Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Válka Spojených států a Izraele proti Íránu může výrazně zasáhnout ekonomiku Blízkého východu. Podle zprávy Organizace spojených národů, na kterou upozornila agentura Bloomberg, by region mohl přijít až o 200 miliard dolarů ekonomického růstu.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
„Pane Putine, ukončete tuto válku." Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil na Radě bezpečnosti OSN s ostrým vzkazem Rusku. V den výročí invaze zdůraznil, že žádná armáda nezlomí vůli svobodného národa. Agrese podle něj není projevem síly, ale přiznáním strachu.
Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.
Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.
Premiér Robert Fico odmítl vstup do Trumpovy Rady míru s odkazem na ochranu role OSN. Podle něj nelze měnit světový řád vytvářením nových institucí. Postoj Slovenska ale zatím není definitivní.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.
OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Index PX klesl 📉 o 0,48 procenta na 2762,57 bodu. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které oslabily po dnešním zveřejnění hospodářských výsledků společnosti. Akcie ČEZ odepsaly 0,65 procenta na 1376 korun. Firma dnes oznámila, že v první polovině roku zvýšila čistý zisk meziročně o deset procent na 18,1 miliardy korun. Podle analytiků však výsledky zaostaly za očekáváními.
