Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.

Vláda před pár dny schválila poslaneckou novelu zákona, která má vrátit státní příspěvek lidem, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na příspěvek a ukončili své penzijko i za cenu sankcí. Šlo o vrácení státních příspěvků, protože v systému nesetrvali povinných pět let. Anebo i vlastních úspor a daňových úlev, protože nespořili alespoň dva roky. Vláda chce nyní umožnit bezsankční odchod i těm důchodcům, kteří si sjednali penzijko před koncem roku 2023 a ještě v něm jsou. Těch, kteří už odešli, má být podle informací ministerstva financí asi 16 tisíc, těch druhých asi 150 tisíc.

Důchodci spořící v penzijním spoření od poloviny roku 2024 státní příspěvek na penzijní spoření nedostávají. Zrušila ho v rámci takzvaného konsolidačního balíčku vláda premiéra Petra Fialy. Důvodem byla vedle snahy ušetřit argumentace, že se vyplácení příspěvků lidem s důchodem míjí s posláním státní podpory. Tím bylo motivovat lidi, aby si v produktivním věku dlouhodobě spořili na důchod a pak ke státnímu důchodu mohli dostávat pravidelnou rentu. Otázka, jak to bude s důchodci, zůstala stranou.

Aktualizováno

Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné

Politika

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.

ČTK

Přečíst článek

Chopila se jí až Fialova vláda a výsledkem nepopulárního kroku bylo, že řada důchodců ztratila zájem v systému zůstat. Je veřejným tajemstvím, že nejatraktivnější na celém III. pilíři byl donedávna právě státní příspěvek. Dokud totiž vedle fondů penzijního připojištění (transformované fondy) v roce 2013 nevznikly fondy doplňkového penzijního spoření, vynášel třetí pilíř svým klientům kvůli omezeným možnostem investovat prakticky nulu. Takže jediným přínosem byl státní příspěvek.

Státní příspěvek muselo vrátit, jak uvádí ministerstvo financí, asi 16 tisíc klientů a pro další stovky klientů znamenal předčasný odchod i ztrátu úspor a daňového zvýhodnění. A další klienty penzijních fondů by to mohlo potkat.

Jednoduchá matematika

To, že klienti penzijních fondů s přiznaným důchodem, ať už skutečně na odpočinku či stále v práci, dostali na výběr buď spořit bez příspěvku, anebo odejít s případnými sankcemi, může vypadat jako velmi nespravedlivé. A člověk by dnešní vládu za vrácení příspěvků či zrušení sankcí pochválil. Ale je tu jednoduchá matematika. Vláda řeší lidi, kteří šli do penzijního spoření ani ne pět či dokonce ani dva roky před důchodem. Nelze se tak vyhnout závěru, že v takovém případě nešlo o nic jiného než o využití možnosti získat státní příspěvek. Tohle cílem státu nebylo a vyvstává otázka, proč bychom měli penězi vybranými od daňových poplatníků vybrané skupině dotovat obyčejné spoření. Od toho jsou tu spořicí účty, termínované vklady a podobně.

Zrušení státního příspěvku na penzijní připojištění či spoření lidem, kterým už byl přiznán nárok na důchod, má tedy logiku. Samozřejmě jde o změnu smluvních podmínek u již uzavřených smluv, což je nepříjemné a nastává vždy, když dojde k větší změně. Je otázkou, zda by bývalo pomohlo, kdyby bývalá vládní pětikoalice přistoupila k přechodnému období, třeba k ochranné lhůtě, a umožnila dotčeným klientům dospořit, jak navrhovala Asociace penzijních společností ČR. Možná by se i v takovém případě našlo něco, co by bylo možné opět označit za nespravedlivé vůči někomu. Ne nadarmo lidová moudrost říká, že když se kácí les, padají třísky. Anebo že s jídlem roste chuť.

Alarmující predikce: Do roku 2035 může být 100 tisíc lidí plně odkázaných na péči

Money

V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.

nst

Přečíst článek

Teď tu máme novelu zákona, která postiženým jejich příspěvky vrátí. Ministerstvo financí to spočetlo na 60 milionů korun. Lidé se mají obracet na penzijní společnosti, které to budou administrovat a vyplácet. K nákladům, které jim tím vzniknou, se nikdo z byznysu nechce vyjadřovat. Pouze ministerstvo potvrdilo, že s žádnou refundací nákladů nad rámec oněch státních příspěvků nepočítá. Na koho v konečném důsledku ty náklady dopadnou, si asi každý představí sám.

Na koho dalšího se budou muset daňoví poplatníci skládat? Pokud jde o dobrovolné spoření na důchod, další, a mnohonásobně větší problém, je už na obzoru. Jmenuje se: co s transformovanými fondy… Úplně nejhorší jsou ale neustálé změny v rytmu politického cyklu, provázené stále halasnějším humbukem o tom, co předchozí vláda udělala špatně a jakou nespravedlnost musí její následovnice odčinit. To neprospívá vůbec ničemu. Obzvlášť ne věci, která je tak zásadní a citlivá, jako je stárnutí populace, budoucí důchody a ochota občanů podílet se v rámci svých možností na zajištění vlastního stáří.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.

Schillerová řekla, že vydávání 3,5 procenta nebo pěti procent HDP na obranu slibovat nebude. „V tuto chvíli je to nereálné,“ prohlásila ministryně, podle níž se předpokládá přiměřený růst rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta,“ poznamenala.

Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura poukazoval na to, že závazek přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Například Španělsko se k němu ale nepřipojilo, dodal. Závazek pěti procent podle něho představuje 400 miliard korun, tedy asi pětinu celého státního rozpočtu. „To je absolutně nereálné,“ řekl Okamura, podle kterého pro budování moderní armády postačí dávat dvě procenta HDP.

Babišovy rakety a Kupkův dream team

Názory

Andrej Babiš se dostává pod stále větší tlak kvůli své neochotě vydávat peníze na zbrojení. Jeho mantra investujeme do lepšího života, válku nechceme, se začíná drolit. Mezitím Martin Kupka představil stínovou vládu, plnou starých kádrů. A ministr kultury si vysloužil permanentní protesty před svým sídlem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Umění možného“

„Dvě procenta jsou v tuto chvíli uměním možného,“ uvedl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Obranné výdaje by se podle něho mohly rozumným způsobem zvyšovat, ale tak, aby se nezdevastovalo Česko. Šťastný zdůraznil, že se nesmí zhroutit zdravotnictví a sociální systém.

„Vláda neplní svoje spojenecké závazky,“ řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Rozumné zvyšování výdajů na obranu je v současné geopolitické situaci podle něho nezbytné a před závazkem dávat celkem pět procent v roce 2035 nelze podle Kupky zavírat oči. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše kabinet zvolil špatné priority, kdy klade důraz podle něho na lidi v důchodovém věku a na miliardáře. Pokud by měl rozpočet nějaké rezervy, měly by jít podle něho na obranu.

Letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan soudí, že rozpočet jasně říká, že závazek dvou procent HDP Česko nesplní a mezeru nebude schopné kompenzovat ani v dalších letech.

Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“

Názory

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Schillerová podotkla, že plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně. Česká republika se podle ní drží svých úkolů v NATO i toho, že je pro Severoatlantickou alianci tranzitní zemí.

Téma financování obrany dnes politici otevřeli i v diskusním pořadu České televize s názvem Debata ČT. „Počítáme s tím, že do budoucna ten počet peněz, který půjde na obranu, se bude muset zvyšovat,“ uvedl na dotaz k navyšování výdajů v následujících letech místopředseda Sněmovny Jiří Barták (Motoristé). Utrácení ale podle něj musí být smysluplné.

„Musíme zvážit na ekonomických vahách, kolik těch peněz do té armády dáme,“ řekl místopředseda SPD Radim Fiala, podle něhož je armáda i obrana pro SPD prioritou. V ČR ale zároveň musí zůstat socioekonomická stabilita, dodal. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj dvou procent HDP dosahovala díky zálohovým platbám. Podobně se vyjádřil i místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle něhož vláda zálohové platby využívala, aby uměle splnila procenta. Zástupci opozice, mezi kterými byl i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), se proti těmto výrokům ohradili. Koaliční strany podle nich návrhem rozpočtu ukazují, že obrana pro vládu prioritou není.

Za nedostatečné výdaje na obranu zkritizovali Česko američtí velvyslanci při NATO Matthew Whitaker i v České republice Nicholas Merrick. O rozpočtu včetně obranných výdajů chce se Schillerovou a s premiérem Andrejem Babišem (ANO) jednat prezident Petr Pavel, sejde se s nimi v pondělí a v úterý.