OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to dnes oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru. Narůstá podle něho riziko, že se konflikt může vymknout kontrole, což by mělo katastrofální následky pro civilisty, region i svět.
Ruský prezident s návrhem přichází v době, kdy se Spojené státy snaží válečný konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
V ruské Kazani začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS. Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítá více než třicet hlav států, přijíždí dokonce i šéf OSN António Guterres. Účastní se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.
Motoristé trvají před dalším jednáními o složení nové vlády na nominaci Filipa Turka do ministerské funkce. Jména kandidátů Motoristů předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš zná, Motoristé je jen nekomentují, řekl po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů šéf sněmovního klubu Motoristů Boris Šťastný.
Umělá inteligence (AI) by mohla během příštích 15 let výrazně podpořit růst německé ekonomiky. Nová studie předpokládá, že AI ročně zvýší hrubý domácí produkt (HDP) Německa o 0,4 procenta. Počítá rovněž s tím, že AI způsobí strukturální změny na trhu práce, ačkoli celkový počet pracovních míst by měl zůstat stabilní. Informuje o tom agentura DPA.
Nizozemská pivovarnická společnost Heineken 🍺 souhlasila s převodem svého pivovaru v Bukavu, druhém největším městě ve válkou postižené východní části Konga, na mauritánskou společnost za symbolické jedno euro. Nizozemská společnost to uvedla v tiskové zprávě.
Lídři koaličních stran ANO, SPD a Motoristů podepsali návrh na zmrazení ❄platů politiků od příštího roku na letošní úrovni. Sněmovně ho podají ve čtvrtek. Novinářům to řekl předseda Sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura. Uvedl, že by zmrazení mělo trvat pět let od 1. ledna 2026.
Finská divize ruské ropné společnosti Lukoil se v důsledku amerických sankcí chystá uzavřít všechny své čerpací stanice ⛽ ve Finsku. Divize s názvem Teboil podle agentury Reuters uvedla, že stanice budou ukončovat provoz postupně, jakmile doprodají zbývající pohonné hmoty.
Spojené státy jsou celosvětově největším příjemcem čínských úvěrů. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie výzkumné laboratoře AidData americké univerzity William & Mary, která mapovala rozsah a vývoj čínského poskytování půjček a grantů. Podle zprávy poskytla Čína v letech 2000 až 2023 ve více než 200 státech úvěry a granty za 2,2 bilionu dolarů (45,9 bilionu korun).
Převod vlastnictví holdingu Agrofert na rodinné příslušníky předsedy hnutí ANO a možného premiéra Andreje Babiše by byl v praxi problematický, řekl to partner právní kanceláře Portos Milan Kučera. Zajímavější je podle něj diskuse o převodu Agrofertu do takzvaného slepého fondu. Komplexní mechanismus, jak v Česku slepý fond zavést, ale chybí, dodal.
Dubajská letecká společnost Emirates ✈ a její nízkonákladová sesterská firma FlyDubai na aerosalonu v Dubaji oznámily další významné objednávky letadel. FlyDubai koupí 75 letadel Boeing 737 MAX v hodnotě 13 miliard dolarů (271,1 miliardy korun) a Emirates osm letadel Airbus A350-900 v ceně 3,4 miliardy dolarů.
Sněmovní rozpočtový výbor asi po čtyřech hodinách debaty nad návrhem státního rozpočtu 💰 na příští rok přerušil jeho projednávání do pondělí 📅. Navrhla to místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Ukrajinský parlament odvolal ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Pro krok hlasovalo 323 poslanců, oznámila ukrajinská média s tím, že jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Premiérka Julija Svyrydenková navrhla parlamentu, aby odvolal také ministryni energetiky Svitlanu Hrynčukovou. Jejím předchůdcem v čele rezortu byl právě Haluščenko.
