ukrajině nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v uplynulém měsíci zabito nejméně 274 lidí a dalších 1763 zraněno.
Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci týkající se obrany lodí v Hormuzském průlivu bylo z pátka přeloženo na sobotu, píše server BBC s odkazem na mluvčího OSN. O odkladu hlasování podle něj rozhodli členové rady. Americký prezident Donald Trump mezitím dnes na své sociální síti uvedl, že s "trochou více času půjde otevřít Hormuzský průliv, vzít ropu a vydělat jmění".
Válka Spojených států a Izraele proti Íránu může výrazně zasáhnout ekonomiku Blízkého východu. Podle zprávy Organizace spojených národů, na kterou upozornila agentura Bloomberg, by region mohl přijít až o 200 miliard dolarů ekonomického růstu.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
„Pane Putine, ukončete tuto válku." Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil na Radě bezpečnosti OSN s ostrým vzkazem Rusku. V den výročí invaze zdůraznil, že žádná armáda nezlomí vůli svobodného národa. Agrese podle něj není projevem síly, ale přiznáním strachu.
Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.
Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.
Británie nyní vynakládá více zdrojů, aby čelila hrozbám ze strany jiných států, než v době studené války. Podle stanic BBC News a Sky News to uvedl šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum ve svém výročním projevu. Za agresora číslo jedna označil Rusko, ale hovořil také o rostoucí hrozbě z Íránu.
Širší ekonomické dopady letošního extrémního sucha ☀ mohou v ČR dosáhnout podle odhadů až 50 miliard korun. Tento účet zahrnuje nejen nedostatek vody a přímé škody v zemědělství a lesnictví, ale započítává i dopady do dodavatelských řetězců, dopady na investice a produktivitu i škody na životním prostředí. Vyplývá to z analýzy České asociace pojišťoven (ČAP).
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
Pražská burza se po týdnu vrátila nad hranici 2600 bodů. Index PX dnes posílil 💪 o 0,22 procenta na 2603,42 bodu. Rostl potřetí v řadě. Pomohly mu mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ nebo některých bank. Ztrácely zbrojařské tituly. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Americká technologická společnost Apple dnes představila novou řadu produktů pro chytrou domácnost, včetně zařízení podobného tabletu iPad s názvem HomeView. To je určeno k zavěšení na zeď nebo umístění na stůl a jeho součástí bude virtuální asistentka Siri s prvky umělé inteligence (AI).
Země Evropské unie zaplatily od začátku ruské invaze na Ukrajinu, tedy od února 2022, za ruské uhlovodíky 209 miliard dolarů (4️⃣,5️⃣ bilionu korun). Podle agentury AFP to uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Zároveň zdůraznila, že EU pracuje na ukončení dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Členské státy Evropské unie otevřely cestu k uvolnění zmrazených unijních prostředků pro Maďarsko ve výši 4️⃣,2️⃣ miliardy eur (102,4 miliardy korun). Unijní země dnes schválily ukončení mechanismu podmíněnosti vůči Budapešti, který se týkal rizik spojených s porušováním zásad právního státu. Rozhodnutí Rady EU uvítala na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídryně švédské středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AFP řekla, že ❌ nesplnila podmínky pro sestavení vlády. Jde o její druhý neúspěšný pokus, a to měsíc po parlamentních volbách, v nichž levicový blok zvítězil. Předseda parlamentu vzápětí uvedl, že komora bude ve čtvrtek hlasovat o tom, zda se 59letá Anderssonová může stát premiérkou.
Největší americká banka JP Morgan Chase 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 6,3 procenta na 15,3 miliardy dolarů (333 miliard korun), zaostala ale za odhady. Zisk konkurenční Wells Fargo stoupl o 6,4 procenta na 5,95 miliardy dolarů. Banka sice nedosáhla očekávaných tržeb, překonala však očekávání v oblasti zisku.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes překročila 8️⃣6️⃣ eur (zhruba 2100 korun) za megawatthodinu a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 2022. K růstu přispívají výpadky v dodávkách suroviny z Blízkého východu a nízké zásoby v Německu, napsala agentura AFP.
