Letošní mimořádně silné El Niño může mít během několika měsíců dramatické následky. Podle studie klimatologů by vedra spojená s tímto jevem mohla do února příštího roku přispět k více než 450 tisícům úmrtí. Největší dopady vědci očekávají v Nigérii, Indonésii, Súdánu, Indii a Brazílii.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Obnovenou Národní koalici proti suchu povede premiér Andrej Babiš. Platforma má poprvé zasednout už dnes odpoledne a kromě ministrů zemědělství a životního prostředí v ní budou také zástupci krajů, Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu i odborníci na klima a vodní hospodářství. Na prvním jednání má řešit harmonogram a vyhodnocení kroků z minulých let.
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim.
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Vláda chce znovu rozjet Národní koalici proti suchu a poslat do vodních opatření čtyři miliardy korun. Vedle menších projektů na zadržování vody v krajině mají být klíčové nové přehrady. Speciální zákon, který má vymezit 20 chystaných vodních nádrží, by kabinet měl projednat na podzim.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
