„Špatně řízený kus ledu.“ Trump kritizuje NATO a znovu vytahuje Grónsko
Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.
Ve středu večer Trump na sociální síti Truth Social napsal: „NATO TU NEBYLO, KDYŽ JSME JE POTŘEBOVALI, A NEBUDE TU ANI TEHDY, AŽ JE BUDEME POTŘEBOVAT ZNOVU. PAMATUJTE NA GRÓNSKO, TEN OBROVSKÝ, ŠPATNĚ SPRAVOVANÝ KUS LEDU!!!“
Jeho slova přišla krátce poté, co oznámil dvoutýdenní příměří po více než měsíci bojů s Íránem. Trump opakovaně kritizuje členské státy NATO za to, že se nepřipojily k vojenskému tažení proti Íránu. Podle něj šlo o „velkou zkoušku“, kterou spojenci nezvládli, a znovu naznačil možnost odchodu Spojených států z aliance.
Prezident v posledních dnech spojuje kritiku NATO i s otázkou Grónska. „Upřímně řečeno, všechno to začalo Grónskem,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci v Bílém domě. „Chceme Grónsko. Oni nám ho nechtějí dát. A já řekl: ‚tak nashledanou‘.“
Vztahy mezi USA a evropskými spojenci se podle CNBC zhoršily poté, co Trump pohrozil zavedením cel na evropské země a naznačil možnost vojenského zásahu s cílem získat Grónsko, autonomní území Dánska. V lednu přitom uvedl, že s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dosáhli „rámce budoucí dohody ohledně Grónska“.
Válka s Íránem napětí dále prohloubila. Několik členských států NATO odmítlo podpořit americko-izraelskou vojenskou operaci – některé země neumožnily americkým letadlům využívat svůj vzdušný prostor a neposkytly ani námořní síly k zajištění Hormuzského průlivu.
Trumpova kritika zazněla i po jeho setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Mluvčí Karoline Leavittová podle médií uvedla, že NATO se „otočilo zády k americkému lidu“.
Rutte v následném rozhovoru pro CNN připustil napětí mezi spojenci. „Je zjevně zklamaný z mnoha členů NATO a chápu jeho postoj,“ uvedl.
Trump minulý týden označil NATO za „papírového tygra“ a prohlásil, že „rozhodně“ zvažuje odchod Spojených států z 32členné aliance. Podle něj evropské země spoléhají na bezpečnostní garance USA, aniž by nabízely dostatečnou podporu v době, kdy ji Washington nejvíce potřebuje.
„Trump nemůže na alianci útočit donekonečna, aniž by ji neoslaboval,“ uvedl Michael Feller ze společnosti Geopolitical Strategy. Podle něj Írán „testuje jednotu“ NATO například tím, že nabídl Španělsku a Turecku výjimky pro dovoz ropy přes Hormuzský průliv.
Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.
Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky
Názory
Posílení americké přítomnosti v Grónsku?
Současně se objevily informace o možném posílení americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Podle deníku The New York Times Pentagon jedná s Dánskem o přístupu ke třem dalším základnám, což by bylo první rozšíření americké přítomnosti v regionu po desítkách let. „Neznamená to invazi, ale pravděpodobně jde o snahu zastrašit,“ uvedl Feller.
Napětí přetrvává i na Blízkém východě. Neuplynulo ani 24 hodin od uzavření příměří a předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že Spojené státy porušily jeho podmínky.
Izrael mezitím podle dostupných informací podnikl dosud nejintenzivnější útoky na Libanon, při nichž zahynuly stovky lidí. Írán následně varoval, že by bylo „nerozumné“ pokračovat v mírových jednáních se Spojenými státy, což podle CNBC ukazuje, jak křehká současná dohoda o příměří je.
