Západní Evropa se vaří v extrémních vedrech. Paříž kvůli plným nemocnicím zakazuje alkohol, Nizozemsko ruší obří festival a Belgie odkládá Waterloo. Horko ale neohrožuje jen zdraví lidí – podle ekonomů začíná brzdit i evropskou ekonomiku.
Nadměrné množství požárů, sucho, ale také povodně a výrazný úbytek množství sněhu. Takový je aktuální stav klimatu v Evropě proti dlouhodobému průměru, tvrdí nová zpráva agentury Copernicus.
Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.
Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Poloostrov Kamčatka na východě Ruska se potýká s přívaly sněhu, jaké nezažil více než 50 let. Místní obyvatelé vyprávějí o pětimetrových závějích, a někteří dokonce musí vylézat z bytu oknem, aby se vůbec dostali ven, uvedl server Meduza s odvoláním na místní média a zprávy ze sociálních sítí.
Díky mrazivému počasí v posledních dnech se v Česku bruslí na řadě míst. Kluziště a ledové plochy upravily obce, hasiči, různé spolky či dobrovolníci. Lidé si mohou vybrat i z řady zajímavých lokalit, bruslí se například na zamrzlých kanálech v zahradě zámku v Holešově na Kroměřížsku. K dispozici je také zamrzlý rybník u zámku ve Vizovicích, lidé využívají také na led na Baťově kanále.
Sníh a led na střechách nejsou jen zimní kulisou, ale i reálným bezpečnostním rizikem. Při oblevě může dojít k pádu sněhu nebo rampouchů, které mohou zranit chodce nebo poškodit zaparkovaná auta. Kdo za takové škody odpovídá, jak jim předcházet a co dělat, pokud k nehodě dojde?
Když rtuť teploměru v Česku stoupne nad třicet stupňů, mění se i pivní zvyklosti. Zatímco klasický ležák zůstává pevně spojený s chladnějšími dny, horké počasí žene spotřebitele k lehčím a nealkoholickým variantám. Tento trend potvrzují jak průzkumy pivovarů, tak i prodejní data obchodních řetězců.
Česko má za sebou další chladné ráno, pod nulu teploty klesly na 17 místech, hlavně na Šumavě. Nejchladněji bylo na šumavské meteorologické stanici Kvilda-Perla, kde teploměr ukázal minus 4,8 stupně Celsia. Minimum pro 26. srpen hlásí 15 stanic, kde se měří aspoň 30 let, mimo jiné ostravská Poruba, brněnské Žabovřesky a také Dyjákovice na Znojemsku. Rekordně chladné ráno bylo už v neděli.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Moderátorka Eva Čerešňáková si do svého pořadu VIP Eva Talks zve zajímavé hosty z mnoha oblastí. A protože je letošní květen nevypočitatelný ze strany počasí, Newstream.tv přináší reprízu rozhovoru s Alenou Zárybnickou, která se předpovědím počasí v České televizi věnuje již desítky let.
