Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to na svém facebooku. Společnost Orlen sdělila, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem. Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr.
Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Ceny pohonných hmot v Česku výrazně rostou a po necelých dvou letech se benzin znovu dostal na hranici 40 korun za litr. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy na světových trzích. Zdražování přitom dopadá výrazněji na naftu než na benzin
Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.
