Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Česko od října znovu zavádí cenové stropy na benzin a naftu a zároveň snižuje spotřební daň z nafty. Pokud se daňová úleva plně promítne do cen, řidiči mohou za padesátilitrovou nádrž ušetřit zhruba 118 korun. Opatření má zmírnit dopady drahé ropy, státní rozpočet ale jen na nižší dani přijde za měsíc přibližně o 1,1 miliardy korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V televizi Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Německo chystá snížení daní z pohonných hmot i cenové stropy po vzoru Česka. Berlín chce řidičům ulevit zhruba o čtyři koruny na litr, podobná opatření připravuje také Polsko. Tlak na Babišovu vládu, aby se k regulaci paliv vrátila, tak roste, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Maďarská vláda poskytne cílenou podporu domácnostem, které používají automobily s dieselovým motorem. Půjde o kompenzaci za růst cen pohonných hmot. Cenový strop ale vláda nezavede, protože ten by mohl vést k nedostatku paliv, oznámil v pátek premiér Péter Magyar. Ve zbývajících čtyřech měsících roku dostanou 5000 forintů (333 korun) za každý měsíc.
Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Ropa zlevňuje, nafta v Česku zdražuje. Zatímco Brent v přepočtu na litr spadl zhruba o 2,50 koruny, česká nafta podle dat CCS podražila o více než korunu. Za růstem může být hojení marží po konci regulace i napjatý světový trh s naftou, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
