Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i pokračování nynějšího sucha, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.
Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Brambor bude méně. Čeští zemědělci na nich prodělávají
Money
Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.
Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu, angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146 243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123 tisíc tun.
Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se podle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. „Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem,“ uvedl Ludvík.
Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již podle Ludvíka o kompenzace požádalo. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ uvedl 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Enjoy
Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl podle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ uvedl Ludvík.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
