Světový trh s ropou čeká další tlak. Od začátku války na Blízkém východě z něj podle šéfa Saudi Aramco Amína Násira zmizely téměř tři miliardy barelů ropy a vyčerpané zásoby se mohou obnovovat až dva roky. Klíčový bude Hormuzský průliv. Dokud se jeho provoz plně neobnoví, napětí na trhu podle Násira nepoleví.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Drahá ropa přinesla největším světovým těžařům mimořádné žně. BP, ExxonMobil a Chevron zvýšily zisky násobně, zatímco Saudi Aramco si polepšilo o 44 procent a za jediné čtvrtletí vydělalo téměř 33 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Americký prezident Donald Trump už ropné firmy za nehorázné zisky kritizoval: „Na vysokých cenách paliv vydělávají příliš mnoho, nelíbí se mi to,“ řekl.
Evropská průmyslová tepna vysychá. Lodě na Rýně převážejí jen zlomek obvyklého nákladu a ceny dopravy vystoupaly na rekord. Pokud se plavba zastaví, problémy mohou pocítit německé čerpací stanice, ocelárny i chemické závody.
Odklon od uhlí, kolísání cen zemního plynu a hledání dostupných domácích zdrojů zvyšují zájem českých tepláren a průmyslových podniků o biomasu. Podle společnosti ResInvest Commodities její spotřeba v Česku za posledních pět let vzrostla o více než 20 procent a do roku 2030 by mohla být přibližně dvojnásobná ve srovnání s rokem 2020. Další rozvoj však bude záviset především na dostupnosti paliva a stabilitě dodavatelských řetězců.
Kubánská energetická síť, která se v posledních dnech opakovaně potýkala s výpadky a kolapsem, opět funguje. Podle agentury AFP to oznámila společnost Unión Eléctrica de Cuba (UNE). Kubu s deseti miliony obyvatel trápí energetická a palivová krize, kterou umocnila americká ropná blokáda.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie začínají citelně dopadat na běžný život v Rusku. Řidiči v řadě regionů čekají dlouhé hodiny u čerpacích stanic a domácí produkce nestačí pokrývat rostoucí poptávku. Moskva proto zakázala vývoz nafty, zvýší výrobu méně ekologických paliv a ještě během července začne pohonné hmoty dovážet.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Vyšší ceny za pohonné hmoty se na fungování e-shopů promítají zatím především na dražší dopravě. Shodli se na tom prodejci a oslovení experti. E-shopy se tak nyní podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky zdražovat zboží a služby nechystají. Větší dopad by mohla mít podle odborníků válka na Blízkém východě, a tím i zvyšující se ceny pohonných hmot, na ty e-shopy, které prodávají zboží z Asie.
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
