Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Ropa zlevňuje, nafta v Česku zdražuje. Zatímco Brent v přepočtu na litr spadl zhruba o 2,50 koruny, česká nafta podle dat CCS podražila o více než korunu. Za růstem může být hojení marží po konci regulace i napjatý světový trh s naftou, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bratislavskou rafinerií Slovnaft krátce po poledni otřásl výbuch a nad slovenskou metropolí se začal šířit hustý černý dým. Požár se ale podařilo dostat pod kontrolu a podle firmy je už prakticky uhašený. Nikdo se nezranil a ohrožena nebyla ani výroba, ani okolní části Bratislavy.
Zastropování cen pohonných hmot skončilo 19. července. Bylo to překvapivě umírněné opatření – a přesto špatná zpráva o tom, kam se posouvá hospodářská politika, píše ve svém komentáři Vojtěch Měřínský, investiční analytik DRFG Investment Group.
Cena ropy Brent za poslední týden klesla o více než pět procent. Čeští řidiči se přesto musejí připravit na možné citelné zdražení benzinu a nafty. Dálniční čerpací stanice po skončení vládní regulace dosud plně neobnovily své původní marže. Další eskalace konfliktu kolem Íránu by jim však mohla poskytnout příležitost, jak ztracené zisky dohnat.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Vládní regulace cen paliv skončila a ceny u pump začaly růst. Provozovatelé čerpacích stanic už předtím zaznamenali zvýšený zájem řidičů, kteří se předzásobili hlavně motorovou naftou.
Svět sleduje Hormuz, ale ještě větší rána může přijít z Rudého moře. Pokud by Íránem podporovaní Húsíové uzavřeli průliv Bab al-Mandab, přezdívaný Brána nářků, ropa i nafta by mohly prudce zdražit. Pro Česko by to při konci regulace cen pohonných hmot znamenalo rychlý náraz u čerpacích stanic – a politický problém pro Babišovu vládu.
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Britská vláda rozvolňuje část sankcí na paliva vyrobená z ruské ropy ve třetích zemích. Zdůvodňuje to obavami o dodávky nafty a leteckého paliva po zhoršení situace v Hormuzském průlivu. Krok vyvolal ostrou kritiku doma i mezi spojenci Ukrajiny.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
