Evropa neví, kolik má paliva. Válka s Íránem odhaluje kritickou slabinu
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny fosilních paliv a ohrožuje dodávky přes Hormuzský průliv, klíčovou trasu pro ropu a plyn. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí válka Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Americký prezident Donald Trump zároveň připravuje možnost dlouhodobé blokády Íránu, která by mohla globální trhy dále destabilizovat.
„V Evropě máme přehled o dodávkách na květen a červen, co bude dál, se ale odhaduje těžko,“ uvedl šéf společnosti DHL Group Tobias Meyer. „Existují strategické rezervy, ale není jasné, kolik z nich už bylo využito.“
Zatímco státní zásoby ropy a plynu jsou relativně transparentní a členské státy si informace pravidelně předávají, většina paliv se nachází v komerčních zásobách. Ty jsou rozptýlené napříč trhem a firmy o nich sdílejí jen omezené údaje. Úřady tak často nemají dostatek informací k tomu, aby dokázaly včas odhalit případný nedostatek, píše Politico.
Na problém upozornili i ministři z Belgie, Nizozemska a Španělska, kteří vyzvali k lepšímu monitorování trhu v reálném čase. Řecko dokonce navrhlo vytvoření společného komunikačního kanálu mezi členskými státy a Evropskou komisí.
„Máme velmi omezené znalosti o trhu s plynem a ropou,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků evropského ministerstva energetiky. „Nejsme schopni přesně sledovat, kolik surovin se dostává na trh, kolik se stahuje a kudy proudí.“
Největší nejistota panuje u rafinovaných paliv, jako je nafta nebo letecké palivo. Evropská unie se opírá o data statistického úřadu Eurostat a koordinaci mezi členskými státy, aktualizace jsou ale nepravidelné a často zpožděné.
Evropská komise proto plánuje vytvoření takzvané observatoře paliv, která by sledovala produkci, dovoz, vývoz i zásoby pohonných hmot v celé unii.
Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
Spor mezi Trumpem a Merzem sílí. USA zvažují stažení vojáků z Německa
Politika
Přehledná čísla pouze u plynu
Situaci částečně zpřehledňuje pouze trh se zemním plynem. Po zkušenosti s ruskou invazí na Ukrajinu musí členské státy naplnit zásobníky před zimou alespoň na 90 procent kapacity, což dává úřadům lepší přehled o jejich stavu. Ani zde ale není jasné, jak rychle zásoby ubývají nebo proudí mezi zeměmi.
Podle dostupných údajů většina států EU na začátku roku splňovala požadavek na minimálně devadesátidenní zásoby ropy a ropných produktů. Aktuální stav ale zůstává nejasný. „Víme, kolik by měly mít, ale kolik mají v daný moment, přesně nevíme,“ uvedl další úředník.
Zásoby plynu byly navíc už před vypuknutím konfliktu relativně nízké. Jejich doplňování závisí na obchodnících, kteří obvykle nakupují v létě a prodávají v zimě. Válka s Íránem ale může tento model narušit a zkomplikovat doplňování zásob.
Další komplikací je změna globálních toků energií. Tankery s ropou a plynem nyní častěji míří přímo z Afriky nebo Spojených států do Asie, místo aby byly přesměrovávány z Evropy.
Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.
Lukáš Kovanda: Emiráty opouštějí OPEC. Zlevní to benzín v Česku? Zatím spíš naopak
Názory
Satelitní snímky
Některé zásoby lze sledovat i pomocí satelitních snímků, které dokážou odhadnout množství ropy podle výšky hladiny v nádržích. Ani tato metoda ale nepokrývá všechny zásoby, například podzemní sklady v Evropě zůstávají mimo dohled.
U leteckého paliva je přehled ještě horší, protože data vycházejí převážně z dobrovolných hlášení firem. Naopak u některých petrochemických surovin existují pravidelné průzkumy, které poskytují alespoň orientační obrázek.
Paradoxně může Evropa z části krize krátkodobě těžit. Omezení dodávek z Blízkého východu zvyšuje marže evropských petrochemických podniků, pokud dokážou přecházet mezi různými surovinami.
Celkový obraz ale zůstává nejasný. Evropa sice disponuje zásobami, nemá však dostatek dat k tomu, aby přesně věděla, jak dlouho jí vydrží.
