OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to dnes oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru. Narůstá podle něho riziko, že se konflikt může vymknout kontrole, což by mělo katastrofální následky pro civilisty, region i svět.
Ruský prezident s návrhem přichází v době, kdy se Spojené státy snaží válečný konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
V ruské Kazani začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS. Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítá více než třicet hlav států, přijíždí dokonce i šéf OSN António Guterres. Účastní se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.
Izrael se v zásadě nestaví proti tomu, aby Spojené státy prodaly Saúdské Arábii ✈️ stíhací letouny F-35. Usiluje však o to, aby byl tento prodej podmíněn normalizací vztahů Saúdské Arábie s Izraelem. Napsal o dnes server Axios s odvoláním na dva nejmenované izraelské činitele.
Automobilová skupina Hyundai Motor Group, konglomerát Samsung a další jihokorejské podniky představily plány rozsáhlých domácích 💰 investic. Zveřejnění plánů přichází v době obav, že obchodní dohoda Soulu s Washingtonem, která zahrnuje příslib vysokých jihokorejských investic ve Spojených státech, může vést k oslabení výrobních aktivit v Jižní Koreji, píše agentura Reuters.
Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s řeckou plynárenskou firmou DEPA 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Ukrajinu. Informovaly o tom tiskové agentury AFP a Reuters. Naftohaz se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím ruským útokům.
Strana Svobodní chce 🤝 jednat s partnerskými hnutími SPD a PRO o spolupráci i pro senátní či komunální volby, které budou příští rok. Novinářům to na celorepublikovém sněmu Svobodných v Praze řekl jejich předseda Libor Vondráček. Vyzval k tomu na sněmu i šéf PRO Jindřich Rajchl. Lídr SPD Tomio Okamura zhodnotil dosavadní spolupráci jako skvělou. Uvedl, že se těší na další.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rámci řešení svého možného budoucího střetu zájmů učiní nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Učiní to v den, kdy se stane premiérem, nebo den předem, podle toho, jak se dohodne s prezidentem Petrem Pavlem. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí 👩 Alena Schillerová.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček nazval mimořádnou sněmovní schůzi ke střetu zájmů předsedy ANO 👴 Andreje Babiše politickým zoufalstvím opozice. O dosavadních schůzkách Babiše s prezidentem Petrem Pavlem ke vzniku nové vlády i předložení návrhu programového prohlášení hovořil v diskusním pořadu Partie CNN Prima News jako o projevech dobré vůle.
Firma Konsent Solutions, kterou si pražský magistrát najal na prověření pracovního prostředí v zoologické zahradě, i když ještě neměla vyřízené živnostenské oprávnění, ❌ odstoupila od objednávky. Uvedl to server Novinky.cz. Zakázku za 210 tisíc korun společnost získala od města bez výběrového řízení, krátce poté někteří zastupitelé kritizovali, že firma byla založena jen krátce před podpisem smlouvy a neměla živnostenské oprávnění.
Úbytek nových instalací solárních elektráren v Česku pokračuje. Distributoři za letošní tři čtvrtletí připojili na území republiky 20 700 nových fotovoltaik, což je meziročně o 40 procent 📉 méně. Asi o třetinu klesl oproti loňsku i celkový výkon nových zařízení. Pokračuje tak trend z loňského roku, kdy začal prudce klesat zájem zejména u domácností.
Na aukčním portálu Aukro vydražili lidé v říjnu sběratelské a starožitné předměty za přibližně 187,2 milionu korun, v meziročním srovnání to bylo o 1️⃣5️⃣,8️⃣ procenta více. Proti září útraty vzrostly o 20,2 procenta.
Ve výprodejích k černému pátku (Black Friday) plánuje letos určitě nakoupit 2️⃣7️⃣ procent Čechů, dalších 55 procent se rozhodne podle toho, jaká bude nabídka. Vyplývá to z průzkumu e-shopu Alza.cz mezi více než 3000 zákazníky. Do Black Friday se obchodníci v Česku zapojují hlavně z toho důvodu, že akci už lidé znají a slevy očekávají.
