Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent. V meziročním porovnání se čeká pokles o 74 procent. Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za sto let.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, v Daminěvsi na Mělnicku to řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Mrazivá noc na dnešek snížila naději na letošní dobrou úrodu ovoce. S každou další mrazivou nocí ovocnáři o část úrody přijdou. Mráz v noci na dnešek z pěstitelských oblastí zasáhl hlavně východní Čechy a částečně i Moravu, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Aukce ve prospěch Pražského jara 🎻, kterou festival potřetí uspořádal ve spolupráci s Galerií Kodl, vynesla 515 tisíc korun, méně než loni i předloni. Pro Art Salon renomovaní výtvarníci vytvořili unikátní díla na téma jaro. Dnes je galerie vydražila na své 95. aukci. Výtěžek je určen na podporu uměleckých projektů Pražského jara.
O Explosii 💣 má zájem asi šest investorů, v diskusním pořadu Poledne s Moravcem to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V případě, že by bylo rozhodnuto o jejím prodeji, nejlepší by bylo obchod uzavřít v tomto roce nebo v roce 2027, dodal Havlíček.
V případě, že by se ukázalo, že dotace 💰 holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V nedělním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).
Číst více
Obec Vraclav ve východních Čechách postupně obnoví chátrající budovu bývalých lázní v barokním areálu kostela svatého Mikuláše. ⛪ Historický objekt, který dlouhodobě trápí vlhkost a podzemní voda, čekají nejprve sanační práce za zhruba dva miliony korun. Lázně patří spolu s kostelem svatého Mikuláše a poustevnou Fráterka k památkově chráněným objektům vraclavského barokního areálu. Komplex sloužil nejen náboženským účelům, ale také poutníkům a návštěvníkům, kteří do Vraclavi přicházeli kvůli léčivému prameni.
